Cyrille Oswald – tenor saxofon, Dan Tepfer – piano, Tomáš Hobzek – bicí, Tomáš Liška – kontrabas. Nahráno: 6/2009, Studio Svárov. Vydáno 2010. TT: 59:53. 1 CD Animal Music ANI 022-2 (distribuce Panther).
Někteří jazzmani jezdí nahrávat do ciziny, kde si zaplatí nejlepší světové hráče. Možná se jejich album lépe prodává, možná si prostě udělají radost, možná je to dobrá položka v diskografii, nicméně hudebníci, se kterými hrají na domácí scéně, se právem mohou cítit odstrčeně.
Ač je sestava na debutu bubeníka Tomáše Hobzeka také mezinárodní, nejedná se o právě zmíněný případ. Tito muzikanti jsou spolu již dlouho provázáni, věkově nikdo příliš nevyčnívá a všichni jsou na stejné stylové vlně. Klavírista Dan Tepfer byl v Česku již několikrát a s Hobzekem už vystupoval. Holandský tenorsaxofonista Cyrille Oswald je v Praze prakticky doma a na jeho letošním albu se podílel i Liška . Ten zase s Hobzekem působí ještě ve formaci Points.
Ač je leader kapely bubeník (a to navíc poměrně razantní), bicí nahrávce rozhodně nedominují. Účast Tepfera, coby relativně zvučného jména, také není nijak extra vyzdvihována a klavír dostává tolik prostoru, co saxofon. Vše je zkrátka rozumně vyváženo.
Každý ze sólistů klade důraz na trochu jiný aspekt hry a dobře se tak doplňují. Oswald zní místy trochu avantgardně a s citem využívá zvukové možnosti nástroje. Nepouští se do zbytečných technických exhibicí a hraje v klidu a s rozmyslem. Klavírista jde více po melodii, práci s motivem a snaží se o větší gradaci a kontrasty. Je to hráč mehldauovského typu, ale vypozorujeme spíše smysl pro podobnou estetiku, než že by přímo kopíroval jeho rukopis. Na to je Tepfer příliš kreativní. Ba co víc, má možná větší schopnost uvolnit se a nebýt přehnaně intelektuální.
Takový dojem posluchač vlastně cítí z celé nahrávky. I pomalejší skladby mají velký odpich a napětí a přitom jsou jasně pochopitelné. Obdivuhodné je, že autorem pěti z nich je sám Hobzek. Je schopen napsat pěknou melodii nestojící jen na rytmu a groovu (jak je často u bubeníků zvykem), umí dobře pracovat s formou a výstavbou a zdá se, že měl dost jasnou představu o celkovém zvuku. Ze dvou zbývajících kompozic napsal jednu Liška (pomalejší rumba Psychical Revue ) a druhou Tepfer (svižná All I Heard Was Nothing ).
Stick It Out je nepřekombinované a svěží album s mnoha silnými energickými momenty a vynikajícími instrumentálními výkony.
Body: 4 z 6
