Kardinál Mazarin vstoupil do dějin jako absolutistický vládce, který za Ludvíka XIV. posílil velmocenskou pozici Francie poloviny 17. století. Už méně je známo, že tento diktátor italského původu byl štědrým mecenášem, který šikovnou politikou prosazoval a šířil ve Francii italskou hudbu: nechával pořizovat opisy skladeb a hlavně zval na královský dvůr italské skladatele a především zpěváky, jejichž umění se dostávalo velkého obdivu a uznání. Nahrávka je tedy jakýmsi fiktivním koncertem Mazarinových italských oblíbenců, který mohl zaznít na francouzských šlechtických sídlech za ministrovy účasti. Předcházelo jí badatelské úsilí Jeana Tubéryho v dobových hudebních sbírkách (zejména Sébastiena de Brossard) dnes uložených v různých francouzských knihovnách.
Repertoár koncertu se – jak jinak – soustřeďuje na díla vokální: moteta, kanzony, madrigaly včetně Bassaniho kantáty In caligine umbrosa (V hrůzné temnotě ) v kombinaci s instrumentálními komorními skladbami ve formě fugy, capriccia, ciaccony, sonáty či passacaglie. Nepřekvapí, že party skýtají nesčetné příležitosti pro uplatnění brilantní techniky. Kromě vyhlášených skladatelů (Monteverdi, Frescobaldi, Viadana či Bassani) se objevují i méně známá jména – Cazzatti, Turini, Roberday či Fontei.
Muzikolog, dirigent a hráč na barokní kornet Jean Tubéry je více než povolaným interpretem této hudby spolu se svým souborem s příznačným názvem La Fenice podle bájného ptáka, který znovuzrozen vstává z popela. Také Tubéry dokáže oživovat hudbu 17. století způsobem, který i dnes zaujme virtuozitou (ukázkově zvláště Viadanova kanzona, v níž jsou kornetové pasáže s dvojitým staccatem rovnocenným partnerem pohyblivého partu houslí), výrazovou variabilitou a melodickým bohatstvím. Ozdobou nahrávky je loňský hudební objev roku – kontratenorista Philippe Jaroussky , který se již představil na nahrávkách řady barokních oratorií a oper. Jeho technicky jistý a pevný hlas velkého rozsahu (g – b'') je nadán pohyblivostí a průzračností, jimiž dokáže vyjadřovat jásavou radost, něžný půvab i vroucí dojemnost.
Pro úplnost dodejme, že mecenáše Mazarina v 21. století vystřídala Nadace France Telecom a napomohla tak ke vzniku antologie cenné dramaturgicky i interpretačně.
Vydavatel: Virgin Classics / EMI
Stopáž: 60:48
Nahráli: Philippe Jaroussky – kontratenor, Ensemble La Fenice, Jean Tubéry
Body: 4 z 6
