Ženy – skladatelky. Jakým způsobem se liší hudba skladatelů od hudby skladatelek? Jev, nad kterým nikdo nepřemýšlí. Proč? Lze-li postavit proti sobě mužskou kompoziční přísnost a ženskou kompoziční volnost, či až bytostnou hravost (a není to snad zrcadlo reálného života?), CD korejské skladatelky Unsuk Chin (*1961) nám oba tyto póly spojí v jeden.
Akrostichon-Wortspiel (1991/1993) je přesným obrazem takového spojení. Hravý námět – sedm scén z pohádek Endeova Nekonečného příběhu a Carrollova Za zrcadlem – se pojí s přísným kompozičním záměrem. Skladba postavená na vysokých crescendovaných tónech (výborná finská sopranistka Piia Komsi ) textově využívá slov z uvedených děl a zvukově k nim přidává mnoho nástrojových barev, které, nejen zde, prozrazují východní původ skladatelky. Přísnost pak odhalíme v perfektním načasování hitu v páté části (Domifare S ). Je to „jednoduchý“ janáčkovský postup: po mnoha disonancích nastoupí, byť jen na chvíli, „tradiční“ konsonance či kompoziční postup. Účinek je neuvěřitelný.
Unsuk Chin, která v roce 2004 získala prestižní Grawemeyer Award za svůj Houslový koncert , zprvu studovala v Soulu u Sukhi Kang a po příjezdu do Evropy v roce 1985 u György Ligetiho. Nyní je trvale usazena v Berlíně. Možná také proto její hudba zní více evropsky než asijsky. Ať tak či onak, skladatelka vyniká obrovským smyslem pro zvukovou barvu.
Xi pro ansámbl a elektroniku (1997/ /1998) je postavena na propojení živé hry a nahrávky (upravené zvuky dechu a industriální zvuky). V této barvené mozaice se skladatelka z celého CD nejvíce přibližuje pólu ženského kompozičního elementu, tedy volně plynoucí fantazii.
Tři ze čtyř skladeb CD (Fantaisie mécanique , Xi a Double Concerto pro klavír, bicí a ansámbl – 2002) jsou vytvořeny přímo pro Ensemble Intercontemporain a kromě expresivní Fantaisie mécanique (1994, rev. 1997), patřící opět k spojení mužského a ženského kompozičního přístupu, jsou to, spolu s Akrostichon-Wortspiel, živé nahrávky ve světové premiéře.
Přístup Unsuk Chin k hudební tvorbě je v tvůrčím hledání nových barevných nástrojových kombinací. Francouzský Ensemble Intercontemporain založený roku 1976 Pierrem Boulezem, ví, jak se k takovým skladbám postavit. Ne náhodou mu byly svěřeny hned tři světové premiéry.
Vydavatel: Deutsche Grammophon/Universal Music
Stopáž: 72:22
EAN: 002894775118
Nahráli: Piia Komsi – soprán, Samuel Favre – bicí nástroje, Dimitrij Vassilakis – klavír, Ensemble Intercontemporain, Kazushi Ono, Patrick Davin, David Robertson, Stefan Asbury – dirigenti
Body: 4 z 6
