Česká filharmonie, Václav Talich. Produkce: Jana Gonda, Petr Kadlec, Petr Vít. Text: A, N, F, Č. Nahráno: 1950. Vydáno: 2005 (remastering Stanislav Sýkora a Jaroslav Rybář). TT: 78:19. ADD Mono. 1 CD Supraphon SU 3821-2.
Problém novodobé obnovy starých a starších snímků se řeší už od samotných počátků digitalizace. Je to úkol nadmíru náročný a zdaleka nespočívá jen v opravování poškozených úseků anebo v odstraňování šumu desky či původního pásu. Stačí přehnaně zdůraznit výšky anebo hloubky, příliš nahalovat původní mono-obraz, či jej dokonce rozšiřovat ve snaze o jakési pseudo-stereo a ocitáme se v úplně novém, uměle vytvořeném prostředí, jež neodpovídá ničím nenahraditelné atmosféře původních snímků. Dnešní zkušení restaurátoři ve světě i u nás (za všechny jmenujme zvukové mistry Stanislava Sýkoru , jehož studio digitalizuje snímky zvláště pro Supraphon, a Miroslava Mareše z Českého rozhlasu, který zachraňuje tamější bohatý archiv) tím vším prošli a naučili se vytvářet výsledek, v němž podmínka autenticity a novodobého zvuku jsou zákonem. Letos završil Supraphon svou úctyhodnou edici Ančerl Gold a nyní rozjíždí velký projekt talichovský. Byl otevřen jedinečným snímkem – Dvořákovými Slovanskými tanci , pořízenými v létě roku 1950 v holešovickém studiu Domovina. Tehdy šlo už o druhou nahrávku tohoto cyklu pod taktovkou Václava Talicha . První vznikla pro firmu His Master's Voice v Londýně roku 1936 a je díky vydavatelství RCD již rovněž v digitálním ošetření k dispozici na CD. Mezi oběma snímky je rozdíl zcela zásadní. Onen předválečný je mnohem jiskrnější, tempově ostřejší, více vystihuje tanečnost jednotlivých partitur. Nyní vydávaná a v minulých desetiletích všeobecně známá nahrávka z roku 1950 vyzařuje mnohem hlubším lyričtějším nábojem. Jde vlastně o malé hudební básně, jimž samozřejmě nechybí původní náboj taneční, ale v nichž nemenší roli hraje zdůraznění citové stránky a větší propracování jednotlivých invencí. Každá ze šestnácti partitur tak získala svou vlastní jedinečnost a talichovskou osobitost. Při nahrávání byl prý přítomen dvořákolog Otakar Šourek, který svého blízkého přítele Václava Talicha zlobíval poukazy na delší minutáže oproti minulému snímku. Právě těmito specifickými rysy neztratil tento hudebně geniální snímek ani po letech nic ze své mimořádnosti. Několik míst vyznívá s tak úchvatnou působivostí, že ji marně hledáme na jiných novějších nahrávkách (například návrat hlavního tématu ve čtvrtém tanci, tempově pomalejší střední část devítky!). Supraphon vydává tento snímek na CD už potřetí, tedy ve třetím digitálním přepracování. V tom prvním v roce 1988 (Crystalcollection) ponechali realizátoři původní šum pásku a záznam poněkud nahalili. Orchestr je tak velmi barvitý a čitelný v jednotlivých nástrojových skupinách, velkou „prostorovostí“ ale poněkud zavádějící. Nynější verze se více blíží původnímu originálu. Zmizel zcela šum pásku, celkový obraz je zvukově homogennější bez jakýchkoliv poruch, avšak za cenu méně svítivých výšek a výraznějších detailů (až na závěr Patnácky jsou kromě tympánů takřka neslyšitelné bicí nástroje). Každá rekonstrukce vyžaduje mnohdy citelný kompromis – toto je jeden z nich. Výtvarné vybavení a především poučený text Petra Kadlece v bookletu jsou příkladné! Věřme, že tak tomu bude i u ostatních CD této nadmíru užitečné edice.
Vydavatel: Supraphon
Stopáž: 78:19
Nahráli: Česká filharmonie, Václav Talich
Body: 4 z 6
