Juan Diego Flórez, Nino Machaidze, Ildebrando D‘Arcangelo, Ugo Guagliardo, Gabriele Viviani, Gianluca Floris, Nadia Pirazzini, Orchestra e Coro del Teatro Comunale di Bologna, Michele Mariotti – dirigent . Režie: Pier‘Alli. Text: A, N, F. Nahráno: 2009, Teatro Comunale di Bologna, Itálie. Vydáno: 2010. TT: 84:00, 90:00. Obraz. formát: NTSC/PAL compatible 16:9. Zvuk. formát: LPCM Stereo, DTS 5.1 Surround. 2 DVD Decca 074 3351 DX2.
Puritáni patří spolu s Náměsíčnou a Normou k nejúspěšnějším operním dílům italského skladatele V. Belliniho (1801 – 1835), který je považován spolu s G. Donizettim za nástupce G. Rossiniho. Bellini přinesl do klasického operního schématu romantiku, zpěvnost a emoce, jež dokázal vtisknout především do jímavých belcantových árií. V historickém dramatu Puritáni, odehrávajícím se uprostřed anglické občanské války v polovině 17. století, se setkáváme s mnoha krásnými sóly, duety i sborovými scénami, v nichž skladatel prokazuje svůj talent pro zpracování působivé melodie. Prokomponování celého děje sice již nebylo Belliniho silnou stránkou, přesto razil cestu dalším autorům, mezi něž je třeba počítat i G. Verdiho či R. Wagnera. Za svůj krátký život prokázal V. Bellini velkou snahu o další vývoj opery, i když se Puritáni, jejichž premiéra v lednu 1835 v Paříži slibovala skladateli kýžený úspěch, nakonec stali labutí písní svého autora. Přestože je tato opera dnes doma především na italských jevištích, čas od času se objevuje také na předních světových scénách pro své nezaměnitelné melodie. Boloňské Teatro Comunale tedy přizvalo k uvedení opery Puritáni dva výrazné sólisty, pro vypjatou roli hlavního hrdiny Artura Talbota mimořádně disponovaného J. D. Flóreze a role Elvíry byla obsazena gruzínskou sopranistkou N. Machaidze . J. D. Flórez nastudoval tuto roli již v roce 2004 pro Vídeňskou operu, gruzínská sólistka zpívala Elvíru poprvé, ale s velkým vkladem jak pěveckým, tak hereckým. Oběma vynikajícím mladým pěvcům stojí svým výkonem zcela naroveň N. Pirazzini v roli Henrietty a G. Viviani jako Riccardo. Precizně připravený sbor a velmi dobře doprovázející orchestr pod vedením mladého dirigenta M. Mariottiho představil v Bologni skutečně prvotřídní nastudování Belliniho operního díla, které bylo navíc uvedeno v obnovené kritické edici zásluhou italského muzikologa F. D. Sety. Scéna, kostýmy a světelný design byly zpracovány jediným výtvarníkem a současně režisérem Pier’Allim a dlužno říci, že vkus a cit pro historické drama mu umožnily skloubit moderní úsporné kulisy s působivými nenásilně historizujícími kostýmy tak, aby divákův dojem z hudby jen podtrhovaly. Nad vším pak kraluje Flórezův sametový světlý tenor a sytý mladistvý soprán N. Machaidze spolu s dalšími vesměs výbornými italskými pěvci.
Body: 5 z 6
