Wayne Shorter – saxofony, Danilo Perez – klavír, John Patitucci – kontrabas, Brian Blade – bicí. Hosté: dechový soubor Imani Winds. Nahráno: live, Evropa a Los Angeles, 2011. Vydáno 2013. TT: 77:04. 1 CD Blue Note 79516.
Nejčerstvější live záznam už více než dekádu fungující Shorterovy all-stars kapely doprovází návrat jejího leadera k vydavatelství Blue Note, kde vydal v šedesátých letech minulého století své největší hudební perly Speak No Evil či Juju . Návrat je to opravdu velkolepý a vzhledem k tomu, že Shorterovi bude letos v létě již osmdesát, můžeme snad hovořit o symbolickém uzavírání kruhu.
Největší záhadou Shorterova života zůstává jeho vitalita a kreativita v relativně zralém věku. Mnoho ekvivalentů ve světovém jazzu nenajdeme, snad Roy Haynes, jeden z posledních Mohykánů narozených dokonce už ve dvacátých letech minulého století, by si mohl nárokovat místo vedle Wayna Shortera ve skupině vyvolených, nadaných skutečnou hudební dlouhověkostí. Tím je samozřejmě myšlena schopnost nezůstat na místě, hledat a nespokojit se s výprodejem svých starších uměleckých artiklů. Shorter působí natolik mladistvě, že se opravdu nechce věřit, že na konci roku jeho narození se skví dvě trojky. Podobně čerstvě zní jeho současná hudba, saxofonové fráze jsou nabity výbušnou energií, schopnost reakce na spoluhráče je okamžitá, umění inspirovat bezbřehé.
Dalším mimořádným aspektem Shorterova hudebního fungování v novém miléniu je schopnost udržet pohromadě jeden z nejhvězdnějších working bandů novodobé jazzové historie. Kapela ve složení Danilo Perez , John Patitucci a Brian Blade spolupracuje už více než deset let téměř bez záskoků a ze záznamů i živých vystoupení je evidentní, že je to stále baví. Při poslechu nejnovějšího alba Without A Net si nemůžeme nevšimnout početných výkřiků spoluhráčů naznačujících hudební extázi i vzájemný obdiv. Kvarteto zní jako jeden muž i v plně improvizovaných pasážích a Shorterově hudbě dodává čerstvou krev. Bladeovy bubenické exploze jsou už notoricky známé, ale nikdy nenudí. Perezova schopnost nacházet klavírní barvy a textury nepřestává udivovat stejně jako Patitucciho zemitost a empatie.
Without A Net je album, jehož jádro tvoří live záznamy z koncertního turné po Evropě v roce 2011. Šest skladeb z výběru jsou Shorterovy novinky a místo se našlo i pro dvě klasiky – Orbits z alba Miles Smiles Milese Davise a Plaza Real z alba Procession kapely Weather Report. Osm kvartetních kousků doplňuje bezmála půlhodinová svita Pegasus , natočená v Los Angeles společně s dechovým ansámblem Imani Winds . Pegasus dává vedle interpretační a kreativní síly průchod i leaderovým schopnostem aranžérským, které dobře známe např. z povedeného alba Alegría .
Shorter je dobře znám svou láskou k filmu, takže si neodpustil ani dobrodružný výlet do hlubin titulní kompozice muzikálu Letíme do Ria z roku 1933, jež dal poprvé na plátně dohromady Freda Astaira a Ginger Rogersovou. Tento muzikálový film má shodou okolností stejné datum narození jako Shorter, a albu tak dodává jistý mystický podtext. Jinotaje Wayne Shorter miluje a jeho hudba je jich ostatně plná. Je jasné, že zážitek z poslechu jednotlivých tracků nového alba musel být ještě silnější naživo, přesto posluchače soustředěný poslech záznamu odmění řádnou dávkou emocí. Spontánnost hudby Wayne Shorter Quartet je jen stěží napodobitelná a nezbývá než doufat, že Shorterovo nadšení z tvorby bude nadále plápolat i v deváté dekádě jeho plodného života.
Body: 5 z 6