Peter Pears – tenor, Anne Pashley – mezzosoprán, Heather Harper – soprán, Rae Woodland – soprán, Robert Tear – tenor, English Opera Chorus, English Chamber Orchestra, Benjamin Britten. Režie: Colin Graham, Brian Large. Text: A, N, F. Nahráno: 9/1969, London Opera Center. Vydáno: 1996. TT: 89:29, 61:31. Obraz. formát: 43. Zvuk. formát: LPCM Mono. 2 DVD Decca 074 3258 DH2 (Universal Music).
Mozartův Idomeneo v úpravě a za řízení Benjamina Brittena s Peterem Pearsem v titulní roli byl natočen jako televizní snímek roku 1969. Předcházela mu inscenace téže opery pro Brittenem založený festival v Aldenburghu, kterou provázela katastrofa: tři dny před premiérou lehl sál, kde měl být Idomeneo uveden, popelem, včetně dekorací a kostýmů. Premiéra byla narychlo přenesena ve zjednodušené výpravě jinam a pro již předtím plánované televizní natáčení byla vytvořena výprava nová. Brittenovy zásahy do Mozartovy partitury by dnes byly v některých případech považovány za nepřípustné – například vypuštění Idomeneovy velké árie v druhém jednání. Nicolaus Harnoncourt, který je přesvědčen, že Idomeneo není italská opera seria, ale naopak francouzská tragédie lyrique, by také rozhodně nesouhlasil se škrtnutím baletu (zde je použita pouze část hudby v úvodu k druhému dějství). Brittenovy zásahy však jsou odůvodněny celkovým pojetím díla, včetně jeho režijní a scénické stránky. Gesta účinkujících jsou odvozena z antických výtvarných děl, jejich tváře se projevují civilním herectvím, kostýmy jsou antické, ale se vzory připomínajícími „Op-Art“, scéna si vystačí se stěnami a stupni, mořské vlny tvoří pohybující se látka, ale přitom se objeví „pravá“ příšera v podobě křížence mezi lochneskou a stegosaurem. London Opera Centre, kde se natáčelo, nenabízelo velký prostor, oko kamery vytváří iluzi kukátkového jeviště a celý děj se tak zužuje – i přes masové scény – na soukromé drama; v tomto smyslu je vypuštění baletů na místě. Všichni účinkující podávají skvělé výkony – nejen Peter Pears jako Idomeneo a Heather Harper jako Ilia, ale také Robert Tear jako Arbace a Rae Woodland jako Elektra. Přijmout lze i rozhodnutí obsadit Idamanteho mezzosopranistkou (Mozart roli určil původně sopránu a později přizpůsobil pro tenor), Anne Pashley však přece jen vedle Heather Harper vypadá příliš mladistvě. Leckomu by možná také již dnes vadilo, že byla opera provedena v angličtině. Osobně bych si přála podrobněji rozepsané tracky. Pro návrat k jednotlivým áriím a scénám je uvedený rozpis velmi „velkorysý“ a nepřehledný. Před vlastní operou je zařazeno úvodní slovo muzikologa Johna Warracka. Režii vytvořil Colin Graham a televizní režii vedl Brian Large , jehož jméno se objevuje už desítky let pod tolika snímky, až vyvolává dojem, že snad ve skutečnosti nemůže ani existovat.
Body: 5 z 6
