Nahrávky vznikají na zámku v Libochovích z prostého důvodu – je zde k dispozici výborně zachovaný unikátní nástroj vídeňského mistra Conrada Grafa. Jestliže v prvním dílu byla velkoprostorová akustika sálu s rušivým dlouhým dozvukem problémem, jenž zásadně deformoval výsledný dojem, v druhém dílu už režisér přece jen přitáhl uzdu a dozvuk je v přijatelných mezích. (I tak ještě není výsledek zcela uspokojivý.) Proporce nástrojů jsou vyváženější nežli v prvním dílu a zvlášť půvabné jsou volné sonátové věty. Přestože je Gabriela Demeterová známa svou snahou o historicky poučenou interpretaci, což osvědčila na biberovské desce u Supraphonu, těžko si představit jako krystalicky mozartovskou její dravou a místy až drsnou hru v rychlých částech, kde postrádám jemné výrazové finesy a uvolněnější pravou ruku. Naproti tomu Hellerova hra úspěšně překonala technické nástrahy stařičkého nástroje a stala se dominantou nahrávky. Škoda, že grafické a výtvarné zpracování titulu se až příliš odlišuje od předchozího dílu. Skoro to na první pohled vypadá, že se jedná o úplně jiný projekt. Vzhledem k tomu, že houslisté ve světě zrovna neprahnou po nahrávání těchto sonát a kompletů je pramálo, mohl by mít teoreticky odezvu i venku. Záleží to však na aktivitě a kreativitě vydavatele… Pro české koncertní pořadatele pak bude tento projekt doufám inspirací pro mozartovský rok 2006.
Vydavatel: Digital Media
Stopáž: 61:43
EAN: 0028946376621
Body: 4 z 6
