Po předchozím dvouletém intermezzu, kdy se soutěž provizorně přestěhovala do Mikulova, proběhl letošní ročník opět v Broumově, tentokrát v plném lesku, neboť organizátoři měli k dispozici nově zrekonstruovaný areál velkolepého barokního benediktinského kláštera. Hlavním architektem tohoto kláštera, který byl v r. 1995 prohlášen za národní kulturní památku, nebyl nikdo menší než K. I. Dientzenhofer, jenž zde vytvořil jednu z nejcennějších staveb českého baroka.
Ředitelem soutěže, jejím iniciátorem a členem poroty je od prvního ročníku Ivo Kahánek, jeden z našich nejvýznamnějších soudobých pianistů. Spolu s ním zasedli letos v soutěžní porotě klavíristé Jan Simon (předseda poroty), Milan Langer, David Mareček a Eliška Novotná.
Letošního ročníku Broumovské klávesy se zúčastnilo ve čtyřech věkových kategoriích více než 50 mladých klavíristů ve věku od 7 do 17 let, z nich přibližně dvě pětiny byly ze zahraničí. Narozdíl od jiných dětských soutěží, kde se porota většinou snaží ocenit co nejvíc soutěžících, musela být porota Broumovské klávesy „přísnější“, neboť pro první tři nejlepší klavíristy v každé kategorii byly připravené finanční odměny. Výsledky soutěže (včetně bodování jednotlivých porotců) jsou zveřejněné na www.broumovskaklavesa.cz.
Soutěžní klání probíhalo v krásné nové broumovské koncertní síni s kuriózním názvem Dřevník (anglicky „Dřevník Hall“), situované v západní části rozsáhlé klášterní zahrady, v místě, kde údajně benediktini skutečně kdysi mívali postavený dřevník. (Zahrada sama prochází v současné době – stejně jako samotný klášter – náročnou rekonstrukcí, ale už nyní nabízí návštěvníkům příjemné procházky s jedinečnými výhledy na Javoří a Stolové hory.) Pro rozehrávání měli soutěžící k dispozici klavíry umístěné už přímo v prostorách kláštera.
Pódiu koncertního sálu vévodil nový model unikátního koncertního křídla Ant. Petrof, který pořadatelům velkoryse zapůjčila (včetně zajištěného servisu) firma Petrof. Jedná se o vzhledově i zvukově nádherný nástroj s obdivuhodně bohatým barevným spektrem a bylo zajímavé sledovat, jak se jeho tón proměňoval pod prsty jednotlivých soutěžících. O tom, jak si firma Petrof váží názoru svých potenciálních zákazníků, byť jsou třeba i velmi mladí, svědčí skutečnost, že každý soutěžící dostal k vyplnění dotazník, v němž se měl ke kvalitám soutěžního křídla podrobně vyjádřit.
Oproti předchozím ročníkům přišli letos pořadatelé se dvěma novinkami. Jednak přidali věkovou kategorii pro šestnáctileté a sedmnáctileté klavíristy, což považuji za mimořádně šťastný nápad, neboť právě tato věková kategorie nemá u nás tolik možností soutěžit, jako mají mladší děti. Druhá inovace se týkala poroty: souběžně s „oficiální“ porotou totiž letos poprvé hodnotila výkony soutěžících také porota studentská. Její předsedkyní byla Kristina Stepasjuková, dalšími studentskými porotci byly Jarmila Holcová a Dorota Smělíková. „Dvojí pohled“ na hodnocení soutěžních výkonů pochopitelně zvyšuje atraktivitu celé akce, a to tím spíš, že bodování obou porot bylo bezprostředně po oznámení výsledků zveřejněno a že soutěžící měli možnost jednotlivě s každým z porotců konzultovat. A protože lidé ve vedení soutěže jsou velmi kreativní, proslýchá se, že připravují pro příští rok další atraktivní překvapení.
Organizace soutěže byla téměř vzorová. Pracovníci Agentury pro rozvoj Broumovska, kterou r. 2004 založil a od té doby vede Jan Školník a která je hlavním pořadatelem soutěže, udělali vše pro to, aby se soutěžící i jejich doprovod cítili v Broumově co nejlépe. A pokud občas došlo k nějakým menším kolizím, řešili je všichni v pohodě a s úsměvem.
Za zvláštní pozornost stojí ubytování soutěžících. Pořadatelé nabídli dvě možnosti: buď útulný hotel VEBA anebo čerstvě zprovozněné ubytovací kapacity přímo v klášteře. Tam mohli hosté přespat v bezpečí mnišské cely se zdí silnou téměř 1,5 metru a romantičtěji založení jedinci si k tomu ještě mohli před spánkem dopřát malou obchůzku tajuplnými klášterními chodbami.
Při pohledu na mapu České republiky působí Broumov a Broumovský výběžek trochu odstrčeně. Ale je to odstrčenost jen zdánlivá. Ten kraj má totiž skryté půvaby, které stojí za to objevovat. Pokud se někdo rozhodne zajet na Broumovskou klávesu – ať už jako soutěžící nebo jako posluchač – doporučuji, aby si pobyt v Broumově o pár dní protáhl. Klášter s kostelem a klášterní zahradou představují tak jedinečný barokní komplex, že určitě stojí za prohlídku – a ta zabere minimálně půlden (v klášteře je navíc mj. umístěno velmi zajímavé Muzeum Broumovska). Prohlídku kláštera lze ukončit v Café Dientzenhofer s výbornou kávou a příjemnou obsluhou. Další půlden lze věnovat prohlídce samotného Broumova, jehož centrum bylo v r. 1990 vyhlášeno památkovou zónou – na pohádkovém náměstíčku se čas zastavil někdy na počátku minulého století. Milovníci památek si určitě nenechají ujít proslulou „broumovskou skupinu kostelů“, drobných barokních skvostů v nejbližším okolí města, korunovaných podivuhodnou Dientzenhoferovou kaplí Hvězda na hřebenu Broumovských stěn, anebo si zajedou prohlédnout nedaleký klášter v Polici nad Metují. A turisticky zdatní jedinci nemohou vynechat proslulá skalní města, která patří k nejkrásnějším u nás: Adršpašské skály, Teplické skály, Ostaš a Broumovské stěny.
Broumovská klávesa zkrátka nabízí nejen vzrušující souboj mladých klavíristů a spoustu krásné hudby, ale ještě mnohé navíc.
