Plakát zval na Hudbu k Siréně, ve skutečnosti to byla Hudba k siréně – výkop nového projektu Orchestru Berg, jehož iniciátoři se rozhodli využít pravidelné zvukové kulisy našich obcí každou první středu v měsíci k hudební site/time specific intervenci a pozvali zájemce na mikrokoncert do Velké auly Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, na němž se podíleli Monika Čeřovská (lesní roh), Jiří Lukeš (akordeon), Jiří Genrt (tuba), Petr Studený (elektronika) a – zařízení sirény na střeše budovy.
Akce v mnoha směrech neobvyklá – koncerty obyčejně nezačínají v 11:50 a většinou se na nich nehraje jen jedna krátká skladba. Ale není super zastavit se v půli dne na své cestě odněkud někam, vstoupit na okamžik do trochu jiného světa a nechat si přehodnotit priority? Mladíka, který si ke mně přisedl, jsem se zeptala, jestli je z fakulty nebo „od Bergu“. „Ne, já jsem z ulice,“ řekl mi. „Našel jsem si to na facebooku a připadalo mi to jako dobrá pakárna, tak jsem se přišel podívat.“
Nápad je to rozhodně výborný a nabízí možnosti realizace nevídané a neslýchané. Rozhodující v konceptu je veličina času – nad okamžikem spuštění sirén nemá autor hudby kontrolu, formu skladby musí řešit s ohledem na dobu před polednem, v souběhu se sirénou a případně po jejím doznění. Dnes (ve středu 6. března) zazněla siréna jako součást skladby Miroslava Pudláka, který – podle mě – nechal značnou část inspiračního potenciálu tohoto jedinečného podnětu nevyužitou (nicméně krásně vymyslel závěr), ale byla to první vlaštovka a myslím, že je na místě spíše radovat se z úžasného nápadu než poukazovat na rezervy. Ostatně Orchestr Berg oslovil téměř dvě desítky dalších skladatelů, „hudba k siréně“ se bude odehrávat každý měsíc na jiném místě. Ve zkrácené verzi vysílal událost přímým přenosem Český rozhlas – Vltava (připojil se těsně před polednem), v plném znění je ke shlédnutí na rozhlasovém webu.
