Stoleté výročí založení Estonské republiky připadlo na 24. února 2018. Dějiny této malé pobaltské země jsou v mnohém podobné dějinám a postavení zemí Koruny české: strategicky důležitá poloha obou zemí v sousedství větších a mocnějších států a různé historické okolnosti vedly k častým invazím, okupaci a anexi území. Naštěstí sdílíme s Estonskem v rámci evropských dějin i obnovení nezávislosti po první světové válce a nekrvavé revoluce spolu s návratem demokracie koncem 20. století. Avšak ihned po vyhlášení nezávislosti v únoru 1918 bylo Estonsko znovu obsazeno nejdříve Německem a po ukončení 1. světové války i Sovětským svazem, a nový stát si musel, na rozdíl od nás, svou existenci vybojovat. V roce 1919 však porazilo malé Estonsko jak Rudou armádu, tak landeswehr, a v únoru 1920 byl konečně uzavřen mezi Sovětským svazem a Estonskem mír, v jehož rámci se SSSR vzdal svých nároků. Oslavy jak stoletého výročí založení svobodného estonského státu, tak stoletého výročí jeho skutečné existence proto potrvají – pod hlavičkou Estonia 100 – až do února 2020.
Mezi významnými estonskými institucemi a umělci, kteří se oslav zúčastňují s velkým nadšením, je i Estonian Festival Orchestra a dirigent Paavo Järvi. V současné době je tento činorodý estonský dirigent hlavním dirigentem Symfonického orchestru NHK v Japonsku a uměleckým ředitelem Deutsche Kammerphilharmonie v Brémách; od sezony 2019/20 bude navíc hlavním dirigentem a hudebním ředitelem orchestru Tonhalle v Curychu. Kromě těchto stálých angažmá je Järvi také velmi žádán jako host – vystupuje pravidelně s mnoha špičkovými orchestry, včetně Berliner Philharmoniker, Royal Concertgebouw Orchestra, Wiener Philharmoniker a New York Philharmonic. Je i „Conductor Laureate“ orchestru Frankfurter Rundfunk Symphonie, a „Music Director Laureate“ Cincinnati Symphony Orchestra.
Järvi je však i uměleckým poradcem estonského Národního symfonického orchestru a zakladatelem hudebního festivalu v Pärnu, populárním letovisku na pobřeží Baltského moře, asi 130 km na jih od Tallinnu. V tomto malém přímořském městečku trávíval jako chlapec s rodiči každé léto (jeho otcem je dirigent Neeme Järvi, který loni oslavil 80. narozeniny). V roce 1980 však celá rodina emigrovala do USA a Pärnu se stalo jen vzdálenou vzpomínkou. Všichni členové rodiny se vrátili domů do Estonska až po rozpadu Sovětského svazu a obnovení nezávislosti země. Neeme Järvi se pak rozhodl založit v Pärnu mistrovský kurs dirigování a v červenci 2011 se zrodil i tamější festival; tehdy vznikl také Estonian Festival Orchestra, v němž hrají mladí estonští hráči se špičkovými hudebníky z renomovaných světových orchestrů.
Důležitou složkou při vytváření orchestru byl právě osobní kontakt členů. „Pro mladého hudebníka v Estonsku, ať už je jakkoliv schopný, není snadné navázat styk se špičkovým hráčem na Západě,“ napsal Paavo Järvi v předmluvě k prvnímu CD orchestru. „Nyní můžeme těmto mladým muzikantům umožnit hrát s elitními instrumentalisty ze zahraničí a poznat je i jako přátele. To je hnacím motorem orchestru a je potěšením vidět každé léto, jak tyto vztahy přirozeně rostou.“
Ačkoliv se orchestr schází v Pärnu každoročně jen na dva týdny v srpnu, jeho úroveň je již srovnatelná s úrovní Lucerne Festival Orchestra v době, kdy tento výborný orchestr hrával pod taktovkou Claudia Abbada. Paavo Järvi vybral do EFO jak mladé hudebníky z Estonska, Finska, Švédska a Ruska, tak členy orchestrů Frankfurter Rundfunk Symphonie, Deutsche Kammerphilharmonie Bremen, Munich Philharmonic Orchestra, Berlin Philharmonic, Cincinnati Symphony Orchestra, Orchestre de Paris, Philharmonia a další – kolegy, s nimiž pracuje rád už po léta.
Letos v lednu, v rámci oslav nezávislosti Estonska, pak Järvi představil orchestr na jeho prvním evropském turné (zahrnovalo Tallinn, Brusel, Curych, Kolín nad Rýnem, Berlín, Vídeň a Lucembursko). A 13. srpna bude mít orchestr pod jeho taktovkou premiéru v Londýně, na Proms. EFO tak bude prvním estonským orchestrem, který se zúčastní tohoto proslulého britského festivalu; na programu jejich koncertu budou Symfonie č. 3 Arvo Pärta, Griegův Klavírní koncert a moll (sólistka Khatia Buniatishvili) a Sibeliova Symfonie č. 5. Koncert budou také vysílat BBC Radio 3 a BBC TV. O dva dny později vystoupí orchestr i na letním programu Elbphilharmonie v Hamburku.
Evropské turné a pozvání na dva prestižní mezinárodní festivaly v jednom roce znamenají značný vzestup a velký úspěch pro orchestr, který kromě tří loňských koncertů v Turku, Stockholmu a Kodani zatím vystupoval pouze ve svém letním sídle v Pärnu.
Jak orchestr funguje a pracuje? Modelem pro EFO byl bezesporu Budapest Festival Orchestra Ivána Fischera, ale EFO mi připomíná i orchestr Saito Kinen, který založil Seiji Ozawa. Tak jako mezi Fischerem a jeho orchestrem, i mezi EFO a Paavo Järvim zřejmě existuje mimořádný vztah – orchestr funguje, jak mi řekl sám dirigent, spíš jako „umělecká rodina“ (pro českého čtenáře nebude bez zajímavosti, že jediným českým členem této rodiny je harfistka Jana Boušková). A festival v Pärnu mu pak umožňuje nejen návrat k jeho estonským kořenům, ale i možnost znovu pracovat s předními členy prvotřídních evropských a amerických orchestrů, z nichž mnohé zná už po léta.
Toto je zkrácená verze, kompletní článek v HARMONII 8/2018 (koupit)
