Již třetím rokem se poslední květnový a první červnový den konal celostátní happening ZUŠ Open. Právě před třemi roky totiž založila mezzosopranistka Magdalena Kožená nadační fond s cílem podpořit světový unikát – české základní umělecké školství. A v jeho rámci se 31. května v Anežském klášteře představili nadaní žáci základních uměleckých škol, kteří během roku spolupracovali se svými mentory – předními umělci v projektu MenART. Koncert uspořádalo Pražské jaro a tím se tento významný festival přihlásil k podpoře mladých talentů, z nichž o řadě jistě v budoucnu uslyšíme.
Letošní celostátní happening ZUŠ Open nabídl více než tisíc koncertů, výstav, divadelních a tanečních vystoupení, letos poprvé pro velký zájem základních uměleckých škol trval dva dny. Přihlásilo se celkem čtyři sta dvacet škol, o dvacet víc než vloni. České umělecké školství je světový unikát – jeho tradice sahá až do 19. století, systematicky se začaly rozvíjet v šedesátých letech minulého století – jako známé lidušky, LŠU. V roce 1988 se přejmenovaly na základní umělecké školy a tento název si podržely dodnes.
Program zahájila Magdalena Kožená v Karlových Varech. V Praze ZUŠ Open symbolicky odstartovalo v pátek 31. května na největším hudebním festivalu klasické hudby Pražské jaro koncertem mladých talentů programu MenArt. Tento program je určený pro velmi nadané žáky ZUŠ, kteří během jednoho roku tříbí své dovednosti s vynikajícími umělci. Do tohoto programu se zapojili houslista Jan Fišer, sopranistka Kateřina Kněžíková, klavírista Ivo Kahánek, violoncellistka Terezie Kovalová, skladatelka a klavíristka Beata Hlavenková, zpěvačka Radka Fišarová, pro výtvarné obory grafička Alžběta Skálová, sochař Michal Gabriel, literárně-dramatický obor zaštítil režisér Viliam Dočolomanský a tanec choreograf Jan Kodet. Pilotním ročníkem prošlo sto čtyřicet stipendistů.
Význam programu MenART vystihuje motto „Za každým výrazným umělcem stojí minimálně jeden osvícený pedagog.“ A že všichni zúčastnění toho heslo naplňují, se mohli návštěvníci Anežského kláštera přesvědčit na vlastní oči i uši. Vystoupili stipendisté Tomáše Netopila – smyčcové kvarteto z Plzně Mattinata (ve složení Jan Kinzl – první housle, Magdalena Hušková – druhé housle, Lukáš Handšuk – viola a Tereza Šanderová – violoncello), Iva Kahánka – Klára Gibišová (Praha), Adam Znamirovský (Praha) a Jan Schulmeister (Kroměříž), violoncellistky Terezie Kovalové – Klára Janíčková (Zlín), Eva Kostohryzová (Velešín), Eliška Lakomá (Praha), Ondřej Seehák (Karlovy Vary), Barbora Švábová (Litovel), Linda Ziklová (Chotěboř) a Lukáš Paděra (Olomouc), Beaty Hlavenkové (Vladimír Slavíček, Leona Vyhnálková a Bára Sedlářová), Kateřiny Kněžíkové – Beata Vymlátilová (Kroměříž), Miroslava Válková (Třebíč), Sára Slováková (Veselí nad Moravou), Vanesa Soares (Moravská Třebová), Sofie Kollmerová (Praha), Emma Elena Hubatková (Brno), Markéta Divišová (Ústí nad Orlicí), Anna Skřivánková (Úpice), Anna Flajšmannová (Nýřany) a Alois Trávníček (Brno). Program zpestřili i studenti zpěvačky Lenky Nové Alice Diepoltová, Hana Gerbrichová, Kateřina Horáková a Kristýna Kopalová.
Do posledního místa zaplněný koncertní sál Anežského kláštera nabídl v úvodu večera vystoupení smyčcového kvarteta Mattinata, které s velkým citem pro styl a s neméně dobrými hráčskými schopnostmi zahrálo Německý tanec č. 2 G dur Franze Schuberta. Poté se představilo i ve skladbách Antonína Kammela a Dalibora Bárty. Vyzrálejší kolegy vystřídal u klavíru mladinký klavírista Adam Znamirovský, který přednesl Sibeliovu Arabesku. Děti u klavíru, jež okouzlují pevnou výstavbou frází, lehkostí, s níž tvoří trylky, a smyslem pro barvení tónu, jsou obecenstvem právem aplaudovány. Právě jako Klára Gibišová, dnes už médii „protažený“ talent, nebo o něco starší Jan Schulmeister, jehož výkon patřil k nejzralejším a Skrjabinova Preludia zahrál vskutku obdivuhodně. Je zásluhou pedagogů i Iva Kahánka, že promyšleně zvolili repertoár, kterým se budou mladí prezentovat. Nebyli to autoři, na jejichž myšlenkový svět tyto děti nemohou dosáhnout, ale skladby, v nichž ukázaly svou muzikálnost. Velice půvabný byl závěr vystoupení „klavírní sekce“, v níž se u čtyřruční Debussyho En bateau postupně vystřídali jak mladí klavíristé, tak jejich mentor Ivo Kahánek.
Pestrost a hravost večera zdůraznili nejen mladí účinkující a vhodný program, ale i nápaditost, s níž se střídala jednotlivá pódia. Z hlavního sálu se posluchači vydali na zahradu konventu, kde je čekalo vystoupení stipendistů Lenky Nové s písněmi Pavlíny Jíšové, Zuzany Michnové či Vlasty Redla, či do kaple, kde je vystoupil soubor violoncell pod vedením Terezie Kovalové. Její žáci zahráli autorskou skladbu své mentorky a sklidili velký aplaus. Velkou pozornost přitáhli mladí muzikanti, o které se starala Beata Hlavenková. Vlastní tvorba, invence projevená u klavíru, saxofonů i perkusí, obecenstvo uhranuly. Po návratu do hlavního sálu bylo připravené vystoupení pěvecké skupiny Kateřiny Kněžíkové, jejíž členové upoutali svěžími hlasy i profesionálními výkony.
Jedinečný projekt, který připomíná a podporuje ojedinělý systém českého uměleckého školství, přitáhl 31. května v rámci Pražského jara velkou pozornost. Je dobře, že se připomene i v programu dalšího významného hudebního festivalu – Smetanovy Litomyšle. Tato přehlídka věnuje projektu MenART celou sobotu 22. června, kdy se představí stipendisté i se svými mentory v zámecké jízdárně na třech samostatných koncertech.
