Již po 35. se letos v červenci uskutečnila Mezinárodní letní škola staré hudby. Po prvních čtyřech ročnících, které se konaly v Kroměříži, se ještě v předrevolučním létě 1989 škola přesunula do Valtic, s jejichž prázdninovou atmosférou je dodnes neodmyslitelně spjata. Od svého založení Společností pro starou hudbu, z popudu Miroslava Venhody, prošly tyto kurzy historicky poučené provozovací praxe staré hudby velkým vývojem, který odrážel vývoj na poli staré hudby v Československu a později České republice a zároveň do něj přímo zasahoval. Množství tamních studentů se pro specializaci ve staré hudbě rozhodlo právě díky valtické škole. Za všechny jmenujme například Janu Semerádovou, která na školu jezdila každoročně od dětství, a setkání s tamními lektory ji přivedlo k zájmu o barokní traverso. Později se vrátila také jako lektorka.
Složení lektorů školy má své stálice, jako například violoncellistku a kontrabasistku Irmtraud Hubatschek, která zde učí již od roku 1991. Z Anglie jezdí téměř bez přestávky od roku 1992 loutnista a skladatel Bryan Wright. I přes generační výměnu v různých oborech si valtický lektorský tým zachovává kontinuitu v opakovaně zvaných specialistech jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Ty každoročně doplňují nové tváře s ohledem na aktuální zájem o specializované třídy. Organizaci celé školy má na starosti od roku 2007 Marc Niubo, současný předseda Společnosti, uměleckým ředitelem je Marek Štryncl. S historií letní školy a vzpomínkami pamětníků se lze seznámit na webových stránkách dedikovaných jejímu 30. výročí zde.
Mezi valtická nej patří kromě dlouholeté tradice i skutečnost, že vedle kurzů zpěvu a instrumentální hry jsou zde také třídy historického tance. V tom je valtická letní škola v České republice jedinečná. Umožňuje totiž živé propojení těchto někdy poměrně vzdálených světů. Hudebníci se mohou blíže seznámit s historickými tanci, případně k nim i zahrát. Tanečníci si zas vyzkoušet tanec na živou hudbu a během celého týdne se hudebními zážitky nasytit a rozšířit si hudební rozhled, a to nejen během večerních koncertů. Původně byly kurzy historického tance, které po 25 let vedla Eva Kröschlová, jež stála u samotného zrodu letní školy, dokonce myšleny jako doplněk k výuce hudebníků. Až od druhého ročníku školy byly otevřeny samostatné třídy historického tance, orientované na tanečníky. Snad díky této prvotní situaci dávají Valtice stále prostor hudebníkům seznámit se vlastním prožitkem s tanci různých historických období od 15. až po 18. století, výjimečně i 19. století, aniž by se museli účastnit specializovaného samostatného tanečního kurzu. Prostor je i pro zapojení živé hudby k tanci, nezbývá než si přát, aby byl využíván častěji pro rozvoj všech zúčastněných. Neměli bychom opomenout zmínit ani třídu herectví, která rozšířila paletu nabízených oborů od roku 2010 a svojí intenzitou nutí k výlučnému zapojení svých studentů.
Valtická škola si neustále vychovává nové generace a tím samozřejmě umožňuje i nezávislé zapojení rodičů, součástí kurzu jsou totiž dětské třídy. Pro menší děti je tradičně určena třída zpěvů a tanců vedená Evou Káčerkovou. Mladí instrumentalisté se mohou zapojit do dětského orchestru, který po dlouhá léta vedl Lubomír Novák. Letos se jej zdárně ujala Veronika Svačinová a množství dorůstajících houslistů dává naději, že jich brzy budou plné i sólové třídy. Letošní novinkou byla hudebně-dramatická třída pro dospívající, které se inspirativně ujal mezioborový hudební pedagog a muzikoterapeut Ondřej Tichý. Své místo v řádných třídách našli i pokročilejší dětští zpěváci například ve třídě gregoriánského chorálu Davida Ebena.
Týden letní školy je každoročně protknut množstvím večerních hudebních produkcí. V letošním roce jsme si tak měli možnost připomenout 300. výročí provedení oslavné hry k patronu české země svatému Václavovi Sub olea pacis et palma virtutis Jana Dismase Zelenky. Tu si u skladatele objednala pražská jezuitská kolej u příležitosti oslav korunovace Karla VI. českým králem. V podání souboru Musica Florea pod vedením Marka Štryncla zazněl v úvodu letní školy výběr z díla v koncertním provedení. Následující večer byl věnován hudbě 15. století v podání Ireny Troupové, Veroniky Hajič Vojířové, Fiony Kizzie Lee a Coriny Marty. Další dva večery byly již tradičně určeny pro koncerty připravené lektory přímo během kurzů a uskutečnily se v prostorách farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a ve Španělské konírně valtického zámku (velká letní Jízdárna nebyla letos bohužel k dispozici). Tyto koncerty jsou tradičně místem k předvedení hudebního umu lektorů včetně schopností improvizace a akčnosti při secvičování programu, často zde nechybí notná dávka humoru a nadsázky, která k letním kurzům zkrátka patří. Tu předvedla například Beatriz Murcia Lafont při své mistrné interpretaci árie z opery Plate Jeana-Philippa Rameaua. K poctě 35. výročí letní školy pak lektoři secvičili speciální číslo, které doplnili o slavnostní pokrývky hlavy. Poslední dva večery a v případě posledního dne i v jeho průběhu zaplnily již tradičně různá místa Valtic přehrávky a koncerty účastníků letní školy zakončené velkým komponovaným představením v sobotu večer, do nějž byly zapojeny také třídy herectví a tance.
Pětatřicetiletá historie s sebou nese jistě mnoho odpovědnosti za generacemi vytvořené a udržované dílo, ale také velký prostor k jeho rozvoji. Tato letní škola má svoji nezaměnitelnou atmosféru propojením hudebních nadšenců, poloprofesionálů a profesionálů, a to napříč generacemi. Valtickým kurzům vděčí za své muzikantské dospívání nejeden ze současných specialistů na poli staré hudby v České republice. I když nabízí dnešní doba mnohé další možnosti vzdělání včetně zahraničního studia, dokonce i škála letních kurzů staré hudby v ČR se rozšířila, valtická škola si zachovává svoji unikátnost nejen v kontextu živé tradice, ale především v propojení hudebních generací. Přejme jí další úspěšné ročníky a bezpočet absolventů.
