Bylo to zvláštní odpoledne: brněnský Zelný trh byl v letním žáru už skoro prázdný a rozlehlé prostory tamní historické budovy Moravského zemského muzea odrážely vzdálené tóny barokní hudby tu a tam přerušované poznámkami dirigenta. Tak jsem ve správném čase na správném místě: mám tu totiž domluvený rozhovor s Andreasem Schollem, kontratenorem světového renomé, který tu právě zkouší z Czech Ensemble Baroque na blížící se koncert.
Nemohu nezmínit už samotný začátek vaší pěvecké dráhy. To když jste jako děti zpívali na operní scéně. Vzpomínáte si na to? To mi bylo nějak dvanáct let a v Mozartově Kouzelné flétně jsme spolu se sestrou zpívali ve Wiesbadener Staatstheater. Byl to úžasný moment. Onen neobvyklý svět opery a divadla vůbec byl pro mne do té doby neznámý. Opera! Zákulisí se spoustou zvláštních, pro mne tehdy až exotických lidí..Nesmírně se mi tam líbilo.
Jak je důležité pro dítě vyrůstat v muzikantské rodině? Řekl bych, že pro jakoukoliv dětskou aktivitu je nejdůležitější společné jednání či společenské chování. Jakákoliv činnost ve skupině pobízí k učení, k iniciativě, někdy se navzájem podporují a usilují o úspěch společně. Učí je to překonávat překážky, řekl bych zpívat a pak si užívat potlesku, který zhodnocuje vložený čas a práci. Je to životní lekce pro všechny. Pochopitelně v rodinném prostředí možná především. Zdaleka nejen v hudbě.
Někdy hraje roli i štěstí. Jak třeba vaše setkání s dirigentem René Jacobsem. Mým štěstím bylo hlavně studium v Basileji. Tamní Schola Cantorum Basiliensis je podle mého názoru dosud jednou z nejlepších škol staré hudby. To je pochopitelně zásluhou tamních báječných pedagogů, Nejsou to jen lidé s teoretickými znalostmi, ale každý týden sami koncertují. Když jsem byl v Basileji studentem tak mne právě dirigent René Jacobs požádal, abych se stal členem jeho pěveckého ansámblu a musím říct, že jsem poskočil o třídu výš. Stále jsem byl student, ale spolupracoval jsem s nejlepšími osobnostmi staré hudby své doby. Určitě měli v poznatcích náskok takových třicet, čtyřicet let a je-li člověk vnímavý tak od těchto úžasných vzorů může načerpat skutečně mnoho.
V poslední době mám pocit, že jste našel určité zalíbení v české hudbě. Ve staré hudbě je dnes ještě mnoho k objevování. Obrovský repertoár. Například ze statistiky je jasné, že více jak 70 % oper bylo napsáno před rokem 1800. Takže obrovský operní, ale i církevní repertoár čeká na své uvedení. V každé zemi je dosud neznámá hudba. Pro mne je nyní jako velký objev František Tůma. Hudba mezi barokem a klasicismem, ale svými kořeny barokní. Je to velmi galantní, rokoková hudba a já si ji velmi užívám.
Toto je pouze ukázka, kompletní text k dispozici v HARMONII X/2023.
