Anna Paulová, studentka Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze, získala 2. cenu na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2015 v oboru klarinet. Současně obdržela i Cenu Nadace Bohuslava Martinů za nejlepší provedení Sonatiny pro klarinet a klavír a z pohledu ocenění pro nejúspěšnějšího českého účastníka celé soutěže jí byla udělena Cena Nadace Gideona Kleina, Cena společnosti Mercedes-Benz a Cena Českých center – týdenní rezidenční pobyt na jednom z Českých center v Evropě. Ve svých jedenadvaceti letech se stala laureátkou Pražského jara. V nadcházející sezoně jí čeká nejen studium, ale i koncerty v České republice.
Kdy jste se rozhodla hrát na klarinet? Nejdříve jsem začala hrát v pěti letech na zobcovou flétnu u Karla Mezery. Hraní na flétnu mě moc bavilo. Na klarinet jsem přešla v jedenácti letech. Tenkrát jsem ho sotva unesla. Klarinet jsem si nejdříve představovala jako nástroj pro muže, ale pak jsem slyšela klarinetistky Ludmilu Peterkovou a Sharon Kam a jejich hra mě přímo fascinovala. Řekla jsem si, že takhle bych chtěla jednou hrát. A dnes si bez klarinetu nedokáži představit svůj život.
Které hráče na klarinet ráda posloucháte na nahrávkách? Ráda poslouchám nahrávky Ludmily Peterkové, Vlastimila Mareše, Irvina Venyše a Karla Dohnala. Dále se mi velmi líbí Sharon Kam, Sabine Meyer, Shirley Brill, Philippe Berrod, Paul Meyer, Chen Halevi a Sebastian Manz.
Při studiu na Pražské konzervatoři jste se zúčastnila řady mezinárodních soutěží. Jaké z nich byste vyzdvihla? Absolvovala jsem mnoho národních a mezinárodních soutěží. Vyhrála jsem Soutěž konzervatoří v Ostravě. V zahraničí jsem poprvé zažila atmosféru na Mezinárodní klarinetové soutěži Marco Fiorindo v italském Turíně, kde získání 1. ceny bylo mým velkým úspěchem. Dále jsem zvítězila např. na Mezinárodní klarinetové soutěži Giacomo Mensi v Brenu, ve Slovinsku na Mezinárodní klarinetové soutěži v Kršku, na soutěži v Markneukirchenu v Německu, na soutěži dřevěných dechových nástrojů ve Wroclawi a na soutěži Yamaha Stipendium pro dřevěné dechové nástroje. V Německu jsem se stala finalistkou soutěže pro mladé hudebníky v Oldenburgu. Tehdy mne připravovali profesor Milan Polák a profesorka Ludmila Peterková.
Za své největší úspěchy považuji, že jsem byla vybrána na konkurzu Zahraj si s Českou filharmonií na Open air koncert v Praze na Hradčanském náměstí, kde jsem vystoupila v červnu 2014 jako sólistka s Českou filharmonií pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, a získání 2. ceny i titulu laureátky na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v květnu 2015.
Skladby připravené na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro jste již dříve nastudovala… Většinu skladeb jsem již dříve hrála. Na Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro jsem se intenzivně připravovala s mými pedagogy na AMU, profesorem Jiřím Hlaváčem, profesorem Vlastimilem Marešem a odbornými asistenty Irvinem Venyšem a Janem Machem. Jsem nesmírně vděčná, že jsem se dostala právě do jejich rukou. Také profesor Daniel Wiesner, vynikající klavírista, se mi před soutěží hodně věnoval a dal mi mnoho rad. Na základě konkurzu jsem byla vybrána zahrát si Coplandův Koncert pro klarinet, harfu, klavír a smyčce s komorním orchestrem Inter Camerata, který řídil dirigent Jan Jakub Bokun, což byla výborná zkušenost.
Jak jste prožívala průběh soutěžních kol v Národním domě na Vinohradech? Obě kola byla poměrně náročná. Na letošním ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro byla vysoká úroveň a velmi silná konkurence. V 1. kole jsem hrála ráno Weberovo Concertino Es dur op. 26 a Debussyho Première Rhapsodie. 2. kolo byl recitál v délce 45 minut, kde jsem hrála Sonátu pro klarinet a klavír Es dur op. 120/2 Johannese Brahmse, Martinů Sonatinu pro klarinet a klavír a povinnou skladbu ClarinoPré Aleše Pavlorka. Soutěž pro mě znamenala také stres. Po každém kole se do noci čekalo na výsledky, které porota vyvěsí, kdo z účastníků postupuje do dalšího kola.
Do finále jste se probojovala přes obrovskou zahraniční konkurenci čítající 190 kandidátů z 32 zemí. V publiku bylo méně návštěvníků než při běžném koncertě. Vnímala jste příjemně akustiku ve Dvořákově síni Rudolfina? Ve finále ve Dvořákově síni Rudolfina se mi hrálo krásně a z akustiky jsem měla dobrý pocit. Ale jak říkají mí profesoři, Rudolfinum je pro klarinetisty trochu zrádné. Hráč na pódiu může mít pocit, že hraje silně a je hodně slyšet. Poslouchá-li jeho výkon člověk na balkóně, může se mu zdát, že klarinetista hraje slabě.
Na jaký model klarinetu hrajete? Hraji na klarinety Buffet Crampon model RC Prestige. B klarinet mi zakoupil Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové, když jsem byla v 1. ročníku na Pražské konzervatoři. Její nadace mne podporuje už několik let, čehož si moc vážím. Z výher na mezinárodních soutěžích jsem si sama pořídila A klarinet. Oba nástroje jsou výborné.
Měla jste čas na seznámení se s ostatními kandidáty letošní mezinárodní hudební soutěže? Příliš času na vzájemné poznávání se soutěžícími jsem neměla, ale řadu z nich jsem si šla do sálu poslechnout. Na soutěži byla vysoká úroveň, někteří soutěžící jsou vítězové světových soutěží. Bylo moc zajímavé je slyšet. Když se mi někdo líbil, pogratulovala jsem mu a promluvila jsem si s ním.
Vyhovovalo vám, že jste řadu kompozic na soutěži hrála zpaměti? Na soutěži může být výhoda hrát zpaměti. Hraje se mi někdy lépe zpaměti než s notami, protože tištěný part mne občas svazuje. Z těchto důvodů jsem se rozhodla hrát na MHS Pražské jaro 2015 Sonatinu pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů zpaměti, i když nebyla povinná. Stejně tak i Coplandův Koncert pro klarinet, harfu, klavír a smyčce ve finále.
Co byste pro hru zpaměti poradila mladším klarinetistům? Skladby se většinou moc zpaměti učit nemusím. Když hraji nějakou skladbu, po určité době ji zpaměti již umím. Při studiu nové kompozice z not se naučím technicky náročné pasáže zpaměti, protože zvládnutí interpretace díla mi pak jde rychleji. Je důležité, učit se skladbu zpaměti po částech, nespoléhat na hmatovou paměť, vědět, co hraji a umět tóny vyjmenovat.
Bylo pro vás lepší, že jste soutěžila po boku PKF – Prague Philharmonia, kterou řídil dirigent a klarinetista Jan Jakub Bokun? Byl to jeden z nejkrásnějších momentů v mé kariéře. Nečekala jsem, že se dostanu do finále, protože ostatní soutěžící jsou skvělí klarinetisté. Ve finále jsem prožívala úžasný pocit z příležitosti zahrát si s PKF – Prague Philharmonia a dirigentem Janem Jakubem Bokunem. Orchestr je výborný, ve finále mi bylo ctí s ním vystoupit v mé dosavadní hudební dráze již potřetí. S dirigentem Janem Jakubem Bokunem se znám již dlouho z kurzů, kde vyučoval. Ve finále se mi s ním hrálo krásně, ale napětí bylo i tak obrovské.
Chcete se v budoucnu zúčastnit dalších soutěží v zahraničí? Určitě chci zkusit další renomované soutěže a neusnout na vavřínech.
Jaké mistrovské kurzy jste absolvovala? Pravidelně se zúčastňuji mistrovských kurzů, které vede např. Philippe Berrod, Paul Meyer, Michel Lethiec, Sabine Meyer, Reiner Wehle, Karl Leister, Wenzel Fuchs, Michael Rusinek, Jan Jakub Bokun, Thomas Martin. Zúčastnila jsem se také Klarinetového festivalu vŽirovnici, Klarinetových kurzů Ludmily Peterkové, mezinárodní akademie Praha – Vídeň – Budapešť ISA – Rakousko, kde vyučovali Sharon Kam a prof. Jiří Hlaváč, Clarimania 2011 – Wroclaw, kurzů na Conservatoire á rayonnement régional de Paris u prof. Francka Ameta a Pražských klarinetových dnů. V Rostocku a Dartingtonu jsem se zúčastnila mistrovských kurzů, které vedli Shirley Brill a Chen Halevi z Izraele, což byla velká zkušenost.
Získala jste Cenu Českých center – týdenní rezidenční pobyt na jednom z Českých center v Evropě pro nejlepšího českého účastníka soutěže. Pro kterou zemi jste se rozhodla? Ráda bych jela do Paříže, kde se mi moc líbí. Hlavní město ve Francii jsem již navštívila, ale chtěla bych se do metropole vrátit, domluvit si s některým pedagogem hodinu na klarinet a konzultaci.
Obdržela jste Cenu společnosti Mercedes–Benz pro nejúspěšnějšího českého účastníka celé soutěže. Luxusní vůz vám byl zapůjčen na šest měsíců. Jaké s ním máte plány? Auto je nádherné a stalo se pro mne velkou motivací, abych se hned přihlásila do autoškoly. Už se na jízdy těším.
Láká vás možnost natáčet skladby na CD, i když na nahrávky máte ještě čas? Jsem ráda, že nyní díky letošní Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro mám možnost si zahrát sólové koncerty. Také se domnívám, že mám na vlastní nahrávky poměrně dost času, ale určitě bych ráda v budoucnu natočila nový kompaktní disk a zrealizovala malý projekt.
Jaké záměry máte s provedením skladeb, s nimiž jste se stala laureátkou letošní soutěže MHS Pražské jaro? Dostala jsem již některé nabídky na koncerty. Na letní festival Pražské klarinetové dny 2015 a jeho koncert „Laureáti Pražského Jara“ jsem si připravila krásnou Sonatinu pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů, za kterou jsem dostala i Cenu Nadace Bohuslava Martinů za její nejlepší provedení.
30. září 2015 vystoupím v Rudolfinu na mezinárodním hudebním festivalu Mladá Praha se Severočeskou filharmonií Teplice, kterou bude řídit kanadský dirigent Nicolas Ellis, hrát budu Koncert pro klarinet, harfu, klavír a smyčce Aarona Coplanda. Na 13. listopad 2015 plánuji koncert s Komorní filharmonií Pardubice, v lednu budu hrát na koncertech v Plzni a ve Španělské synagoze společně s kytaristou Lubomírem Brabcem a houslistou Janem Mráčkem. 13. ledna 2016 mne čeká půlrecitál v Sukově síni Rudolfina společně s vítězem 67. ročníku MHS Pražské jaro v oboru flétna, kterým se stal Jihokorejec Yubeen Kim. Na našem koncertě bych ráda zahrála Première rhapsodie L 116 Clauda Debussyho a nastudovala nové skladby.
Po absolutoriu Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze vás láká zůstat v Čechách nebo odejít do zahraničí? Na Akademii múzických umění v Praze mě čekají ještě čtyři roky studia. Jsem tady šťastná a určitě bych chtěla žít v naší hlavní metropoli, ale lákalo by mě také využít program Erasmus a studovat nějakou dobu v zahraničí.
