Královská opera Covent Garden v Londýně uvedla na přelomu února a března celkem v šesti představeních Dvořákovu operu Rusalka. Inscenace přenesená ze Salcburku prezentuje v hlavní roli finskou sopranistku Camillu Nylund. Její pěvecké podání Straussovy Salome bere dech, tanec sedmi závojů jej téměř zastavuje. La Scala letos zažila její debut v roli Maršálky v Růžovém kavalírovi, Bayreuth oslavuje její Alžbětu v Tannhäuserovi. Od Daphné po Donnu Annu vždy strhující interpretace. Rozhovor se uskutečnil před premiérou.
Vzpomenete si, kdy jste se setkala s příběhem Rusalky a operou samotnou poprvé a kdy přišlo první uvažování o ztvárnění této role na jevišti? Během svých studií v Salcburku jsem nespočetněkrát slýchávala slavnou Rusalčinu árii. Nastudovala jsem ji poté pro pěveckou soutěž ve Finsku v roce 1996. Od té doby jsem tuto árii mnohokráte zpívala koncertně, ani v nejmenším mě však nenapadlo, že bych někdy v budoucnu mohla nastudovat úlohu celou. Později přišla nabídka pro produkci na Salcburském festivalu v roce 2008, a to jsem se již skutečně musela intenzivně zajímat o celé dílo a samozřejmě i o správnou výslovnost českého jazyka.
Znáte nahrávky Rusalky? Samozřejmě znám nahrávku s Gabrielou Beňačkovou a dokonce jsem ji měla možnost v této roli slyšet na prknech Vídeňské státní opery. V momentě, kdy studuji novou roli, obvykle nahrávky nevyužívám. Někdy se ale stane, že si nahrávku vyslechnu. To však pouze jen jednou pro seznámení se s hudebním výrazem. Považuji za nadmíru důležité, mít svůj vlastní neovlivněný interpretační pohled.
Byl vám někdo nápomocen s nastudováním záludností českého jazyka? Jak je pro vás důležitý jazykový obsah díla? Měla jsem několik lidí, kteří mi se správností češtiny pomáhali. Je vždy mimořádně obtížné studovat roli v jazyce, který sám neovládáte. Na mé češtině mi opravdu velice záleží a tak mě studium stálo mnoho práce. V Drážďanech, kde žiji, mi byl užitečný známý z Čech, poté jsem v San Diegu spolupracovala s lektorkou v momentě, kdy jsem zde vystupovala v roli Alžběty v Tannhäuserovi. Vše pak bylo dotaženo skvělým jazykovým a hudebním koučem v samotném Salcburku. Pomohl mi skutečně výrazně. Opera by měla být zpívána v originálním jazyce, celá interpretace Rusalky v jiném jazyce by byla diametrálně odlišná. Hlavní árie je velice populární, pro mě jsou však mnohem zajímavější jiné části této opery.
Které máte na mysli? Až když jsem roli Rusalky začala studovat, uvědomila jsem si její rozmanitost. Je zde potřeba lyrický soprán schopný se rozpínat. Nechybí dramatické momenty. Dvořák napsal fantastickou a překrásnou hudbu, která vždy jednoznačně určuje, co zrovna hlavní představitelka opery cítí a prožívá. Každá árie či scéna je velmi odlišná od té druhé, což je pro pěvce velmi vzrušující z pohledu interpretace. Například duet s princem je zkrátka něco fantasticky melodického.
Hlavní role opery Rusalka v Salcburku zpívali a též v Covent Garden budou zpívat pěvci, kteří nepochází z České republiky a čeština je pro ně neznámá, stejně jako vám. Cítíte, že by mohl být rozdíl v provedení, pokud by vám byli partnery v rolích Prince či Vodníka čeští pěvci? Pracovat na této opeře s českými pěvci by bylo samozřejmě velice zajímavé. Sama však pocházím z Finska a myslím, že všichni pěvci, kteří pracují na této úrovni, se v tomto směru snaží o své maximum. Pokud zpívám roli v jazyce, který sama neovládám, pokouším se znít jako rodilý mluvčí. Považuji za hrůzostrašné, pokud je odhalena pěvcova národnost ihned poté, co poprvé otevře ústa. Naštěstí má, dle mého názoru, většina pěvců dobrou schopnost učit se jazyky snadno.
Vizuální a jevištní nastudování Dvořákova a Kvapilova díla v Covent Garden je diametrálně odlišné od představ, které měli autoři libreta a hudby. Není třeba skrývat, že zejména mezi českým publikem podobná nastudování (viz též například současná produkce v Drážďanech) vzbuzují obrovské vlny emocí. Jak toto vše vnímáte vy z pohledu interpreta? Produkce v Covent Garden přicházející ze Salcburku je mimořádně náročná. Není to jen fyzicky náročné, zabrat též dostává psychika. Je to však nastudování kvalitní a já se zde cítím být skutečně Rusalkou. Je pro mě důležité, aby hudba netrpěla kvůli inscenaci.
V jakém momentě by tedy dle vás již trpěla? Nemám ráda, když režisér necítí, co říká hudba. Jsem si jistá, že v této inscenaci jde vše ruku v ruce s jednotlivými postavami. Pro publikum zvyklé na tradiční klasickou operu to pravděpodobně bude nový pohled, pro mě jako pro pěvce je nicméně vše v naprostém pořádku a na jevišti se vždy cítím báječně v tom, co právě zpívám. A právě hudba by trpěla až v momentě, kdy by se v ní špatně cítili samotní interpreti. Zde ale musím dodat, že bych byla nadšená, kdybych si mohla Rusalku zazpívat i v tradiční inscenaci, v normální klasické pohádce.
A pokud by se ta pohádková možnost objevila v Praze? Byla bych šťastná, přijet ji zpívat jednou do Prahy! Dosud jsem zde vystupovala pouze koncertně. Pravděpodobně by to byla velká výzva. Zpívat česky v Praze by bylo skutečně náročné, ale čeho se bát?
Jste vrcholnou interpretkou děl Richarda Wagnera a Richarda Strausse, na světových pódiích vás lze ale spatřit i například v Donu Giovannim. Nedávno jste se ve Finské národní opeře představila v opeře Juha finského skladatele Aarra Merikanta. Jak je pro vás tato repertoárová pestrost důležitá? Bude nadále pokračovat? Velmi ráda dělám různorodý repertoár. Nejčastěji zpívám německá díla, ale jsem šťastná, že mohu v této sezoně pracovat na Rusalce v Londýně a Alžbětě ve Verdiho Donu Carlosovi v Amsterdamu. Pokud máte mít v této době pěveckou kariéru a chcete zpívat ve velkých operních domech po celém světě, musíte se specializovat. Můj hlavní repertoár spočívá v Richardu Wagnerovi a Richardu Straussovi. Tuto hudbu zpívám strašně ráda. Ale je překrásné prokládat to něčím odlišným. Z každé role si pro sebe odnesu něco nového a užitečného. Není nic lepšího, než nastudovat roli a nechat ji v sobě pár let zrát. Když se k ní poté vracíte, je vše již o něčem jiném. Je to jako dobré víno a sýr, také potřebují čas.
Věnujete se písňovým recitálům? Ano a chci se jim věnovat i v budoucnu. Toto léto budou dva. Problémem je čas, je třeba se připravit a vše též nastudovat s klavíristou. Mám ráda intimitu, kterou můžu v písňovém recitálu vytvořit.
Rusalka touží po lidské duši, touží se stát člověkem. Po čem umělecky a vnitřně touží Camilla Nylund na vrcholu své kariéry? Prožívám šťastné období. Pro mě je nejdůležitější kariéra a rodina. Problém je opět čas, mít ho na vše je obtížné. Těším se na nové zajímavé role, ale chci též trávit více času se svým manželem a dětmi. Doufám, že budu schopna zpívat více italského repertoáru, snad Toscu nebo Aidu. Zpívat bel canto je pro můj hlas velmi prospěšné. Mám i nabídky na Isoldu, chci si na ni ale ještě několik let počkat. V blízké budoucnosti budu zpívat Sieglindu ve Wagnerově Valkýře a císařovnu v Straussově Ženě bez stínu. Budu chtít pokračovat s Rusalkou a skutečně pevně doufám, že budu zpívat i další českou hudbu a mám tím na mysli Janáčka!
Výběr z diskografie
Richard Wagner: Tannhäuser (DVD/Blu-ray, label Arthaus – Nylund, Gambill, Meier, Milling, Trekel, dirigent Philippe Jordan, Baden-Baden) • Richard Wagner: Rienzi (DVD/Blu-ray, label Arthaus – Nylund, Aldrich, Kerl, dirigent Sebastian Lang-Lessing, Berlín) • Modest P. Mussorgskij: Chovanština (DVD, label Medici Arts – Nylund, Burchuladze, Kotscherga, Soffel, Vogt, Daszak, dirigent Kent Nagano, Mnichov) • Ludwig van Beethoven: Fidelio (DVD, label Arthaus – Nylund, Kaufmann, Polgár, Muff, dirigent Nikolaus Harnoncourt, Curych) • Antonín Dvořák: Rusalka (CD, label Orfeo – Nylund, Beczala, Remmert, Held, Magee, dirigent Franz Welser-Möst, Salcburk) • Camilla Nylund – Transfiguration (CD, label Ondine – Strauss, Wagner, dirigent Hannu Lintu, studio).
