Když 6. března odlétala Česká filharmonie na turné po Japonsku, hráči netušili, že se stanou nepřímými svědky jedné z největších katastrof poslední doby a že jejich další návštěva Nipponkoku – Země vycházejícího slunce bude patřit k nejdramatičtějším zápisům v 115leté historii orchestru. Až do 19. března měla ČF odehrát deset koncertů. Nakonec byly tři zrušeny. Několik desítek členů orchestru se vrátilo domů vojenským airbusem 17. 3., ostatní odletěli z Nagoje o tři dny později.
Bylo to rozumné a nutné. I když byl orchestr v tu dobu v klidné části Japonska, tak kvůli hrozivě a rychle se měnící situaci v jaderných elektrárnách a riziku dalších zemětřesení to bylo jediné možné řešení. Nicméně orchestr stačil sklidit v Japonsku opět velký úspěch. Například nedělní koncert 13. března v tokijské Suntory Hall vyvolal dle slov ředitele ČF Davida Marečka fantastickou reakci publika: „Potlesk ve stoje trval téměř deset minut a na hudebníky čekala po koncertě spousta posluchačů, aby jim osobně blahopřála.“ Jistě k tomu přispěla i spolupráce orchestru s dirigentem Myung-Whun Chungem. Soudě podle pražského koncertu by bylo pro orchestr prospěšné, aby spolupráce s tímto světově renomovaným umělcem pokračovala.
