Josef Klusoň z Pražákova kvarteta podotkl, že „spolupráce s Ivanem Klánským na obou kvintetech byla nesmírně inspirativní právě z hlediska jasné partnerské spolupráce; klavírista přesně věděl, jak by měl kvintet znít a v konfrontaci s naší představou se práce opravdu stala tvůrčím procesem..“
Nebyla to jistě ani první, ani vaše poslední účast při interpretaci komorních skladeb s větším obsazením?
Jistě, ještě v této sezoně máme v Holandsku na programu Dvořákův a Brahmsův Sextet , v nichž s námi budou spoluúčinkovat holandští umělci. Sextety jsou běžnou součástí našich koncertních programů.
Cena na MIDEM v Cannes má velkou mezinárodní prestiž. S jakými pocity jste ji přijali vy?
Je to vždycky radost, jako z každého ocenění v každém věku. Natočili jsme přes třicet disků (za posledních deset let výhradně u společnosti Harmonia mundi) a dostali za ně řadu cen. Takové uznání, jako jsme dostali v Cannes, je jistě příjemným impulzem do další práce.
Co se chystáte natáčet dále?
Po nahrání všech stěžejních kvartetních děl Antonína Dvořáka provedeme v září v Bonnu skladatelovy Cypřiše v takové zajímavé konfrontaci: Nejprve je provede Vanda Tabery v původním zápisu jako písně s klavírem, poté zazní v našem provedení jako kvartetní dílo. Také se chystáme postupně nahrávat kvartetní dílo Johannesa Brahmse.
A co nyní bezprostředně vyjde, co už máte natočeno?
Docela zajímavý projekt několika desek z komorního díla Josefa Schulhoffa: Pět kusů pro smyčcový kvartet , Sextet , Duo pro violu a violoncello a Trio pro piccolu, violu a kontrabas .
Na co se těšíte do další sezony?
Čeká nás zajímavá práce ve Vídni. V Konzerthausu nám nabídli sérii koncertů, na nichž vždy zazní jeden Brahms a jeden Zemlinský, první opusy, druhé opusy, atd. Myslím, že to bude výborná kompoziční i posluchačská konfrontace a zajímavá práce. Oba skladatele hrajeme rádi.
Jitka Vlašánková a Lubomír Havlák z Kvarteta Martinů se společně shodli na tom, že „z ceny měli obrovskou radost, vůbec to nečekali, dokonce ani nevěděli o nominaci! Když nám zavolali z Naxosu, že nám gratulují, bezelstně jsme se zeptali k čemu? Oceněná deska je z roku 1996, takže už jsme na ni trochu pozapomněli. Natočili jsme pro Naxos všechny kvartety Bohuslava Martinů a netajíme se tím, že bychom chtěli v budoucnu natočit i ostatní komorní skladby tohoto skladatele – ostatně na oceněné desce už jsou Dua pro housle a violoncello a Tři madrigaly pro housle a violu .“
Máte ještě nějaké další konkrétní plány pro nahrávání?
Máme v hlavě ještě desku s kvartetem Vítězslava Nováka op. 35 a Josefa Suka op. 11 – je to nádherná muzika. A také je velmi konkrétní nabídka japonského klavíristy Shinya Okahary k natočení Dvořákova kvintetu pro japonskou firmu.
To je samá česká hudba…
O českou hudbu je zájem ze všech stran. Třeba v Anglii, kde jsme navázali dost pracovních kontaktů, budeme v květnu hrát na festivalu České hudby v Leamingtonu – je věnovaný dílu Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Setkáme se tam i s dalšími našimi umělci: Guarneri triem, Panochovým kvartetem (s nimi si zahrajeme Dvořákův Sextet ), s Jitkou Novákovou. Budeme hrát Janáčka i Dvořáka, ale také terezínské autory Ulmanna a Krásu, o jejichž díla je na tomto festivalu zájem.
Pokud se nemýlím, není to vaše jediná akce ve Velké Britanii do konce sezony?
Ne, budeme mít ještě třítýdenní turné po Anglii a Irsku, v červnu a v srpnu se budeme podílet na mistrovských kurzech v Dartingtonu – také s českou hudbou.
Jak začnete další sezonu, co máte v kalendáři?
V září zde budeme mít hosty z USA – Hawthorn Quartet. Společně si v Plzni zahrajeme Schulhoffův Sextet a Mendelssohnův Oktet . To je radostná perspektiva. A zcela jistě bude uměleckým zážitkem účast na Guernsey Festival, na němž se chystá proslavený anglický soubor Lindsay Quartet zakončit posledním koncertem svou koncertní kariéru. Je pro nás ctí, že si nás vybrali k interpretaci Mendelssohnova Oktetu . Také Dmitri Ashkenazy by s námi chtěl hrát Mozartův Klarinetový kvintet , i to je příjemná spolupráce.
Na čem si nejvíc „pročišťujete“ kvartetní hru a co rádi hrajete?
Zcela určitě se skvěle „čistí“ na Haydnových kvartetech, jakýchkoli. A potom na Beethovenových, to je základ. A pak třeba také Bartókovy kvartety – skvělý „cvičný“ materiál i umělecký cíl.
