Před časem jsem čekal v Ruzyni na přílet dcery a povšiml jsem si, jak byl slavný videoklip s kostkami cukru na propagaci našeho předsednictví Radě Evropy rozpracován na jednotlivé osobnosti. Původní klip s jinotajným sdělením, že to Evropě osladíme s „celebritami“, byl dobře provedený, i když podprahovost negativně všeobecně vnímaného výroku, navíc umocněno unijním ohrožením existence českých cukrovarů, bylo na hraně. Rozfázovaný klip však musí působit na cizince, který neví, že se nalézá v zemi, kde vynalezli kostku cukru, podivně (viděl jsem několik Japonců, jak rozpačitě zírali na modelku Terezu Maxovou s kostkou cukru) a pro Čecha to pak ztrácí poetiku. Jak to osladí Evropě naši politici, určitě zvíme z masových médií, při pohledu na legendárního dirigenta Libora Peška je však na místě otázka, jak to osladíme Evropě hudebně, neboli co nabídneme Evropě a co pro to udělá stát. Klasická hudba je totiž stále ještě kvalitnější artikl nežli auta, elektrárny, uhlí, euroskepticismus nebo politická kultura. Bohužel v prosinci se nikdo vzhledem k ekonomické krizi neodvážil říci, kolik projektů podpoří vládní úřady penězi. Předpokládám, že kdyby šlo do tuhého, začne se spíš šetřit na doprovodných kulturních programech než na kravatách s logem EU a dalších důležitých dárkových komoditách. Zato záštitu, která nic nestojí, bude mít relativně dost akcí České filharmonie, Českého rozhlasu, Pražské komorní filharmonie, FOK a renomované festivaly: Pražské jaro (mimořádný koncert 9. 5. s Beethovenovou Devátou prý zaplatí vláda), Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl, Concentus moraviae, Barokní podvečery. (Už okřídlená obhajoba, že dostávají veřejné peníze tak jako tak, moc neobstojí.) Zvláštní roli hraje projekt Martinů Revisited – záštita vlády zahrnula akce od prosincové premiéry Fragmentů z Julietty, přes lednový koncert FOK, březnovou brněnskou premiéru Julietty a dubnový koncert k otevření Centra Bohuslava Martinů v Poličce až po červnový projekt „Špalíček“ v pražském Kongresovém centru. Dokonce byl vytvořen na léta 2009 – 2010 i rozpočet, ale ten je tajný, protože kdo ví, jak to se státní podporou v době krize dopadne.
Doprovodné programy českého předsednictví Radě EU samozřejmě budou probíhat i v zahraničí. Zde budou hrát hlavní podpůrnou roli Česká centra, i když to bude asi často spíše role čestná a administrativní. Nejdůležitější projekty jsou spjaty s uctěním 50. výročí úmrtí Bohuslava Martinů, i když toto datum nespadá do mantinelů předsednictví. Za logistické pomoci Českých center se tak uskuteční koncerty České filharmonie, SOČR, komorních formací a sólistů v Bruselu, Budapešti, Vídni, Berlíně, Košicích, Madridu, Paříži, Moskvě, Stockholmu a Kyjevě. Zvlášť důležitý bude červnový koncert v srdci EU – Bruselu, který slavnostně uzavře naše předsednictví (Česká filharmonie, Zdeněk Mácal – Martinů, Dvořák). V seznamu jsem našel i tak exotickou akci, jako je workshop a koncert českých a argentinských muzikantů v Buenos Aires v rámci projektu European Jazz Nights (květen – červen).
Některé projekty však mají dokonce (zatím) jistou finanční pomoc státu. Například Institut umění dostane na svůj stánek na lednovém veletrhu MIDEM v Cannes 267 000 Kč, koncert Pražské komorní filharmonie na pařížském festivalu Note&Mot bude podpořen 600 000, květnové koncerty Pražských symfoniků v Londýně a Dublinu milionem korun. V Koncepci komunikace a prezentace k předsednictví České republiky v Radě EU, kterou vypracoval tým ministra Alexandra Vondry, jsem se dočetl i takovéto doporučení: „Při plánování úvodních a závěrečných akcí (rozumí se kulturních) je možno využít například kontrapunktu mezi zimou (začátek čs. předsednictví) a létem (konec čs. předsednictví). Zahajovací akce by mohly být důstojně vážné, exkluzivní, konané v uzavřených prostorách, závěrečné akce naopak veselé, svobodné, inklusivní a konané pod širým nebem.“ Když pominu originální využití hudebního pojmu kontrapunkt a ne příliš srozumitenou volbu slova inkluzivní, tak je to návod, který mi trochu připomíná dobu dávno minulou. Nicméně oficiální seznam začal důstojným uctěním výročí smrti génia Bohuslava Martinů (vážné, exkluzivní?) a bude končit mimo jiné lehkonohým Czech Soundem, soutěží pro hudební amatérské skupiny v Berlíně, kterou podporuje ČRo 7. Jestlipak však Smetanova Litomyšl bude v červnu dostatečně veselá a inkluzivní, aby se naplnilo přání pana ministra? Hlavně však, aby byli veselí po skončení našeho předsednictví i občané.
Odpovědi na otázky v úvodu nemohou být jednoznačné. Stát vyzdvihne určitou sumu akcí svým logem, něco podpoří přes granty, příspěvky, něco doufejme zaplatí i separátně, jednotlivé organizace do programu včlenily dle osvědčeného receptu projekty, které by vznikly i bez kostky cukru. Je to asi maximum možného. Například když byla Praha evropským městem kultury, událo se toho v metropoli podstatně více. Ovšem v roce 2000 nám na dveře netloukla světová ekonomická krize…
