V průběhu zkoušek pak dojde k roztomilému procesu: autor začne mít pocit (a šťastně o tom referuje doma manželce), že interpreti jeho dílu „pomalu začínají rozumět“ a že se znějící hudba už začíná blížit jeho původní představě. Ve skutečnosti je to ale naopak: skladatel si prostě zvyká.
Tři další pohledy do partitury zachycené fotoaparátem Bohumila Beníčka patří zleva doprava hudebnímu režisérovi, dirigentu a zvukovému mistrovi. Při natáčení každý v notách hlídá něco jiného: režisér hlavně intonační a rytmickou přesnost, dirigent výraz a stavbu větších celků, mistr zvuku barevnou vyrovnanost jednotlivých nástrojů, jejich rozmístění ve stereofonním prostoru. A kde je skladatel? Věřme, že někde hodně daleko. Autor bývá do nahrávacího studia vždy srdečně zván, ale všem se uleví, když nepřijde. Občas se totiž stane, že se skladatel během natáčení rozpomene na svou původní představu a pokusí se ji exhumovat. V takovém případě ho musí dirigent taktně upozornit, že do not napsal něco jiného. A co je psáno, to je dáno, ať to zní, nebo nezní.
Pánové ve studiu jsou režisér Eduard Herzog, dirigent Serge Baudo, a mistr zvuku Miloslav Kulhan. S největší pravděpodobností jde o záběr z natáčení Honeggerovy Johanky z Arcu. Jméno muže na samostatné fotografii se však pokuste uhodnout Vy. Působil Americe, ale je považován za rakouského skladatele. Jeho otec byl ovšem Čech – proto jeho příjmení obsahuje exotické písmenko ř. Zemřel v roce 1991 a proslavil se operou Jonny spielt auf. Deset správných odpovědí odměníme dárky od časopisu HARMONIE a stanice Český rozhlas 3 – Vltava.
