1957 – 26. 1. v Miláně premiéra opery Francise Poulenca Dialogy karmelitek , 10. 4. v Londýně premiéra hry Johna Osborna The Entertainer , 6. 6. v Curychu scénická premiéra opery Arnolda Schönberga Mojžíš a Áron , 8. 6. v Kolíně nad Rýnem premiéra opery-oratoria Wolfganga Fortnera Krvavá svatba , 11. 8. v Mnichově premiéra opery Paula Hindemitha Harmonie světa , 17. 8. v Salcburku evropská premiéra přepracované verze opery Rolfa Liebermanna Škola žen , 30. 10. v Moskvě premiéra 11. symfonie Dmitrije Šostakoviče, 27. 11. v New Yorku premiéra baletu Igora Stravinského Agon ; Bohuslav Martinů píše operu Řecké pašije , uvedení v Londýně je odmítnuto, skladatel se rozhodne operu přepracovat; americký Modern Jazz Quartet uskutečnil evropské turné a vystoupil mimo jiné na festivalu v Donaueschingenu; Pavel Smetáček zakládá Traditional Jazz Studio, působí kapely Pražský dixieland, Steamboat Stompers, Metropolitan Jazz Band aj.; Svaz československých skladatelů vypracoval memorandum o stavu v hudebních institucích; 4. 10. startuje první družice do vesmíru, sovětský „Sputnik“; 13. 11. zemřel prezident Antonín Zápotocký, 19. 11. zvolen Antonín Novotný; 19. 12. vydán zákon o koncertní a jiné hudební činnosti; v ČSR je kolektivizováno přes 50 % zemědělské půdy; Nikita S. Chruščov navrhuje zastavení atomových pokusů; v Řeži u Prahy uveden do provozu první jaderný reaktor; Americké filmy Most přes řeku Kwai , Dvanáct rozhněvaných mužů (režie, produkce a jedna z rolí Henry Fonda, hraje mj. Jiří Voskovec); v Itálii vyšel román Borise Pasternaka Doktor Živago , který v SSSR nemohl vyjít; 16. 1. zemřel Arturo Toscanini, 8. 3. švýcarský skladatel Othmar Schoeck, 26. 3. Max Ophüls (mj. režisér zfilmované Prodané nevěsty z roku 1932 s Jarmilou Novotnou v roli Mařenky), 20. 9. Jean Sibelius, 30. 12. tenorista Benjamino Gigli
1958 – Nikita Chruščov vystřídal Nikolaje Bulganina na místě předsedy rady ministrů SSSR; 1. 3. v Miláně premiéra opery Ildebranda Pizzettiho Vražda v katedrále ; 18. 6. v Orford Church v Suffolku premiéra opery Noemova plavba Benjamina Brittena; na světové výstavě v Bruselu se prezentuje Laterna magica , zazněla zde také premiéra Poème elèctronique Iannise Xenakise; 23. 9. v Benátkách premiéra díla Igora Stravinského Threni (Lamentace proroka Jeremiáše); Max Brod vydal dopisy Franze Kafky; při Parku kultury a oddechu v Brně vzniká Kruh přátel hudby, brzy vznikají podobné dobrovolné pořadatelské spolky po celé republice; I. Mezinárodní kongres L. Janáčka v Brně; Václav Talich obnovil činnost Hudební mládeže; vychází román Josefa Škvoreckého Zbabělci ; Boris Pasternak získal Nobelovu cenu za literaturu; 1. 7. zemřel tanečník a choreograf Rudolf von Laban, jeden z průkopníků moderního tance, 27. 11. dirigent Artur Rodziński
1959 – Československo uznalo revoluční vládu na Kubě; Charles de Gaulle uznává právo Alžíru na sebeurčení; 25. 5. uvedlo Národní divadlo Praha po 33 letech operu Albana Berga Vojcek , seznámení s ní znamenalo impuls pro mladou skladatelskou generaci; 9. – 11. června v Praze Sjezd socialistické kultury; Jiří Suchý a Jiří Šlitr založili divadlo Semafor (SEdm MAlých FOrem, tj. hudební komedie, výtvarné umění, kabaret, poetické divadlo, koncerty, film a výstavy); založeno satirické divadlo Večerní Brno; 28. 10. v Londýně premiéra hry Samuela Becketta Poslední páska ; 15. 11. první koncert souboru Komorní harmonie v Divadle Na Zábradlí, dirigent Libor Pešek; Jaroslav Heyrovský získal Nobelovu cenu za polarografii; v Bratislavě vybaveno první studio pro elektronickou hudbu v ČSSR, další vzniklo roku 1965 v Plzni; vychází Plechový bubínek Güntera Grasse, Smrt si říká Engelchen Ladislava Mňačka; 15. 7. zemřel skladatel Ernest Bloch, 28. 8. Bohuslav Martinů, 7. 10. tenorista Mario Lanza; Jean-Luc Godard natočil U konce s dechem (s Jean-Paulem Belmondem), Roger Vadim: Nebezpečné známosti (Gérard Philippe a Jeanne Moreau), Alain Resnais: Hirošima, má láska ; idol Brigitte Bardot jde z filmu do filmu; filmová verze Gershwinovy opery Porgy a Bess (Sidney Poitier a Dorothy Dandgridge); Šostakovič dokončil Koncert pro violoncello č. 1; 22. 11. zemřel Gérard Philippe, 17. 11. brazilský skladatel Heitor Villa-Lobos; na Prázdninových kurzech Nové hudby v Darmstadtu se prosazují jména Karlheinz Stockhausen, Pierre Boulez, Luigi Nono, Bruno Maderna, Henryk Górecki, mezi vyučujícími docenty je György Ligeti, Alois Hába, David Tudor, mezi účastníky Mauricio Kagel, Milko Kelemen, Kazimierz Serocki, Manfred Schuler a další
„Pomalu jsme začínali chápat, jak ta děravá, zámlkovitá a přerývaná hudba souzní s naší dobou a jejími pocity. Těmi bodovými, puntíkovými, vytečkovávanými tóny se tenkrát nechal očarovat kdekdo. […] Byla to téměř epidemie, dnes těžko pochopitelná .“ (Jan Klusák)
1960 – předsedou presidia nejvyššího sovětu SSSR se stává Leonid Brežněv; americkým prezidentem zvolen John Fitzgerald Kennedy; Národní shromáždění schválilo socialistickou ústavu, přijat nový název státu Československá socialistická republika a nový státní znak; vydán zákon o soustavě výchovy a vzdělávání, který vyvolal v život Lidové školy umění; 9. 6. v Divadle Komedie v Praze premiéra kritické hry Vratislava Blažka Příliš štědrý večer , do září příštího roku ji uvedlo 23 dalších českých scén; 11. 6. v Aldeburghu premiéra opery Benjamina Brittena Sen noci svatojánské ; vychází autobiografická kniha Maxe Broda Život plný bojů ; 4. 1. zemřel Albert Camus, 9. 2. klavírista a skladatel Ernst von Dohnányi, 6. 5. skladatel Paul Abraham, 30. 5. Boris Pasternak, 2. 11. dirigent Dimitri Mitropoulos, 7. 12. klavíristka Clara Haskil; filmy Alfred Hitchcock: Psycho , Vittorio de Sica: Horalka ; Federico Fellini: Sladký život ; Stanley Kramer: Norimberský proces
„Je smutné, že mladý a nadaný skladatel tu v honbě za originalitou propaguje reakční sebevražednou filozofii. Uvědomíme-li si, že by někdo z mladých lidí naplňujících sál divadla mohl brát tuto morbidní hříčku vážně, nelze věc přejít jen mávnutím ruky – vždyť se tu působí uměleckými prostředky ke křivení mladých charakterů! “ (Václav Felix k premiéře skladby Jana Klusáka Čtyři malá hlasová cvičení na texty Franze Kafky, Rudé právo 9. 11. 1960)
1961 – v Moskvě zasedal politický poradní výbor států Varšavské smlouvy; 12. dubna obletěl Jurij Gagarin Zemi; 13. 4. v Benátkách premiéra „azione scenica“ Luigiho Nona Intolleranza 1960 na texty Jeana-Paula Sartra, Paula Eluarda, Vladimíra Majakovského, Bertolta Brechta, Julia Fučíka aj.; 17. – 19. 4. americká invaze na Kubě; 13. 8. v Berlíně postavena zeď, oddělující východní a západní zónu; 9. 6. v Curychu premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije (2. verze); Petr Kotík zakládá soubor Musica viva Pragensis, Jan Rychlík píše Africký cyklus ; Hudební a divadelní agentura přejmenována na Pragokoncert, československou uměleckou agenturu s monopolním právem pro zprostředkování umělců do zahraničí; filmy Boccaccio 70 (režiséři Mario Monicelli, Federico Fellini, Luchino Visconti a Vittorio De Sica), Stanley Kubrick: Lolita podle románu Vladimira Nabokova, filmová verze muzikálu Leonarda Bernsteina West Side Story ; 16. 3. zemřel Václav Talich, 2. 7. Ernest Hemingway
1962 – 21. 2. v Curychu premiéra dramatu Friedricha Dürrenmatta Fyzikové ; 13. 5. v Ramle u Tel Avivu popraven válečný zločinec Adolf Eichmann; 30. 5. premiéra Válečného rekviem Benjamina Brittena v nově vybudované katedrále v Coventry; 24. 10. vyhlášena blokáda Kuby, jednání mezi Johnem F. Kennedym a Nikitou Chruščovem vedla ke zrušení sovětských raketových základen na Kubě; 18. 6. v Gottwaldově (Zlíně) premiéra nejúspěšnějšího kabaretu Suchého a Šlitra Jonáš a tingl tangl ; Theodor Adorno vydává Úvod do hudební sociologie ; film Orsona Wellese Proces podle románu Franze Kafky (Anthony Perkins, Romy Schneider); vychází Jeden den Ivana Denisoviče , prvotina Alexandra Solženicyna; první single skupiny The Beatles, „bigbít“ u nás nalezne velkou odezvu (skupiny Sputnici, Komety, Mefisto, Flamengo, Matadors, Blue Effect, Olympic aj.); Jan Klusák dokončil Variace na téma Gustava Mahlera ; 29. 1. zemřel houslista Fritz Kreisler, 5. 2. francouzský skladatel Jacques Ibert, 17. 2. dirigent Bruno Walter, 5. 8. Marylin Monroe, 6. 9. Hanns Eisler
1963 – 27. 4. v Olomouci premiéra hry Josefa Topola Konec masopustu ; 30. 4. v Hamburku premiéra Stravinského „hudební hry“ Potopa ; premiérou Komu patří jazz zahájila 23. 7. poetická vinárna Viola v Praze; 22. 11. atentát na J. F. Kennedyho; 3. 12. v Divadle Na Zábradlí premiéra hry Zahradní slavnost Václava Havla; vychází Klaunovy názory Heinricha Bölla; Witold Lutosławski komponuje Tři poémy Henry Michauxe ; filmy Alfreda Hitchcocka Ptáci ; Ingmara Bergmanna Mlčení , Jána Kádára a Elmara Klose Smrt si říká Engelchen podle Ladislava Mňačka, Až přijde kocour s Janem Werichem (režie Vojtěch Jasný, hudba Svatopluk Havelka); 30. 1. zemř. Francis Poulenc, 31. 8. malíř a sochař Georges Braque, 7. 10. herec a režisér Gustaf Gründgens, předloha k portrétu kariéry za nacismu v románu Mefisto Klause Manna; 10.(?)10. Edith Piaf, 11. 10. Jean Cocteau, 5. 12. Karl Amadeus Hartmann, 24. 12. Tristan Tzara, 28. 12. Paul Hindemith
1964 – přelíčení s ministrem vnitra v letech 1953 – 1961 Rudolfem Barákem; 26. 2. ve Večerním Brně uvedena komedie Milana Uhdeho Král Vávra ; 16. 5. v Divadle Na Zábradlí uveden Král Ubu Alfreda Jarryho; 14. 10. Leonid Brežněv prvním tajemníkem Ústředního výboru KSSS; Divadlo Na zábradlí uvádí 18. 12. Čekání na Godota Samuela Becketta; americká válka ve Vietnamu jako kulminace deset let trvajících konfliktů; Starci na chmelu , první pokus o český filmový muzikál (hudba Jiří Malásek, Jiří Bažant a Vlastimil Hála); v Praze uspořádán 1. Mezinárodní jazzový festival; Jean-Paul Sartre vydává autobiografický spis Slova ; filmová verze My Fair Lady , režie George Cukor (Audrey Hepburn a Rex Harrison)
„Tuhý, monolitní kulturněpolitický režim se začal rozpadat, v ofociální rovině byl dogmatismus vystřídán názorovým marasmem, namísto železného diktátu nastoupily drobné tyranie, pak úřednické šikanování, pak licitování a nakonec apatie… “ (Vladimír Lébl)
1965 – biskup František Tomášek jmenován apoštolským administrátorem v Praze; Marek Kopelent a Zbyněk Vostřák přebírají vedení souboru Musica viva Pragensis, vzniká Pražská skupina Nové hudby, podobné soubory vznikají v Brně, Bratislavě aj.; 15. 2. v Kolíně n. Rýnem premiéra Vojáků Berndta Aloise Zimmermanna; 15. 7. v New Yorku premiéra Chichesterských žalmů Leonarda Bernsteina (verze s chlapeckým sborem 31. 7. v Chichesteru); 26. 7. v Divadle Na Zábradlí premiéra Vyrozumění Václava Havla; 23. 11. premiéra hry Josefa Topola Kočka na kolejích , první premiéra Divadla za branou Otomara Krejči; film Miloše Formana Lásky jedné plavovlásky , Obchod na korze Jána Kádára a Elmara Klose; hudební film Kdyby tisíc klarinetů podle pásma z roku 1958 (režie Ján Roháč a Vladimír Svitáček); Luboš Fišer: Patnáct listů podle Dürerovy Apokalypsy ; Miloslav Kabeláč: Eufemias mysterion ; 25. 10. zemř. dirigent Hans Knappertsbusch
1966 – XIII. sjezd KSČ „zaujal kritické stanovisko k některým nezdravým tendencím ve vnitropolitickém životě“; 30. 3. v dómu sv. Pavla v Münsteru premiéra Lukášových pašijí Krzysztofa Pendereckého; 20. 5. v rámci Pražského jara premiéra skladby Daria Milhauda Hudba pro Prahu ; 22. 10. v Donaeschingenu uvedena skladba Rozjímání Marka Kopelenta; film Françoise Truffauta podle románu Raye Bradburyho 451 stupňů Fahrenheita s Oskarem Wernerem v hlavní roli, Jiří Menzel natočil Ostře sledované vlaky ; 12. 6. zemřel Hermann Scherchen; 17. 10. Wieland Wagner
1967 – 5. – 9. 6. Šestidenní válka: konflikt Izraele a koalice Egyptu, Sýrie a Jordánska, vláda ČSSR přerušila s Izraelem diplomatické styky; první Velikonoční festival v Salcburku, Herbert von Karajan inscenuje Valkýru ; 27. – 29. června sjezd Svazu československých spisovatelů žádá autonomii kultury a popření vedoucí úlohy KSČ; 1. – 10. 10. Festival Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Praze; 18. 2. zemřel „otec atomové bomby“ a pozdější odpůrce pokusů s vodíkovou bombou Robert Oppenheimer; 22. 3. v Hudebním divadle v Karlíně premiéra muzikálu Gentlemani Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera; Karel Gott hostuje v Las Vegas; 27. 11. v Operním studiu JAMU v Brně scénická premiéra miniopery Josefa Berga Odysseův návrat ; Laco Déczi zakládá vlastní skupinu Jazz Cellula; vychází Žert Milana Kundery, Jak chutná moc Ladislava Mňačka; film Miloše Formana Hoří, má panenko
