1978 – vytvoření Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS); 2.– 10. 3. společný let kosmonautů Alexeje Gubareva a Vladimíra Remka; 17. 12. spuštěn provoz čsl. atomové elektrárny v Jaslovských Bohunicích; vzniká federální Svaz československých skladatelů a koncertních umělců, předsedou Andrej Očenáš; téměř všichni písničkáři (Dáša Voňková, Jaromír Nohavica, Karel Dobeš, Karel Plíhal, sdružení Šafrán (Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka, Zuzana Michnová, Vladimír Merta) se dostanou tak či onak do konfliktu s režimem; soubor Hradišťan pod vedením Jiřího Pavlici překračuje hranice folkloru; 12. 4. ve Stockholmu premiéra opery György Ligetiho Le Grand Macabre ; 21. 6. v Londýně premiéra muzikálu Evita Andrew Lloyd Webera a Toma Riceho (film s Madonnou 1996); 9. 7. v Mnichově premiéra opery Lear Ariberta Reimanna; 29. 11. v Chicagu opery Ztracený ráj Krzysztofa Pendereckého; Mstislav Rostropovič vyhoštěn ze SSSR; Roger Norrington zakládá London Classical Players ; na špici amerického jazzu se stále drží Dizzy Gillespie, Oscar Peterson, Stan Getz, Miles Davis; Bob Dylan absolvuje světové turné; filmový muzikál Grease (Pomáda) s Johnem Travoltou a Olivií Newton-John; zemřeli: 14. 2. Jindřich Rohan; 1. 5. Aram Chačaturjan; 22. 5. Václav Dobiáš; 28. 6. Paul Dessau; 7. 7. Jaromír Vomáčka; 10. 11. Marie Knotková
1979 – 20. 9. zemřel bývalý prezident Ludvík Svoboda; ostatky Bohuslava Martinů převezeny do Poličky; 24. 2. v Paříži premiéra Friedrichem Cerhou dokončené opery Albana Berga Lulu ; 8. 3. v Hamburku premiéra opery Wolfganga Rihma Jakob Lenz ; Miloš Forman natočil muzikál Hair ; 15. – 17. 8. festival ve Woodstocku (Joan Baez, Jimi Hendrix, Santana Blues Band, Janis Joplin, skupina Crosby, Stills, Nash and Young aj.); Elton John absolvoval turné v SSSR; rodinná kapela The Kelly Family začíná putovat po světě, v příštím desetiletí dosáhne masové popularity; – odešli: 5. 1. kontrabasista a jazzový skladatel Charles Mingus; 11. 2. hvězda meziválečné operety Jára Pospíšil; 22. 2. kontrabasista Luděk Hulan; 27. 3. skladatel a kapelník Sláva Eman Nováček; 10. 4. Nino Rota; 22. 5. tanečník a choreograf Kurt Jooss; 8. 7. Theodor Šrubař; 16. 7. kontratenorista Alfred Deller; 24. 8. jazzový klavírista Stan Kenton; 17. 9. Miloslav Kabeláč; 13. 10. skladatelka Rebecca Clarke; 17. 10. Karel Reiner; 22. 10. Nadia Boulanger; 30. 12. Richard Rodgers
1980 – 22. 5. Gustáv Husák zvolen podruhé prezidentem; 8. 1. rozhlasová premiéra hudby k baletu Bohuslava Martinů Podivuhodný let ; 11. 4. v Brně premiéra baletu B. Martinů Šach králi ; 1. 12. v Brně premiéra opera B. Martinů Žaloba proti neznámému ; 8. 2. ve Stuttgartu premiéra scénické iluze Mauricia Kagela Stvoření světa ; 18. 5. ve Vídni premiéra opery Gottfrieda von Einem Ježíšova svatba , provázená protesty katolických kruhů; 5. 9. v Rotterdamu premiéra opery Philipa Glasse Satyagraha ; začíná éra CD disků; Joan Baez zpívá ve věznicích, angažuje se za práva homosexuálů, sociální spravedlnost a v mírovém hnutí; Umberto Eco vydává román Jméno růže ; zemřeli: 5. 3. Winifred Wagner; 25. 3. dirigent Walter Susskind; 11. 6. dirigent Alois Klíma; 25. 7. Vladimír Vysockij; 29. 9. Lubomír Železný (od 1972 předseda Svazu českých skladatelů); 31. 10. Jan Werich; 4. 12. Zdeněk Otava; 8. 12. v New Yorku zastřelen John Lennon
1981 – v Polsku je založena protikomunistická opozice „Solidarita“; Otmar Mácha napsal televizní operu Proměny Prométheovy a hudbu k seriálu Okres na severu ; v Lockenhausu zakládá Gidon Kremer a místní farář Josef Herowitsch hudební festival; Helmuth Rilling přebírá vedení Internationale Bachakademie Stuttgart ; 3. 4. v Miláně premiéra části Čtvrtek ze Sedmi dní v týdnu Karlheinze Stockhausena (poslední část uvedena 2011 v Kolíně n. R.); 11. 5. v Londýně premiéra Webberova muzikálu Cats ; 25. 6. v Hamburku premiéra baletu Johna Neumeiera Matoušovy pašije ; 7. 8. v Salcburku premiéra opery Friedricha Cerhy Baal ; – odešli: 9. 1. Kazimierz Serocki; 23. 1. Samuel Barber; 9. 2. legenda rokenrolu Bill Haley; 7. 3. dirigent Kiril Kondrašin; 13. 4. Jiří Schellinger; 11. 5. zpěvák a kytarista, spojený se vznikem reggae Bob Marley; 18. 5. William Saroyan; 23. 6. Zarah Leander; 4. 7. Jiří Voskovec; 14. 8. Karl Böhm; 2. 9. Tadeusz Baird; 27. 11. Lote Lenya; 29. 11. Natalia Wood; 30. 12. František Chaun
1982 – vychází 2. vyd. prvních dvou dílů České Orffovy školy Ilji Hurníka a Petra Ebena; Arvo Pärt komponuje Passio Domini nostri Jesu Christi secundum Joannem ; 2. 6. ve Schwetzingenu premiéra opery Hanse Wernera Henzeho Anglická kočka ; zfilmovaná opera Richarda Strausse Elektra , režisér Götz Friedrich a dirigent Karl Böhm; Franco Zefirelli natáčí I pagliacci , Cavalleria rusticana , La traviata (v dalších letech La Bohème , Tosca , Otello ); Elfriede Jelinek píše hru Clara S. (o Claře Schumannové); rozchází se skupina ABBA; taneční scénu ovládá breakdance; zemřeli: 31. 1. Jiří Srnka (mj. autor hudby k husitské trilogii Otakara Vávry a Romance pro křídlovku podle Františka Hrubína); 17. 2. Thelonious Monk; 9. 3. Zdeněk Nejedlý; 29. 3. Carl Orff; 29. 5. Romy Schneider; 8. 6. Rudolf Vašata; 4. 7. Karel Valdauf; 10. 7. Maria Jeritza; 18. 7. lingvista Roman Jakobson; 13. 8. Josef Vobruba; 18. 8. autor nesmrtelné Cikánky Karel Vacek; 12. 9. Federico Moreno Torroba; 14. 9. Grace Kelly; 20. 9. Karel Krautgartner; 4. 10. Glenn Gould; 16. 10. Mario del Monaco; 17. 12. Karel Šejna; 20. 12. Arthur Rubinstein
1983 – po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřeno Národní divadlo Smetanovou Libuší ; zákaz Jazzové sekce; 15. 9. v České filharmonii premiéra triptychu Milana Slavického Země lidí ; film Straka v hrsti Juraje Herze s hudbou Michaela Kocába skončil v trezoru; 19. 3. ve Vídni posmrtné uvedení opery Josefa Matthiase Hauera Salambo ; 23. 11. ve Washingtonu premiéra Polského rekviem Krzysztofa Pendereckého; 28. 11. v Paříži premiéra opery-oratoria Oliviera Messiaena Saint François d’Assise ; Michael Jackson se s albem Thriller drží 17 týdnů na špičce žebříčků; zemřeli: 14. 2. swingový hudebník Bobek Bryen; 22. 2. Adrian Boult; 7. 3. Igor Markevitch; 8. 3. William Walton; 15. 3. Oldřich Nový; 30. 4. George Balanchine; 5. 7. Václav Trojan; 10. 7. Werner Egk; 16. 7. Jaroslav Krombholc; 23. 7. Georges Auric; 13. 8. Zdeněk Liška; 17. 8. Ira Gershwin; 7. 11. Germaine Tailleferre (s Auricem poslední členové skupiny Le Six); 9. 12. jazzový hudebník Kamil Běhounek
1984 – SSSR a státy socialistického bloku bojkotují OH v Los Angeles; na Novotného lávce v Praze před Muzeem Bedřicha Smetany odhalen skladatelův pomník od Josefa Malejovského; 24. 1. v Salcburku premiéra Pražského nokturna Petra Ebena; 24. 3. ve Stuttgartu premiéra opery Philipa Glasse Achnaton ; 29. 9. v Benátkách premiéra opery Luigiho Nona Prometeo ; izraelský rozhlas vysílá poprvé hudbu Wagnera a Strausse; Stevie Wonder několik týdnů na prvním místě žebříčků s písní „I just called to say I love you“; v Liverpoolu otevřeno Muzeum Beatles; film Ingmara Bergmana Fanny a Alexander získal 4 Oscary; Amadeus Miloše Formana 8 Oscarů; Maximilian Schell točí film Marlene o M. Dietrichové; zemřeli: 14. 1. Paul Ben-Haim; 21. 2. Michail Šolochov; 5. 3. Tito Gobbi; 13. 4. Ralph Kirkpatrick; 26. 4. Count Basie; 28. 4. Fritz Zweig; 25. 5. Antonín Devátý; 19. 6. Wladimir Vogel; 28. 6. Milan Chladil; 15. 7. Marie Budíková; 20. 11. Alexander Moyzes; 21. 10. Francois Truffaut; 17. 11. v Neu Ulmu Jan Novák
1985 – Michail Gorbačov se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a zahájil „perestrojku“; televizní opera Luboše Fišera Věčný Faust získala 1. místo na soutěži v Salcburku; Karel Gott jmenován národním umělcem; Evropský rok hudby (Bach, Händel, D. Scarlatti, H. Schütz aj.); 9. 7. v Lockenhausu premiéra Stabat mater Arvo Pärta; Isang Yun žije v Berlíně; Susane Vega vydává své první album, drží se stálice Aretha Franklin; zemřeli: 1. 1. Hermann Reutter; 4. 1. Lovro von Matačić; 10. 1. Beno Blachut; 26. 1. vibrafonista a bubeník Kenny Clarke; 22. 2. Efrem Zimbalist; 12. 3. Eugene Ormandy; 16. 3. Roger Sessions; 4. 8. Zbyněk Vostřák; 5. 8. Ladislav Bezubka; 18. 5. Hilding Rosenberg; 8. 6. Otakar Vondrovic; 17. 6. Czesław Marek; 29. 7. Vlastimil Hála; 12. 8. Marcel Mihalovici; 14. 10. Emil Gilels; 30. 12. Jiří Jaroch
1986 – Waldemar Matuška zůstává v cizině; 31. 1. v Curychu premiéra skladby Witolda Lutosławského Chain 2 ; 7. 7. v Mnichově premiéra opery Ariberta Reimanna Troja ; 15. 8. v Salcburku premiéra opery Krzysztofa Pendereckého Černá maska ; 11. 11. ve Washingtonu premiéra opery Goya Gian Carla Menottiho; Whitney Houston vede v prodeji svého alba; v krizi se ocitají skupiny Rolling Stones a Pink Floyd; zemřeli: 10. 1. Jaroslav Seifert; 18. 2. Václav Smetáček; 26. 2. Karel Vlach; 31. 3. autor trampských písní Jarka Mottl; 10. 4. Alois Palouček; 13. 6. Benny Goodman; 14. 6. Alan Jay Lerner; 16. 6. Maurice Duruflé; 30. 7. další pamětník slavné éry trampingu Jenda Korda (autor trampské hymny „Vlajka vzhůru letí“); 6. 11. Josef Poncar; 7. 11. Laďka Kozderková; 15. 11. Alexandre Tansman; 12. 12. Rudolf Cortés;
1987 – ve funkci generálního tajemníka strany střídá Gustáva Husáka Milouš Jakeš; 11. 8. v Harogate premiéra skladby Job pro varhany Petra Ebena; 12. 3. na Broadwayi premiéra muzikálu Claude-Michela Schönberga Les Misérables (6680 představení); 25. 3. v Kolíně n. R. premiéra skladby Hommage à T. S. Eliot Sofie Gubajduliny; 30. 3. v Mannheimu premiéra opery Wolfganga Rihma Hamlet – Stroj podle Heinera Müllera; 22. 10. v Houstonu premiéra opery Johna Adamse Nixon v Číně ; 12. 12. ve Frankfurtu premiéra Johna Cage: Europeras I & II ; zemřeli: 25. 1. Emil Hlobil; 18. 2. Dmitrij Kabalevskij; 26. 3. Eugen Jochum; 2. 4. Buddy Rich; 4. 4. Jana Obrovská; 10. 5. Miroslav Venhoda; 2. 6. Andrés Segovia; 22. 6. Fred Astaire; 14. 8. Dalibor Basler; 3. 9. Morton Feldman; 5. 9. Wolfgang Fortner; 3. 10. Hans Gál; 19. 10. Jacqueline du Pré; 29. 10. Woody Herman; 12. 11. Václav Bednář; 10. 12. Jascha Heifetz
1988 – předsedou vlády se po Ladislavu Štrougalovi stal Ladislav Adamec; 21. 4. v Krefeldu premiéra opery Siegfrieda Matthuse Noční scéna v parku ; 18. 5. v Cambridge (Massachussets) premiéra opery Philipa Glasse Pád domu Usherů ; 2. 11. v Londýně premiéra skladby Steve Reicha Různé vlaky pro smyč. kvartet a magnetofonový pás; zemřeli: 14. 2. Frederic Loewe; 8. 3. Henryk Szeryng; 22. 4. Jan Kapr; 13. 5. trumpetista Chet Baker; 12. 6. Michael Jary; 11. 8. Jean-Pierre Ponelle; 13. 8. Václav Holzknecht; 17. 10. Josef Vlach; 24. 10. Jaroslav Malina; 13. 11. Antal Doráti; 13. 11. Jaromír Vejvoda, autor světozámé polky „Škoda lásky“; 6. 12. Roy Orbison; 14. 12. Evald Schorm
1989 – v červnu zveřejněna petice „Několik vět“; 10. 6. na festivalu Bratislavská lýra vypnou hostující Joan Baezové mikrofony, když veřejně uvítá Václava Havla; v NDR se rozpadá komunistický režim; 10. 11. rozebrána „berlínská zeď“; 17. 11. brutálně potlačena studentská manifestace v Praze; za instrumentálního doprovodu zvonění klíčů se při manifestacích zpívá Kde domov můj , Bratříčku zavírej vrátka , Jednou budem dál , Marta Kubišová po létech veřejně zpívá Modlitbu pro Martu ; odstoupení komunistického vedení, zrušení vedoucí úlohy strany; 29. prosince zvolen prezidentem Václav Havel; Joan Baez zpívá protestsong proti krvavému potlačení lidového povstání na náměstí Nebeského klidu v Číně; premiéra oratoria Svatopluka Havelky Epistola de Magistri Hieronymi de Praga ; 22. 1. v Hamburku premiéra baletu Alfreda Schnittkeho Peer Gynt ; 12. 5. v New Yorku premiéra opery Tan Duna Devět písní ; 25. 12. diriguje Leonard Bernstein Beethovenovu 9. symfonii na oslavu pádu Berlínské zdi; zemřeli: 8. 2. Alfred Holeček; 20. 2. Erika Köth; 7. 3. Karel Velebný; 28. 4. Géza von Ciffra; 2. 5. Jan Hammer; 11. 5. Jitka Snížková; 4. 6. Václav Kašlík; 28. 6. v Pittsburgu Marcela Kožíková; 16. 7. Herbert von Karajan; 22. 9. umírá ve 101 letech Irving Berlin; 30. 9. Virgil Thomson; 5. 11. Vladimir Horowitz; 21. 12. Ján Cikker
V roce 1990 se po létech vrátili mnozí z těch, kteří nemohli unést totalitní dusno, někteří – jako Rudolf Firkušný nebo Rafael Kubelík – alespoň na návštěvu, jiné pokus o návrat zklamal (jako Karla Kryla). Přijel i Leonard Bernstein, který v Praze kdysi začínal mezinárodní kariéru, aby se těsně před smrtí ještě objevil na festivalu Pražské jaro. Po roce 1990 se v zemích nové demokracie změnily organizační struktury a podmínky pro hudební tvorbu i provozování se dostaly do nových souvislostí. U nás došlo k privatizaci orchestrů, divadel a agentur, vzniku nejrůznějších nadací, o. p. s., s. r. o. a podobně, blahosklonné udělování tvůrčích stipendií svazů a Českého hudebního fondu nahradily grantové systémy, zmizela ideologická cenzura, vznikly nové (či staronové) přehlídky, festivaly, spolky a sdružení, stovky, možná tisícovky „turistických koncertů“, nad nimiž žehráme (najdeme je však právě tak v Paříži, Berlíně i Římě), stejně jako nad komercionalizací a proměnou umění v obchod. Vedle tradičních symfonických orchestrů se standardním repertoárem existují skupiny, u nichž se prolínají tvorba, vědecké bádání a interpretace, vznikají multimediální projekty, znovu byl oživen zájem o elektronickou technologii hudební kompozice, stoupenci vyhraněných směrů existují vedle stoupenců „crossover“, záměrného mísení a střetávání nejrůznějších vlivů. Část mladého publika vyhledává gregoriánský chorál, jiná mistry baroka, jiná znovu objevuje hudbu romantismu. Řízení „shora“ však bohužel nezmizelo, jen dostalo jinou podobu, zaklínadlem se stalo slovo peníze. Naštěstí jsou tu příklady z dějin…
