Novověk
Renesance
1503 – Michelangelo Buonarotti vytváří sochu Davida , Mikuláš Koperník získává ve Ferraře doktorát práv a teologie
1506 – objev sousoší Laokoona má obrovský vliv na rozmach renesančního umění
1507 – † Cesare Borgia, považovaný za prototyp renesančního ctižádostivce moci, nelegitimní syn papeže Alexandra VI., jeho sestra Lucrezia vešla do dějin jako travička
1509 – Jindřich VIII. se stává králem Anglie
1512 – Michelangelo dokončuje nástropní fresky v Sixtinské kapli; Václav Philomat vydává ve Vídni příručku Musicorum libri quatuor
1517 – † Heinrich Isaak, jeho nástupcem ve funkci dvorního skladatele na německém dvoře se stává Ludwig Senfl
1519 – římsko-německým císařem se stává Karel V.; † Leonardo da Vinci
1520 – Martin Luther zveřejňuje reformační spisy Křesťanské šlechtě německého národa , O svobodě křesťanů , O babylonském zajetí církve ; 1522 vychází jeho německý překlad Nového zákona , 1524 vydává spolu s Johannem Waltherem první protestantskou sbírku vícehlasého chorálu, 1545 poslední autorizovanou verzi
1521 – † Josquin Des Prez
1524 – počátek selských válek
1525 – se narodil Giovanni Pierluigi da Palestrina († 1594)
1526 – českým králem se stává Ferdinand I. Habsburský; Habsburkové zůstanou na českém trůnu až do vyhlášení Československa 1918
1529 – 1. turecké obležení Vídně
1532 – nar. Orlando di Lasso, od 1556 kapelník v Mnichově, 1560 1. kapelník († 1594)
1533 – ruským vládcem se stává Ivan IV. Hrozný, 1547 přijímá jako první titul car (do 1584)
1541 – zavražděn dobyvatel Peru Francisco Pizzaro; Španělé vyvracejí říši Mayů v Yukatánu; John Knox prosazuje ve Skotsku kalvinismus
1545 – zahájení Tridentského koncilu (do 1563 )
1547 – Glareanus: Dodekachordon , hudebně teoretický spis; Michelangelo přebírá vedení stavby chrámu sv. Petra v Římě
1548 – na Pražském hradě působí kapela správce českého království arcivévody Ferdinanda (Tyrolského)
1552 – na zámku v Českém Krumlově začíná působit rožmberská kapela, jedna z prvních šlechtických kapel na našem území mimo hlavní centrum; dochovaný inventář nástrojů je dokladem dobové instrumentální praxe
1555 – Palestrina: Missa papae Marcelli , působí jako kapelník v různých chrámech, naposled v chrámu sv. Petra v Římě; složil celkem přes sto mší a tři sta motet; dílo Palestrinovo a Lassovo znamená vrchol umění renesanční vokální polyfonie
1558 – Giuseppe Zarlino: Institutioni harmoniche (definice durové a mollové tóniny); Jan Blahoslav: Musica , první dochovaná učebnice hudby v češtině
1559 – † Clément Janequin, skladatel francouzských motetů Sacrae cantiones
1562 – † Adrian Willaert, od 1527 kapelník v chrámu sv. Marka v Benátkách (vícehlasý madrigal)
1564 – nar. William Shakespeare († 1616); nar. Kryštof Harant z Polžic, Bezdružic a na Pecce, diplomat, cestovatel a skladatel
1565 – † Cyprian der Rore (první chromatické madrigaly)
1564 – † Jan Kalvín, švýcarský církevní reformátor
1571 – Andrea Gabrieli: Canzoni alla francese (varhanní skladby)
1570–1580 – rozkvět francouzského vícehlasého šansonu; rozkvět benátského hudebního stylu (Giovanni Gabrieli)
1576 – † Hans Sachs, básník, dramatik, skladatel a vůdčí postava norimberských meistersingrů
1583 – císař Rudolf II. přenesl dvorní rezidenci do Prahy; hudebníci jeho kapely určovali úroveň hudební Prahy; kapela patřila k největším v tehdejší Evropě; národnostně ji tvořili především Nizozemci a Italové, nalezne se i několik českých jmen; v rudolfinské kapele působili Philipp de Monte, Jacob Regnart, Carl Luython, Francesco Sales aj.; území Českého království lze nazvat evropskou kulturní křižovatkou
1585 – Katolická liga pod vedením Jindřicha III. vede ve Francii válku proti hugenotům; po pobytu na Moravě přichází do Prahy Jakob Handl-Gallus (1551? – – 1591), rodák z Kraňska (Slovinsko), v letech 1586 – 1591 vychází v Praze jeho nejvýznamnější dílo, čtyřdílné Opus musicum
1592 – nar. Jan Ámos Komenský (Comenius)
16. století – v Čechách a na Moravě se ustavují instituce městských trubačů; stav a repertoár provozované chrámové hudby v Čechách a na Moravě dokládají kancionály (Kutnohorský, Čáslavský, Franusův z Hradce Králové, Šamotulský, Ivančický, Speciálník královéhradecký atd.); nejstaršími notovanými kancionály jsou německý bratrský Michaela Weisse a český bratrský Rohův kancionál); čeští skladatelé vícehlasé chrámové hudby Jiří Rychnovský, Pavel Spongopeus Jistebnický, Ondřej Chrysoponus Jevíčský, Jan Trajan Turnovský aj.
Anglie na přelomu 16. a 17. století
Kulturní rozkvět za vlády královny Alžběty I. je spojován především s dramatickou tvorbou Williama Shakespeara (1564 – – 1616); anglická hudba stojí pod evropským vlivem (Itálie, Nizozemí, Španělsko, Francie); rozkvět tvorby anglických virginalistů; zachována ve sbírce Fitzwilliam Virginal Book (preludia, dvorské tance, fantazie, programní skladby, variace aj.)
1587 – královna Alžběta nechává popravit Marii Stuartovnu
1597 – John Dowland: Songes or Ayres (vícehlasé písně s loutnou); další představitelé anglické hudby: John Bull, William Byrd, Orlando Gibbons, Thomas Morley, Thomas Weelkes, John Wilby
Přechod od renesance k baroku a rané baroko
Koncem 16. století se rozvíjí doprovázená monodie (melodická linka s doprovodem na akordickém základě). Má svůj podíl na vývoji opery a rozvoji koncertantní nástrojové hry. Barokní epocha zůstává obdobím vícehlasé hudby (polyfonie) a skladebné techniky založené na lineárním vedení hlasů „nota proti notě“ (kontrapunktu). Výchozím elementem harmonického myšlení se však stává trojzvuk. Pro základní nepřerušovanou basovou linii (basso continuo, basso generale, generálbas) se užíval zkratkovitý zápis (číslovaný bas). Kolem roku 1600 se ustaluje vnímání hudebního metra (sudého, lichého) na základě rozložení přízvučných a nepřízvučných dob. Namísto hudebního myšlení sledujícího horizontální linii (jednotlivé hlasy) se prosazuje linie vertikální (proměnlivé rytmické hudnoty v rámci stabilní metrické jednotky – taktu).
konec 16. století – Itálie : v domě hraběte Bardiho ve Florencii se schází kroužek zájemců o oživení antického dramatického umění (Camerata Fiorentina – Florentská camerata ); členem cameraty je Vincenzo Galilei (otec astronoma Galiea Galileiho); jeho spis Dialogo della musica antica e della moderna je kritikou překomplikované nizozemské polyfonie; z mylných teoretických představ cameraty o řeckém divadle se zrodila opera
1590 – Vincenzo Galilei: Zpěv hraběte Ugolina , první pokus o monodii s instrumentálním doprovodem, který se stane základním prvkem vývoje opery
1597 – Orazio Vecchi: L‘ Amfiparnasso , madrigalová komedie
1598 – ruským carem se stává Boris Godunov († 1605); Tycho de Brahe zveřejňuje výsledky svých astronomických pozorování; † 1601 v Praze, po jeho smrti se císařským astrologem stává Jan Kepler
asi 1598 – první dochovaná opera Dafne (text Ottavio Rinuccini podle Ovidiových Proměn , hudba Jacopo Peri)
1600 – † houslař Andrea Amati; v Římě byl jako kacíř upálen Giordano Bruno; nový hudebně-dramatický druh se stane předmětem soutěžení: Giulio Caccini i Jacopo Peri komponují operu Euridice , Emilio di Cavallieri se pokouší přenést recitativní styl na alegorické postavy a stává se předchůdcem kompozice oratoria: Rappresentazione di anima et di corpo (Rozhovor duše s tělem)
1607 – Claudio Monteverdi (1567 – 1643) od roku 1613 kapelník chrámu sv. Marka v Benátkách, je první velkou postavou operních dějin: L’Orfeo (nejstarší dochovaná opera v partituře), 1608 L’Arianna (dochováno pouze „Lamento d’Arianna“/„Nářek Ariadny“); z dalších děl jsou dodnes dochovány a inscenovány především Il ritorno d’Ulisse in patria (Návrat Odysseův, 1640) a L’incoronazione di Poppea (Korunovace Poppey, 1642); v rané opeře se uplatňují recitativo secco (suchý recitativ, doprovázený pouze continuem), recitativo accompagnato (doprovázený orchestrem), ariosa a árie; obligátní základ početně malého orchestru tvořily smyčce, jako nástroj continua a k doprovodu secco recitativů se používalo cembalo
1615 – 1620 – Michael Praetorius: Syntagma musicum , třídílná hudební encyklopedie
1616 – Galileo Galilei se zříká Koperníkova učení
České země
kolem 1600 – nar. Adam Michna z Otradovic; jeho sbírky duchovních zpěvů Česká mariánská muzyka , Svatoroční muzyka a Loutna česká reprezentují tvorbu domácího baroka, jeho koleda „Chtíc, aby spal“ zlidověla
1609 – majestát Rudolfa II. zajišťuje náboženskou svobodu protestantům
1612 – císařem se stává Matyáš, císařská kapela odchází do Vídně
1618 – 2. pražská defenestrace, stavovské povstání, začátek třicetileté války
1619 – císař Ferdinand II., Čechy volí „zimního krále“ Fridricha Falckého
„[…] Král nemá s žádným jezovitem, s cizími poselstvími neb radami o věci, země této se dotýkající se raditi, ani také žádných cizozemcův k předním úřadům, radám neb jiným expedicím, též k městským, konšelským nebo jiným úřadům potřebovati. […] Též všeliká duchovenství, kostelové a klášterové s příslušenstvím jich, kteříž nyní na díle pusti a na díle k školám a jiným službám božích evangelitských obraceny jsou, mají v rukou, moci a užívání stavův evangelitských nyní i na časy budoucí zůstávati. […] Osoby pod obojí nemají v žádném městě a místě ve všech sjednocených zemích s úřadu, též měšťanství a mistrovství nebo řemesla pro náboženství ssazovány, ale obojího náboženství lidem rovní obchodové, živnosti a handle svobodně připuštěni býti. […] Také nemá král té moci míti, které z sjednocených zemí jakou pevnost bez povolení země stavěti. […]“ [Konfederace nekatolických stavů českých, moravských, hornoslezských, horno- a dolnolužických proti Ferdinandu II. má celkem 100 artikulí]
1620 – porážka stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře
1621 – poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí; mezi nimi diplomat a skladatel Kryštof Harant
1628 – Komenský opouští po několika letech skrývání vlast; jeho výchovně zaměřené spisy (Didactica magna , Janua linguarum reserata , Schola ludus , Orbis sensualium pictus aj.) platí dodnes za základy moderní pedagogiky
kolem 1640 – narodil se Pavel Josef Vejvanovský, skladatel a od roku 1670 člen olomoucké kapely biskupa Liechtensteina-Kastelkorna
Historičtí hrdinové a dějinné události jako inspirace pro skladatele
Gaetano Donizetti: Anna Bolena , premiéra 26. prosince 1830 Milán
Gaetano Donizetti: Lucrezia Borgia , premiéra 26. prosince 1833 Milán
Gaetano Donizetti: Maria Stuarda , premiéra 30. prosince 1835 Milán
Giacomo Meyerbeer: Les Huguenots (Hugenoti) , opera, premiéra 12. 2. 1836 Paříž
Albert Lortzing: Hans Sachs , opera, premiéra 23. června 1840 Lipsko
Giuseppe Verdi: Don Carlos , opera podle dramatu Friedricha Schillera, premiéra 11. 3. 1867 Paříž
Modest Petrovič Musorgskij: Boris Godunov , opera podle veršované kroniky Alexandra Sergejeviče Puškina, premiéra 27. 1. (8. 2.) 1874 Sankt Peterburg, dirigent Eduard Nápravník
Antonín Dvořák: Dimitrij , premiéra 8. října 1882 Praha (2. verze 1894)
Hans Pfitzner: Palestrina , opera, premiéra 12. 6. 1917 Mnichov
Josef Bohuslav Foerster: Z posledních modliteb Komenského (1920)
Ernst Křenek: Karl V ., opera, premiéra 1. verze 22. 6. 1938 Nové německé divadlo Praha, dirigent Karl Rankl (2. verze 11. 5. 1958 Düsseldorf)
Otmar Mácha: Odkaz Jana Amose Komenského , oratorium (1955)
Paul Hindemith: Die Harmonie der Welt (Harmonie světa), symfonická trilogie: Musica instrumentalis , Musica humana , Musica mundana (premiéra 25. ledna 1952 Basilej)
Paul Hindemith: Harmonie der Welt , opera, premiéra 11. 8. 1957 Mnichov