Wihanovo kvarteto oslavilo dvěma způsoby dvacet let své existence: vysoce zdařilým koncertem (7. 12.) a křtem desáté desky kompletu Beethovenových kvartetů, který nahrálo pro vydavatelství Lotos. Oba způsoby potvrdily kvalitu a činorodost souboru, jenž si mezi nemalou řádkou ostatních českých kvartet vydobyl své nezastupitelné místo a v nesnadné evropské konkurenci stanul na přední pozici. Na program slavnostního koncertu si Wihanovci vybrali Haydnův „Císařský“ kvartet C dur , Dvořákův „Americký“ F dur a Kvintet C dur Franze Schuberta se dvěma violoncelly. Lehkost a průzračná čistota charakterizovaly jejich interpretaci Haydna; výsledná zvuková křehkost nepozbývala celé dynamické škály a tedy i plné dramatičnosti. Jeden z nejkrásnějších kvartetů, co byl pro toto smyčcové uskupení napsán, Dvořákův „Americký“, zněl v jejich podání vpravdě úchvatně. Zvuková vyváženost, bohatě vrstvená dynamická zvrásněnost a emocionalita s přirozenou muzikalitou se prolínaly v barevnosti a vroucnosti tónu všech hráčů. Setkání s tímto dílem v podání Wihanova kvarteta bylo silným zážitkem. Kvintet Franze Schuberta, rozlehlou skladbu patřící téměř k posledním kompozicím skladatele, neslýcháme na pódiích často. Wihanovci si přizvali k interpretaci strukturálně nesnadného díla violoncellistu Jamie Waltona . Ve všech čtyřech větách se i přes formálně veselejší charakter vět (Scherzo 3. a Allegretto 4. věty) prodírala melodiemi trýzeň, smutek a tíseň. Zralé vedení hlasů i zatížení sametovou hloubkou dvou violoncell vytváří z každé věty pohled do vyspělejšího vnitřního světa, než bychom u třicátníka čekali. Na interpretaci skladby se podepsala umělecká i lidská vyzrálost Wihanova kvarteta.
