Významná česká sopranistka Eva Urbanová, proslulá svými výkony na předních zahraničních operních scénách, připravuje v současnosti recitál z české písňové tvorby našich nejvýznamnějších skladatelů. Společně s klavíristou Davidem Švecem program představí 26. dubna 2009 v pražském Národním divadle.
Stěžejní repertoár recitálu tvoří vokální tvorba Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Večer zahájíte písněmi z Dvořákových děl V národním tónu, op. 73 a Cigánské melodie, op. 55. Po přestávce přenesete své posluchače k hudbě Martinů Nové slovenské písně. Program večera národního charakteru vám byl navržen vedením Národního divadla nebo jste si ho sama vybrala? Program večera jsem si vybrala sama a jsou to překrásné písně. Zvolená Dvořákova vokální díla zazpívám v celém rozsahu, jak je skladatel složil, ale od Martinů jsem si vybrala jen některé slovenské písně. Přemýšlela jsem také nad Biblickými písněmi Antonína Dvořáka, ale nakonec jsem je do programu nezařadila, protože by se k ostatním nehodily ideově.
Ideová linie koncertu akcentuje prosté lidové prostředí. Znění skladeb melodiky české, rómské a slovenské propojují nejen typické slovanské taneční rytmy, ale i například výrazový zvuk cimbálu, který bude hrán v klavírním podání. Ano, cimbál je slyšet v písních Martinů i Dvořáka. Kolorit písní je ryze národní, a proto si myslím, že patří do prostoru Národního divadla.
Jaký přístup k interpretaci písní považujete za nejdůležitější z pohledu operní pěvkyně? Když mne učila paní profesorka Ludmila Kotnauerová v Plzni zpívat písně, tak říkala: „Písně je velmi těžké zazpívat. Jejich texty jsou překrásné, ale při interpretaci musíte vyjádřit čistotu a prostotu, ne je zpívat jak operní árii.“
A to je skutečně velmi důležité.
Na recitálu vás bude doprovázet klavírista David Švec. Jak byste charakterizovala jeho hru? David Švec je vynikající klavírista, který dokáže pěvce doprovodit tak citlivě, že i během koncertu na vás okamžitě reaguje, takže společně můžeme stále vylepšovat. Právě tato jeho vlastnost se mi velmi líbí a považuji ji za zásadní. Písně studuje s velkým pochopením. David má velký talent doprovázet pěvce a myslím, že jednou bude také vynikající operní dirigent.
Písňové večery české hudby jste pořádali společně i v zahraničí. Plánujete tento recitál zopakovat také v jiných zemích? V letošním roce písňový večer pro zahraniční vystoupení nechystáme, ale s Davidem Švecem jsme vystoupili v minulých letech ve španělském Teatro Zarzuela v Madridu, pro který jsme připravili český večer z děl Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Tehdy lidé přijali naše koncerty velmi dobře. Také jsme společně dělali písňové večery ve Spojených státech amerických, kde ovšem hodně záleží na náladě pořadatelů a publika.
Vnímání publika během recitálu je značně odlišné od operního představení. Jak na vás působí recitálové publikum? Koncentrace posluchačů pouze na pěvkyni a klavíristu bývá zpravidla obrovská, slyšet je totiž každý detail. Ve srovnání s operním představením na jevišti Národního divadla umožní recitál soustředit se na čistotu provedení.
