Ve dnech 16. září až 15. října proběhne v České Lípě a na dalších místech Libereckého kraje 10. ročník mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Sedmnáct koncertů ve dvanácti městech a obcích přinese pestrou, ale ucelenou nabídku programů a interpretů, mezi nimiž najdete Evu Urbanovou, Ivo Kahánka nebo Clarinet Factory, ale také zpěváky tradiční ruské pravoslavné hudby. Festival je výjimečný ve využití potenciálu regionu, který zároveň zpětně obohacuje a rozšiřuje.
Původní Festival duchovní hudby se od roku 2000 změnil k nepoznání. Pomineme-li vnější producentské záležitosti, jako je mediální propagace a ztvárnění, má jeho posun největší hodnotu v kultivaci a kvantifikaci posluchačské obce širokého regionu a ve stále bohatších možnostech, které zde posluchač každý podzim dostává. Lípa Musica nyní obstojí mezi nejvýznamnějšími českými hudebními festivaly, s nimiž také často spolupracuje na společných projektech. Hlavní silou festivalu se zdá být obdivuhodný patriotismus organizačního týmu, který už po několik posledních ročníků pracuje ve stejném složení, zastřešený hudební agenturou Trifolium a občanským sdružením Arbor. Díky vztahu jeho tvůrců k regionu se festival nedrží pouze ve velkých městech, ale odehrává se již tradičně v malých obcích, které mají velký zájem být součástí velkého kulturního podniku a nabízejí chrámové prostory – někde velkou poutní baziliku, jinde malý, intimní kostelík. Umělci i posluchači se tak dostanou do Zahrádek, Nového Oldřichova, Jezvé, Jablonného v Podještědí, Kravař v Čechách, Hrádku nad Nisou, Železného Brodu nebo Filipova u Rumburka.
Hlavním festivalovým centrem je Česká Lípa, kde letos proběhne šest zásadních koncertů včetně zahajovacího. Závěrečný koncert se již poněkolikáté uskuteční v novoborském městském divadle, po jednom koncertu festival zavítá i do Jablonce nad Nisou a Prahy, kde „emisarsky“ proběhne jedno ze čtveřice vystoupení Moskevského patriarchálního sboru .
Právě tento ansámbl se stává hostem festivalu již potřetí. Úspěch jeho koncertů v letech 2002 a 2007 byl pro pořadatele potvrzující a následné ohlasy natolik zavazující, že si tentokrát troufli dohodnout s umělci čtyři vystoupení – v České Lípě, Jablonci, Filipově a v evangelickém kostele sv. Salvátora v Praze. 
Dvanáct mužů v čele s dirigentem Anatolijem Grinděnkem zazpívá od 22. do 25. září repertoár ruské pravoslavné církve, který vznikal po staletí v rámci klášterního provozu. První polovina programu představí jeho různé podoby tak, jak byly zachycené v rukopisech z 15. a 16. století, ve druhé pak publikum uslyší unikátní ruskou polyfonii 17. století inspirovanou italskými autory a skladby Sergeje Rachmaninova a Alexandra Tichonoviče Grečaninova z počátku 20. století vycházející z předchozí hudební tradice.
Sbor založený před 31 lety v semináři a teologické akademii ve městě Sergiev Posad blízko Moskvy představuje unikátní tvůrčí laboratoř, v níž se spojují badatelské a praktické aktivity. Jeho klíčovým zájmem jsou obnova tradice starého ruského chrámového zpěvu a jeho návrat do chrámového provozu, rekonstrukce písma, ve kterém byly zaznamenány staré ruské rukopisy, jejich přepisy a nové uplatnění při bohoslužbách. Aktivity sboru přispěly zásadním způsobem k poznání, že v Rusku existuje jedinečná vokální polyfonie, která se neshoduje s ničím jiným na světě, a že její kmenový repertoár byl v historii užíván při bohoslužbách již před začátkem 17. století. Anatolij Grinděnko vysvětluje aktivity Moskevského patriarchálního sboru těmito slovy: „Znovuoživení staroruského zpěvu – to je především věc nastavení mysli. Pohledem zvenčí nelze zakusit kontemplativní zkušenost umělce, který je od nás tak vzdálen v čase. Abychom správně uchopili tu či onu hudební památku, je třeba rekonstruovat ve své mysli a v tvůrčím přístupu celý proces a příčiny zrodu tohoto artefaktu.“
Význam festivalu Lípa Musica prozrazuje již několik let špičkové interpretační obsazení zahajovacího koncertu. Předloni dokonce do České Lípy zavítala Česká filharmonie, která kromě zahraničních turné vystupuje mimo Prahu jen sporadicky. Letos se uskuteční operní galavečer v českolipském kulturním domě Crystal, jehož hvězdou bude sopranistka Eva Urbanová – v programu složeném ze Smetanových, Dvořákových, Verdiho, Mascagniho a Cileových operních árií ji doprovodí Komorní orchestr Národního divadla pod taktovkou slovenského dirigenta Rastislava Štúra .
Dramaturgickou tradicí se rovněž staly koncerty souborů, které se věnují takzvané autentické interpretaci hudby 17. až 19. století. Letos tato řada představí sólové programy tří zpěváků, z nichž dva patří ke špičkovým interpretům mladé generace, kteří sbírají úspěchy jak v Čechách, tak i v zahraničí. Hned druhý festivalový koncert nabídne v programu „Básník a noc“ aneb Putování za láskou od večerního soumraku do jitřního rozbřesku písně Franze Schuberta. V působivé, intimní atmosféře kostela sv. Barbory v Zahrádkách, k němuž už tradičně vzhledem k absenci elektroinstalace patří svit svíček, je představí zpěvák Stanislav Předota a hráčka na historický kladívkový klavír Petra Matějová . Přednesem textů večer obohatí herec Josef Pejchal .
Ve čtvrtek 29. září se v kostele sv. Vavřince v Jezvé uskuteční koncert k poctě sv. Václava. Ensemble Inégal v čele s varhaníkem Adamem Viktorou si pro tuto příležitost přizval ke spolupráci vynikajícího českého barytonistu působícího ve Švýcarsku Mariána Krejčíka a německého trumpetistu Hannese Ruxe . Program koncertu je kombinací výběru varhanních kompozic Georga Muffata nebo Johannese Spetha a vokálních děl českých autorů Jana Josefa Ignáce Brentnera a Adama Václava Michny, na závěr pak zazní Telemannova kantáta Jauchzet dem Herrn .
Další barytonista, Tomáš Král , se představí 14. října v kostele sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou. Spolu se špičkovým Ensemble Tourbillon gambisty Petra Wagnera připravil program „Komm, süsses Kreuz“ , jehož název se vztahuje k ústřednímu recitativu a árii z Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Všechny skladby programu pro baryton a koncertantní violu da gamba pocházejí z berlínských, lipských, kroměřížských a vídeňských hudebních archivů – mezi autory se vedle Bacha objevují Marc’ Antonio Ziani, Johann Joseph Fux, Antonio Maria Bononcini nebo Gottfried Finger. Oba zmíněné koncerty slibují netradiční program zahrnující mnohdy zcela neznámé skladby v interpretaci špičkové úrovně.
Repertoárově k nim lze zařadit také závěr festivalu, který bude patřit Bachovým Braniborským koncertům . Výběr z této zásadní sbírky instrumentální hudby baroka přiveze do městského divadla v Novém Boru soubor Venti diversi s uměleckým vedoucím Martinem Petrákem. Jako sólisté se představí houslistka Daniela Součková a cembalista Filip Dvořák.
Barokní repertoár a hudbu 20. století zkombinují ve svém vystoupení hobojistka Liběna Séquardtová a varhaník Jaroslav Tůma 18. září v kostele sv. Kříže v Novém Oldřichově. Program koncertu navíc spojuje skladby klasického repertoáru a Tůmovo improvizační umění. Zazní tak například Šest metamorfóz podle Ovidia pro sólový hoboj od Benjamina Brittena nebo Canzión Catalana od Antonia Martína y Colla, na které navážou stejnojmenné improvizace.
V 18. století zůstává i program koncertu Severočeského filharmonického sboru nazvaný „Barokní hudba na Českolipsku“. Chrámové kompozice Bohuslava Matěje Černohorského, Františka Xavera Brixiho a Antonína Rejchy připravil sbormistr Josef Zadina z bohatých fondů kostelních kůrů regionu a především České Lípy samotné. Jeho záměrem je upozornit na místní bohatý hudební provoz, který nevyužíval zdaleka jen tvorbu regionálních autorů. Koncert patří do další, posluchačsky úspěšné festivalové řady „Region představuje své interprety“.
V jejím rámci se také 6. října uskuteční společný projekt úspěšného Českolipského dětského sboru a nejlepších žáků ZUŠ Česká Lípa nazvaný „Inspirace dětmi“ .
Děti jako budoucí posluchači „dospělých“ koncertů mají na festivalu Lípa Musica svoji programovou nabídku každým rokem. Kromě posledně jmenovaného koncertu mohou letos navštívit loutkovou hudební pohádku na motivy Petra Iljiče Čajkovského Labutí jezírko , kterou jim 7. října přiveze Naivní divadlo Liberec . Tato inscenace získala řadu prestižních cen v čele s Cenou Českého literárního fondu za režii pro Tomáše Dvořáka.
Dramaturgicky cíleným projektem je koncert věnovaný evropskému kulturnímu dědictví „Visegrádská noc“ . Se skladbami autorů tří zemí visegrádského regionu – Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Fryderyka Chopina a letošního jubilanta Franze Liszta vystoupí spolutvůrce projektu, klavírista Ivo Kahánek . Koncert se uskuteční 28. září v českolipském Jiráskově divadle.
Festivalu nechybí populární řada, kterou reprezentují dva koncerty z autorské dílny bratří Ebenů v Železném Brodě a České Lípě a vystoupení ansámblu Clarinet Factory . Známá čtveřice klarinetistů představí 2. října v monumentální bazilice sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí nejen svůj nový program „Dobrá meditace“ , ale v jeho rámci také Clarinet Factory Orchestra složený z talentovaných studentů konzervatoří. Vedle autorských kompozic nebudou chybět úpravy klasického repertoáru, například Händelových, Gabrieliho nebo Vivaldiho skladeb, ani prostorově ztvárněné písně nebo improvizace a zapojení publika do hudebního procesu.
Desátý ročník festivalu Lípa Musica, nad nímž převzali záštitu ministr kultury Jiří Besser a litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, neznamená zásadní předěl. V uplynulých letech festival dokázal, že nemá tendenci zastavovat se u výročí, spokojovat se s definitivy. Je v pohybu, každým rokem posouvá svoji hudební nabídku pro jeden podzimní měsíc dál do nových končin. Jeho kulturní úroveň (v širším pojetí slova „kulturní“) daleko přesahuje regionální měřítka, pokud lze vůbec regionální hodnoty umenšovat před celostátními. Pokud vás nabídka koncertů zaujala, vydejte se od poloviny září do poloviny října do zmíněných míst za zaručenými hudebními zážitky. Před tím můžete navštívit bohaté internetové stránky www.lipamusica.cz, načerpat informace i zabrouzdat ve festivalové historii.
