Brněnskou hudební kulturu čeká od tohoto roku výrazná institucionální, a tedy i repertoárová změna. Výhradním organizátorem tří významných hudebních festivalů s mezinárodní účastí, Expozice nové hudby , Velikonočního festivalu duchovní hudby a Moravského podzimu , se na základě rozhodnutí Rady města Brna stala Filharmonie Brno . Tyto tři festivaly, souhrnně zaštítěné pod názvem Mezinárodní hudební festival Brno (dále MHFB), byly posledních téměř dvacet let pořádány uměleckou agenturou ARS/KONCERT. Té v roce 2011 vypršela smlouva. Nejtradičnější ze tří festivalů, Moravský podzim, tak brněnská filharmonie získala po osmnácti letech zpět pod svá křídla. Moravský podzim bude také nově pořádán jako bienále – nejbližší ročník tedy proběhne až v roce 2013; v tomto roce mohou milovníci vážné hudby „místo něj“ navštívit třetí ročník festivalu Janáček Brno, rovněž probíhajícího jako bienále. MHFB také disponuje novou dramaturgickou radou, v přípravě je rovněž nová vizuální stránka festivalu včetně loga. Podívejme se blíže, v čem budou spočívat hlavní změny v podobě celého MHFB i dílčích festivalů.
Podle Lucie Šnajdrové, manažerky MHFB, chtějí noví pořadatelé navázat na to dobré, co předchozí provozovatelé vykonali, a zároveň se poučit z jejich chyb. V případě Moravského podzimu tou hlavní a kritiky festivalu často zdůrazňovanou chybou byla zejména postupná ztráta pracně vydobyté a ještě v devadesátých letech trvající mezinárodní úrovně a prestiže festivalu, jakož i určitá dramaturgická rozplizlost spočívající v „posbírání“ umělců, kteří „jsou po ruce“, to jest projíždějí v době festivalu kolem Brna v rámci turné, případně jsou prostě ochotni přijet zahrát za relativně málo peněz. I přes zmíněné nedostatky – podmíněné (a to zdůrazňuji!) nikoliv špatným managementem festivalu, ale především vnějšími podmínkami kulturní politiky a stavem kultury, která je v České republice ostudně podfinancovaná – však Moravský podzim v době pořadatelství ARS/KONCERTU nabídl mnoho špičkových koncertů a zprostředkoval Brňanům určitý kontakt se světovou hudební kulturou. Jako možné řešení nedostatku financí, který samozřejmě úroveň festivalu výrazně determinuje, se jeví právě prodloužená periodicita: pokud bude Podzim probíhat jednou za dva roky, nebude si zbytečně konkurovat s festivalem Janáčkův podzim a bude do něj možné vložit dvojnásobné množství peněz (čímž by se také hypoteticky měla zdvojnásobit jeho úroveň). Tedy: mezinárodní festival vážné hudby jen jednou za dva roky – ale zato skutečně mezinárodní.
Co se ostatních dvou, pro běžného návštěvníka koncertů vážné hudby sice méně významných, avšak rozhodně neméně kvalitních a zajímavých festivalů týče, hlavní změny se budou týkat koncepce, respektive dramaturgie. V případě Velikonočního festivalu duchovní hudby půjde o těsnější sepětí festivalu duchovní hudby s nejposvátnějším údobím křesťanského církevního roku, tedy obdobím mezi Květnou a Bílou nedělí, a také o hlubší spojení (duchovní) hudby a (duchovní) architektury. 25. ročník Expozice bude jednoznačně zaměřen na osobu, dílo a odkaz Johna Cage (1912–1992), velikána hudby dvacátého století, jehož dvojité výročí si tento rok připomeneme. Nyní podrobněji k jednotlivým festivalům v pořadí, v jakém budou probíhat.
Expozice nové hudby , festival zaměřený na progresivní tendence v současné artificiální hudbě, má širokou tradici sahající do konce šedesátých let a rok co rok nabízí ochutnávky z toho nejzajímavějšího a nejpodivnějšího, co ve světě vzniká pod názvem experimentální (jiná, Nová) hudba.
Letošní ročník proběhne mezi 7. a 11. březnem pod názvem Ceremony of Another GEneration (akrostich od CAGE), za jeho dramaturgii jsou odpovědni muzikolog Viktor Pantůček, skladatel Jaroslav Šťastný (alias Peter Graham) a slovenský teoretik Jozef Cseres. Jak již bylo řečeno výše, letos bude Expozice ve znamení dvojitého výročí Johna Cage, excentrického a vlivného amerického skladatele a reformátora klasické hudby. Sto let, které nás dělí od jeho narození, je snad již dostatečně dlouhá doba k bilancování. Viktor Pantůček říká: „[Cageova tvorba] je jistě neustále onou expozicí, něčím budoucím a neuchopitelným, něčím provokujícím a neustále bourajícím, jakož i stavějícím. Ptáme se po současné podobě Cageova odkazu, jakož i po jeho následovnících, ale též předchůdcích.“ Festival tak kromě různých interpretací děl J. Cage nabídne i kompozice neméně excentrického francouzského skladatele E. Satieho a díla Cageových spolupracovníků a pokračovatelů M. Feldmana, P. Kotíka a P. Grahama. Cageovým stylem jsou poznamenány také přístupy A. Currana a R. Teitelbauma, kteří zde vystoupí na společném večeru.
Výrazné novum představuje místo konání festivalu. Tím je – na rozdíl od předešlých, spíše komornějších lokací – brněnský Besední dům. Ten samozřejmě znamená obrat k většímu, symfonickému zvuku, jakož i oproštění se od multimediality, interaktivity a intermediality. V centru pozornosti tak opět budou samotné (abstraktní) hudební struktury a ticho. Cage, přestože je kritikou chápán jako klasik dvacátého století, se v koncertních sálech stále ještě jaksi nezabydlil. Právě ve vzrušující juxtapozici Cage–Besední dům by měl být hlavní přínos, jakož i určitá provokativnost letošní Expozice.
Předběžný program festivalu je následující. V rámci „Předakce“ bude mít 6. března na JAMU koncert Peter Graham. V nově otevřené Vile Tugendhat bude téhož dne večer přednáška na téma Houby v umění. První den (7. března) by měl otevřít Zahajovací koncert za účasti Filharmonie Brno a klavíristy Daana Vandewalleho . Zazní zde poměrně známé kusy. Orchestrální verze Gymnopedies E. Satieho, hudba téhož autora k filmu R. Claira Mezihra (spojená s projekcí filmu) a dramatická vokálně-instrumentální skladba Socrate . Večer zakončí klavírní Cheap Imitation J. Cage. 8. března je na programu koncert nazvaný CAGE & BEYOND, Vandewalle zahraje sedmihodinovou Curranovu skladbu Inner Cities . 9. března dopoledne se bude konat společná přednáška Currana, Teitelbauma a Cserese, odpoledne nás v Janáčkově Domečku čeká Vernisáž grafických partitur pro Johna Cage; při této příležitosti zde P. Graham zahraje Cage na Janáčkův klavír. Večer v Domě umění opět Curran a Teitelbaum. 10. března večer v Besedním domě zazní koncert s názvem CAGE NIGHT – EVENTS; zahraje Ostravská banda pod taktovkou Petra Kotíka a klavírista Joseph Kubera . Cageův Koncert pro klavír a orchestr a skladba After John Cage’s event podle Pantůčka představují „dva různé pohledy na event, tak jak jej definoval John Cage a tak jak jej reflektuje Tomáš Vtípil“. Název pátého dne, CAGE DAY – FULL HOUSE OF MUSIC, asi nejlépe vystihuje, o co tady půjde: den plný hudby, a to především té Cageovy. Od tří hodin do pozdního večera se budou Besedním domem rozléhat skladby P. Kotíka (String Quartet No. 1 v podání Ostravské bandy), M. Feldmana (Why Patterns? v podání newyorského S. E. M. Ensemble ) a J. Cage (Imaginary Landscapes a jiné v interpretaci Amadinda Percussion Group ). 
Dejme slovo opět Pantůčkovi: „Celý den bude koncipován na různých místech Besedního domu, který se tak stane svébytným dílem – Full House of Music.“ Na programu Expozice je také množství doprovodných akcí: after party, houbový raut, přednášky, semináře, workshopy a výstava. Součástí Expozice bude v neděli dopoledne nultý ročník skladatelské soutěže, navazující na workshop členů Amadinda Percussion Group, a vystoupení frekventantů soutěže s vybranými skladbami na odpoledním koncertě.
21. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby proběhne ve dnech 1. – 15. dubna. Hlavní myšlenka festivalu by se dala shrnout do hesla: „Šest koncertů, šest kostelů“. Podle dramaturga festivalu, muzikologa Vladimíra Maňase, tento ročník „využije většinu akusticky a prostorově vhodných chrámů v centru města. Příběh utrpení, smrti a vzkříšení Krista bude převyprávěn ve skladbách šesti staletí. Koncepci koncertů zároveň předurčila architektura, akustika a historie jednotlivých kostelů.“ Jak bude tento pozoruhodný koncept vypadat v praxi? Každý ze šesti koncertů se uskuteční v jiném brněnském kostele (sv. Jakuba, sv. Janů, sv. Tomáše, „u jezuitů“, ve starobrněnské bazilice a v katedrále sv. Petra a Pavla). Nynější topografie festivalu tak bude nejen jeho zpestřením, ale také krokem k větší hudebně-provozní logice. Výběr repertoáru se totiž odvíjel až z volby těchto šesti chrámů; podle Maňase jde o to, vyzkoušet jejich „hudební“ potenciál. Smyslem festivalu je zejména představit málo známý avšak zajímavý repertoár.
V neděli 1. dubna zazní ve velkolepém prostoru chrámu sv. Jakuba v českých premiérách tři skladby současných autorů, které spojuje místo a den jejich příběhu. Tedy Golgota, den Kristova ukřižování. Posledních sedm slov Kristových skotského skladatele J. MacMillana pro smíšený sbor a smyčce – jednoznačně interpretačně nejnáročnější skladba festivalu – celý koncert otevře jen zdánlivě paradoxně: následuje totiž Videns autem centurio , skladba pro sbor a capella významného brněnského skladatele F. Emmerta zkomponovaná na objednávku festivalu, zhudebňující navazující pasáž z Lukášova evangelia. Koncert logicky zakončí subtilní Stabat mater známého estonského redukcionisty A. Pärta. Orchestr Czech virtuosi bude dirigovat Jaroslav Kyzlink . V pondělí 2. dubna zazní v minoritském kostele sv. Janů novodobá premiéra oratoria Il sacrificio di Gefte G. Porsileho. Důvodem zařazení této skladby je podle Maňase skutečnost, že „ve dvacátých a třicátých letech 18. století zaznívala v Brně každoročně oratoria také ve Svatém týdnu. Hlavním iniciátorem tohoto dění byl olomoucký biskup Schrattenbach, mimo jiné velký příznivec minoritského konventu v Brně.“ Hof-Musici , náš přední ansámbl zaměřený na „historicky poučenou“ interpretaci staré hudby, bude od cembala řízen Ondřejem Mackem . Intimní prostor jezuitského kostela vybízí spíše ke skladbám kontemplativního charakteru, středa 4. dubna tak bude patřit téměř neznámým Responsoriím pro Svatý týden J. J. Ryby, určeným k provádění v rámci takzvaných temných hodinek ve večerních hodinách svatého třídenní, a (často anonymním) písním z barokních kancionálů. Účinkovat bude :II:RITORNELLO:II: , Plzeňské Literátské bratrstvo a chlapecký pěvecký sbor Bruncvík . Maňas dodává: „V dalších dvou dnech, opět v jezuitském chrámu, zazní v návaznosti na Rybova responsoria další zpěvy a biblická čtení ze zmíněných temných hodinek v rámci doprovodného programu. Na Zelený čtvrtek provede brněnský sbor Vox iuvenalis a instrumentalisté druhou knihu responsorií amerického skladatele R. Toensinga, na Velký pátek zazní responsoria ve své nejoproštěnější podobě, tedy zpěvy gregoriánského chorálu.“ Ve středu 11. dubna budou mít návštěvníci starobrněnské baziliky možnost vidět a slyšet poměrně unikátní záležitost – rekonstrukci středověké velikonoční liturgické hry Ad monumentum venimus…! v podání ženského vokálního souboru Tiburtina ensemble . Dramaturgická volba má podle Maňase symbolický i „historický“ důvod. Jako určitý kontrast bude program pátečního koncertu (13. dubna) konaného v kostele sv. Tomáše sestaven výhradně z hudby středoevropských skladatelů druhé poloviny 17. století, H. I. F. von Bibera (provozně náročná Missa Alleluia ) a jeho vrstevníků – P. Vejvanovského a P. J. Rittlera (zejména obnovená premiéra Te Deum ). 
Ansámbl Musica florea zahraje pod taktovkou Marka Štryncla . Závěrečný koncert v neděli 15. dubna zazní kde jinde než v katedrále – snad jediném brněnském kostele alespoň trochu vhodném pro tradiční symfonický repertoár. Po zkušenosti s akustickými problémy předchozích ročníků festivalu proběhne tento koncert v nejmenším možném (v podstatě klasicistním) obsazení orchestru i sboru. V české premiéře Schubertova oratoria Lazar neboli Oslava Vzkříšení bude Filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno řídit německý dirigent Andreas Sebastian Weiser . Do budoucna by chtěl Maňas zejména udržet určitou tematičnost jednotlivých ročníků, vyhledávání atraktivních a inspirativních prostor pro tradiční počet šesti festivalových koncertů a uvádění skladeb vzniklých na objednávku festivalu.
Přestože se Moravský podzim – třetí z festivalů sdružených pod hlavičkou MHFB – koná až v příštím roce, jeho dramaturgická koncepce a základní východiska jsou již jasná. Dramaturg Filharmonie Brno a Moravského podzimu Jan Žemla plánuje řadu změn. Především, jak již bylo řečeno, bude Moravský podzim bienále. Smysl tohoto kroku je nabíledni: omezit konkurování si s festivalem Janáček Brno a komplikace spojené s paralelním průběhem dvou festivalů a zároveň zvýšit kvalitu. Cílem Podzimu by podle Žemly mělo být vytvoření moravské analogie k Pražskému jaru, to jest obnovení tradice tohoto festivalu jakožto přehlídky interpretačního umění s důrazem na maximální možnou kvalitu. Tu by měly zajistit především prestižní domácí a zahraniční orchestry typu České nebo Vídeňské filharmonie, sólisté a komorní tělesa. Nová dramaturgie festivalu by také měla představovat odklon od tematismu předchozích ročníků, snad s výjimkou tematických večerů; témata jsou totiž příliš zavazující a zároveň nic moc neříkající (viz loňský ročník nazvaný Hudba svobody a nesvobody). Jádrem programu by měly být tři až čtyři symfonické koncerty. Zahajovací koncert zahraje domácí orchestr, tedy brněnská filharmonie, s významným sólistou. Žemla také plánuje pozvat dva zahraniční orchestry, přičemž jeden z nich bude „jedním z nejlepších německých orchestrů“ (zda půjde o Berlínské filharmoniky, Gewandhaus Orchestra nebo Bavorský rozhlasový orchestr, zůstává zatím tajemstvím), jeden špičkový český orchestr a komorní soubor. Návštěvník festivalu by měl každopádně zakusit hudební lahůdky, které nejsou na běžném sezonním jídelníčku k mání. Není vyloučeno, že se časem dočkáme také skladby některého z opomíjených velikánů české hudby dvacátého století, třeba Kabeláčovy Osmé symfonie… „Mým cílem je, aby festival hlavně nebyl kompromisem,“ shrnuje Žemla.
