Třetí červnový víkend letošního jubilejního ročníku MHF Concentus Moraviae ozvláštnila akce věnovaná královskému nástroji – harfě. Pod záštitou světově proslulé harfové virtuosky a pedagožky, profesorky Jany Bouškové, představila řada harfových mistrů i talentovaných hráčů na začátku kariéry harfu v různých jejích podobách. Tato mimořádná osvětová a objevná akce vysoké umělecké úrovně se uskutečnila na zámku ve Žďáru nad Sázavou a přilákala stovky nadšených návštěvníků. A jak tuto akci hodnotí sama její patronka Jana Boušková? Zeptali jsme se…
V sobotu 20. 6. se uzavřel malý český „harfový kongres“, který pod Vaší záštitou hostil 20. ročník MHF Concentus Moraviae. Jaké dojmy si z této akce odnášíte? Nejprve bych ráda vyslovila mé velké poděkování Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Concentus Moraviae, bez kterého by se Harfové dny vůbec neuskutečnily. Vážím si toho, že právě harfě byl dán takový prostor během významného výročí tohoto festivalu a musím přiznat, že výsledek celého projektu byl, dle mého názoru a též dle ohlasů, opravdu mimořádný. Již prostor, kde se festival Harfové dny odehrál, připravil nejen účinkujícím, ale i všem návštěvníkům, nesmírně krásnou atmosféru. Dopisy od posluchačů i účinkujících, které jsem po harfovém festivalu obdržela, jen vypovídaly o opravdovém zážitku, které toto bližší seznámení s harfou lidem v České republice přineslo. Mám velikou radost.
Akce zahrnující koncerty, mistrovské kurzy, workshopy i prezentace výrobců je ojedinělá nejen v podmínkách tuzemských, ale určitě i minimálně v širším evropském kontextu. Jak vnímáte význam a přínos takovéto akce pro harfový obor? Vzhledem k tomu, že harfa stále postrádá širší publikum a je v naší republice pořád méně známá ve své opravdové podstatě sólového nástroje, jsem přesvědčena, že takové akce, jako byly Harfové dny, dávají harfě prostor ke zviditelnění, a proto pomáhají seznámit se s naším nástrojem v jeho velmi širokém spektru možností. A to nejen u nás, ale i v zahraničí. Na festivalu bylo možné slyšet nejen harfu klasickou – na čtvrtečním zahajovacím koncertu si polovinu programu společně se mnou podělil anglický harfista Ieuan Jones – ale v pátek byla představena třeba harfa jazzová v rukách Parka Stickneyho a harfa historická i s několika řady strun v podání Marie Cleary a jejího Arparla Dua. Tím, že během dnů se na festivalu pořádaly i Mistrovské kurzy všech těchto zmíněných účinkujících, hrajících na různě druhy harf, měli nejen studenti možnost si svůj talent rozšířit o mnoho další zkušeností a znalostí. Já osobně bych byla velmi ráda, kdyby se takové akce, na profesionální úrovni, u nás pořádaly pravidelně každý rok. Nejen že jsou to dny, které dají možnost krásných setkání, ale právě takové akce mohou jen přispět ke znalosti harfy a výkonů interpretů na tento nástroj, bude-li se publiku náš nástroj častěji prezentován v tom nejvyšším kvalitním světovém měřítku.
Prestižní událostí je jistě i zařazení světové premiéry díla pro tři harfy, které pro Vás složil přední belgický skladatel a ředitel Královské akademie v Bruselu pan Peter Swinnen…Je to opravdu pro mě nesmírná čest, že významný belgický skladatel, děkan Královské konzervatoře v Bruselu, kde již deset let vyučuji, prof. Peter Swinnen, napsal pro mě skladbu ARAPANJA pro tři harfy (v názvu se skrývá jméno Jana a arpa), kterou na festivalu Harfové dny uvedly v premiéře tři mé studentky z této vysoké školy – Amelia Tokarska (Polsko), Lisa De Bruycker (Belgie) a Alexandra Morand (Francie). Nastudování této skladby nebylo vůbec jednoduché. Dílo je rytmicky nesmírně náročné a i přesto, že ve výsledku souhra působila naprosto samozřejmě a jednoduše, studentky věnovaly přípravě velké časové nasazení s obrovskou důležitostí a zodpovědností. Dokonce můj kolega z Královské konzervatoře v Bruselu, Prof. Bart Bouckaert, který se specializuje na soudobou a komorní hudbu, věnoval k nastudování tohoto díla veškerý svůj volný čas a to s opravdovým nadšením, čeho jsem si velmi vážila a jsem mu za to moc vděčná. Výsledek uvedení premiéry byl velmi úspěšný. Skladatel, který byl premiéře osobně přítomen, projevoval obrovské nadšení a spokojenost a publikum přijalo skladbu s velkou koncentrací, zájmem a nekonečným potleskem. Byl to pro nás všechny, obzvlášť pro mé studentky z Bruselu, velký zážitek a já jsem byla na ně nesmírně hrdá.
Vy sama jste se představila na slavnostním zahajovacím koncertu v duu spolu s předním britským harfistou Ieuanem Jonesem. Co Vás přimělo k výběru právě tohoto umělce a jaké dojmy ve Vás tato spolupráce zanechala?Ieuan Jones je jedním z nejvyhledávanějších harfistů své generace a já byla velmi šťastná, že se mi podařilo jeho účast v termínu Harfových dnů na tento rok získat. Mé první setkaní s Ieuanem Jonesem se uskutečnilo ve Vídni v roce 1987, to mi bylo 16 let a já byla tenkrát jako studentka vybrána světovým harfovým výborem, abych reprezentovala Československo na Světovém harfovém kongresu ve Vídni. Tenkrát měl během tohoto týdenního významného setkání harfistů svůj recitál i Ieuan Jones – již tehdy známá hvězda harfového světa, ke kterému jsem jako studentka vzhlížela s obrovskou úctou. Ani v duchu mě tenkrát nenapadlo, že v budoucnu si budeme tak blízkými přáteli a kolegy a že mě Ieuan Jones bude zvát k opakovanému společnému účinkování nejen v Anglii, ale tentokrát já ho pozvu i do České republiky. Věřím, že to nebylo naposledy! Jistě i pro posluchače bylo zážitkem vidět a slyšet hrát na harfu muže, což je v naší zemi velmi neobvyklé.
Závěrečný den přinesl návštěvníkům možnost vyslechnout Bachův dvojkoncert v zajímavém nástrojovém složení, a sice v harfovém duu doprovázeném harfovým ansámblem složeným z Vašich studentek. Bylo náročné připravit toto neobvyklé hudební nastudování? A jak moc neobvyklé vůbec je?Jistě bylo pro posluchače neobvyklé vidět na podiu hned 8 harf najednou. Takový projekt jsme právě s Ieuanem Jonesem uvedli v Londýně v loňském roce a napadlo nás toto zopakovat na Harfových dnech. V Londýně nás doprovázely studentky Ieuana, tentokrát to byly studentky mé. V nastudování byl náročný hlavně čas a nástroje. Neměly jsme možnost se sejít dřív, než ve Žďáru nad Sázavou, kde byl k dispozici dostatek harf. Největší a nejlepší harfové firmy Lyon & Healy a Salvi přivezly své nástroje z Německa a Itálie. Jejich výstava harf byla obrovská, a kdo měl finance na to, aby si harfu koupil, byla to ta nejlepší příležitost.
Zahrát si Bachův dvojkoncert je vždy velké obohacení, je to velká radost, když se Bachova hudba rozezní v takovém množství harf. Poprvé jsem dvojkoncert J. S. Bacha pro dvě harfy hrála s orchestrem společně s harfistkou z Berlínské filharmonie Marie Pierre Langlamet a jednou v Praze v doprovodu Virtuosi di Praga společně se svou starší spolužačkou z Konzervatoře v Praze – také studentkou mé maminky prof. Libuše Váchalové – Kateřinou Englichovou.
Harfové dny nepředstavily jen klasickou harfu, ale také jiné „žánrové“ podoby tohoto nástroje. Jaké další významné osobnosti harfového světa jste přizvala ke spolupráci?Jak jsem již v jedné z předchozích odpovědí zmínila, na festivalu se představila mimo harfy klasické (Ieuan Jones, Jana Boušková) i harfa jazzová (Park Stickney) a historická (Marie Cleary). Nemluvila jsem ale ještě o harfě čínské, s kterou se publikum setkalo na sobotním odpoledním koncertu. Byl to opravdu zážitek. Tento úplně odlišný nástroj představila slečna Xing Yun, studentka jinak klasické harfy v mé třídě na Akademii múzických umění.
Vytvořit dramaturgii takto komplexní akce a celou ji připravit bylo jistě velmi náročné. Pomohla Vám v tom Vaše předchozí zkušenost s pořádáním velkého mezinárodního kongresu a bylo možné některé myšlenky do této akce implementovat?Je nutné ještě jednou zdůraznit, že můj velký dík a obdiv patří opravdu hlavně Mezinárodnímu festivalu Concentus Moraviae a všem jeho organizátorům. Návrh na pořádání tohoto festivalu přišel z jejich strany, za což jsem jim nesmírně vděčná a má pozice v pořádání Harfových dnů v letošním roce byla “pouze” v roli patronky a v několika málo nápadech. Dramaturgie byla koncipovaná z pohledu Mezinárodního festivalu Concentus Moraviae a já doplnila návrhy na účinkující – konkrétně: Ieuan Jones, Park Stickney, premiéra skladby Petera Swinnena, soubor 6 harf složený z mých studentek, soubor 6 českých harfistek, které vystoupily v sobotu odpoledne, XingYun a její čínská harfa, učitelka kurzu na harfu pro malé děti Lucie Fajkusová v neposlední řadě návrh workshopů harfových firem Lyon & Healy a Salvi. Ostatní účinkující, konkrétně harfistky na staré nástroje, byly osloveny letošním belgickým dramaturgem Mezinárodního festivalu Concentus Moraviae, hudebním vědcem a básníkem Jelle Dierickxem. Má role na letošním festivalu byla tedy opravdu velmi odlišná a vlastně o mnoho snazší, než když jsem pořádala Světový harfový kongres v Praze v roce 1999. Tam na má bedra spadala veškerá organizace celého týdenního klání světových harfistů, včetně vytvoření a namalování loga, přípravy velké, několika set stránkové brožury, zajištění hlavního centra Kongresu v hotelu Hilton a pak ještě sedmi hlavních koncertních sálů po celé Praze na večerní koncerty. A k této organizaci jsem ještě sama byla i v roli dramaturga a oslovila jsem tenkrát k vystoupení víc než 350 účinkujících z celého světa. Určitě tato zkušenost byla velkou pomocí k organizování letošní akce a já věřím, že taková setkaní nebyla poslední.
S jakým zájmem ze strany účastníků a návštěvníků se akce setkala? A jak byla přijata majiteli zámku ve Žďáru nad Sázavou, šlechtickou rodinou Kinských? Harfové dny se setkaly opravdu s nesmírně kladnou až dojemnou odezvou nejen ze strany účinkujících, ale též ze strany publika. Jediná snad negativní stránka – pokud se to tak dá říct – bylo letošní počasí, které ještě i v těchto pozdních červnových dnech se podobalo spíš studenému podzimu. Trochu nám to zkomplikovalo původní plán sobotního závěrečného odpoledního open-air koncertu a tak na posledního chvíli jsme tuto akci přestěhovali do vnitřcích prostor zámku. Nakonec jsme všichni konstatovali, že tato náhradní volba byla vlastně lepší, než ta původní venkovní varianta. Majitelé zámku, rodina Kinských, byla naší akci nadšena a vycházela nám nad míru vstříc poskytnutím všech prostor zámku. Dokonce zazněla i taková slova, že pořádání takové velké akce spojené s harfou, byla přáním paní Kinské víc než dvacet let. A to mě velmi potěšilo.
Máte ambice v Harfových dnech do budoucna pokračovat a třeba je i dále rozvinout?Určitě bych ráda. Lidé byly nadšeni a vyslovená přání o další pokračovaní takových harfových setkaní byla početná. Budu se proto snažit zajistit, abych dala publiku možnost se s harfou v různých podobách a na té nejvyšší světové úrovni teď již u nás setkávat v pravidelných intervalech.
A závěrem… co Vás osobně nejvíce na celé této akci potěšilo?Obrovský zájem publika, nekonečné potlesky, dojemné dopisy s ohlasy obecenstva, vyprodané koncerty a nádherná atmosféra nejen v prostředí zámku, ale hlavně i v umělecké, organizační, přátelské a osobní rovině. Byly to nádherné tři dny a já všem, kteří byli s námi a kteří pomohli tuto nezapomenutelně krásnou atmosféru vytvořit, moc děkuji!
