Neodmyslitelnou součástí němých filmů byl jejich hudební doprovod. Zvláště v počátcích kinematografie záleželo na libovůli doprovazeče v biografu, jaký hudební doprovod promítanému snímku vybere. Úroveň výběru a i úroveň doprovazečů začali časem tvůrci filmů vnímat jako problém. Odtud to už byl jen kousek k zadání vzniku původní hudby ke konkrétnímu filmu. To je i případ jednoho z milníků naší kinematografie, prvního českého historického velkofilmu Svatý Václav z přelomu let 1929/1930. Jeho vznik byl iniciován oslavami svatováclavského milénia v roce 1929, ale z řady důvodů bylo možno film dokončit a uvést do kin až počátkem dubna 1930. Pozadí vzniku filmu je zajímavou sondou do prvorepublikového myšlení, zvláště pak do vztahu veřejnosti k svatováclavské tradici.
Většina dobových i pozdějších recenzí neprávem vyhrazovala hudební části filmu okrajový význam. Odborně se k filmové hudbě Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala vyjádřili v roce 1930 pouze tři recenzenti. Pozdější hodnocení byla limitována faktem, že jejich autoři mohli vycházet jen z notového materiálu v archivu Českého rozhlasu. Jeho obsáhlost a nepřehlednost (mnoho škrtů má příčinu ve změnách délky jednotlivých scén filmu) patrně zapříčinily, že si později muzikologové s výjimkou často exponovaného svatováclavského chorálu nevšimli citátu z Wagnerova Lohengrina a duchovních písní Hospodine, pomiluj ny! a Jezu Kriste, ščedrý kněže .
Ke komplexnímu zhodnocení hudby bylo možno přistoupit až v okamžiku, kdy hudba znovu živě zazněla. Stalo se tak v létě letošního roku v hudebním studiu A České televize. Během pěti dnů sváděl Symfonický orchestr Českého rozhlasu nejen boj s hudbou samotnou, ale hlavně s přísnou hudební režií. Ta orchestr často vracela zpět s odkazem, že tato sekvence byla buď kratší, či delší, že nebyla patřičně charakteristická vzhledem k obrazu a pod. Dirigent Jan Kučera připomínal tak trochu klubko senzorů, když současně sledoval partituru a time kód na obrazovce, poslouchal orchestr a hned poté pokyny režie a dbal na celkovou sourodost natáčených sekvencí. Všichni zúčastnění se mohli naštěstí opřít o hudbu samotnou. Ta už od prvních taktů naplňovala prostory studia optimistickou náladou a jakousi přímočarostí tolik vlastní skladbám Bedřicha Smetany, jenž byl Křičkovi vzorem. Výsledkem pětidenního maratonu je kompletní nahrávka, která doprovází film na DVD.
Natočení hudby se stalo už od počátku předpokladem obnovené premiéry filmu. Ta proběhne v úterý 28. září letošního roku v Rudolfinu, kde hudební doprovod opět obstará Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Současně s produkcí v Rudolfinu odvysílá Česká televize i film z DVD. Filmu a též jeho hudbě se věnuje i nově vzniklý dokument o svatováclavské tradici režiséra Martina Suchánka. Jeho dokument Svatý Václav. Světec, kníže, legenda zachycuje zmíněné natáčení hudby, komentář dirigenta Jana Kučery a řadu dalších momentů hudebního rázu.
Jaká byla cesta k obnovené premiéře? Prvním krokem bylo mé listování lístkovým katalogem notového archivu v Českém rozhlase. Po prozkoumání partitury jsem navrhl Radimovi Kolkovi myšlenku nahrát hudbu k němému filmu a uskutečnit pak jedno živé provedení. Vhodná příležitost se našla v okamžiku, když on pro tuto myšlenku získal vedoucí Informačního centra vlády České republiky Lucii Wittlichovou a ta následně iniciovala premiéru. Hlavním záměrem realizačního týmu se stalo oživení diskuse o obsahu státního svátku Dne české státnosti a místu svatováclavské tradice v ní. Následně proběhla jednání s Národním filmovým archivem a Českou televizí. Současně se rozeběhlo několik činností. V rozhlase se začalo pracovat na přípravě notového materiálu, jehož část byla nalezena v archivu svatovítského kúru u regenschoriho Josefa Kšici. Já jsem mezitím v archivech hledal vše k filmu, aby následně vznikl obsažný booklet k DVD. Tyto informace využil režisér Martin Suchánek pro scénář zmíněného dokumentu. V České televizi bylo realizováno vylepšení obrazové stránky. Po několik měsíců pak probíhalo dolaďování právní stránky celého projektu a byl to hlavně boj s časem.
Čtenáře bude určitě zajímat, jak si nenechat jedinou projekci uniknout. Zvláště pak, jsou-li na ni lístky zdarma, protože projekce je příspěvkem státu k oslavě Dne české státnosti. Zájemci si vstupenky mohou osobně vyzvednout v Informačním centru vlády, Vladislavova 4, Praha 1 nebo rezervovat do 15. září 2010 na adrese [email protected]
