Poslední desetiletí slyším u Janáčkovy filharmonie Ostrava růst zvukové kvality. Silnou vnější inspirací k dalšímu rozvoji je vize nového sálu. Jenže než se jej orchestr dočká, projde náročnou zkouškou, kdy bude hrát v provizoriu. U virtuálního mikrofonu byl ředitel JFO Jan Žemla.
Úvodní otázky směřuji k tématu, kterým žije kulturní Ostrava – nový sál. Jaké je vaše poselství veřejnosti? Že nás čekají velké změny. A ty se budou dotýkat nejen hudební veřejnosti. V médiích již několik měsíců čteme, že v Ostravě začínáme stavět nový koncertní sál. A je tomu skutečně tak. Práce na projektu probíhají velmi intenzivně a jsem rád, že jsme toho od počátku součástí. Byli jsme od začátku u toho, když se definovaly podmínky soutěže, a nyní jsme u toho, když se definuje budoucí provoz celé budovy. Při projektování jsme vycházeli z našich koncertních zkušeností po celém světě. V uplynulých letech jsme cíleně navštívili řadu vynikajících koncertních sálů a měli jsme tak možnost prozkoumat jejich technické vybavení i fungování, což pro nás bylo naprosto klíčové. Příprava na stavbu nového hudebního stánku v Ostravě pro nás znamená, že se filharmonie dočasně přestěhuje, a to do bývalého ostravského kina Vesmír. Budeme si všichni samozřejmě muset zvyknout na další provizorium, tedy orchestr i posluchači. Ale jsme přesvědčeni, že výsledek bude stát za to.
Šetří stát, nejspíš šetří i kraj a město, možná ledacos ovlivní válka na Ukrajině, finanční tlaky. Bude to mít vliv na projekt? Jste pevně přesvědčen, že své sliby splní všechny zainteresované subjekty, od státu po město? Všichni za sebou máme náročné měsíce, kdy jsme čelili pandemii. Každý jinak a jinde, přesto společně. Nyní „čelíme“ válce. Bylo by však ideální období na tak velkou investici i bez těchto událostí? Myslím, že ne a vždy by se našel argument, proč není ten správný čas. Skrze velmi dobré ekonomické hospodaření současného vedení města v čele s Tomášem Macurou a také zřízení Fondu pro výstavbu koncertní haly a sumu vyčleněnou právě městem, je příslib města dostatečně přesvědčivý! Jak se k tomu postaví v této situaci další subjekty nemohu předvídat. Nemám však žádné indicie k tomu, abych pochyboval, veškerá jednání ohledně financování projektu nadále pokračují.
Jaký je časový harmonogram stavby a klíčové milníky? Klíčový je právě tento moment, protože po 150 letech od první myšlenky a téměř 70 letech od založení Janáčkovy filharmonie Ostrava jsme jen krůček od nového koncertního sálu a „kulturního centra“. V tuto chvíli se dokončují akustická měření renomovanou společností Nagata Acoustics, která probíhají v modelu interiéru koncertního sálu 1:10 a již je v procesu výběr zhotovitele stavby pro první fázi stavby – tedy přípravné práce. Jsme tak daleko… ale zároveň velmi realističtí, že skutečný termín dokončení stavby zatím odhadujeme nejdřív v roce 2025. Zda proběhne první koncert o rok či dva později, již nehraje v tomto kontextu roli. Nesmírně se na něj ale těším.
Lidé se mě ptají, jestli vím, jaký název ponese nové sídlo Janáčkovy filharmonie a jestli zůstane název Dům kultury města Ostravy? Projekt koncertního sálu tak, jak jej navrhli newyorští Steven Holl Architects a pražští Architecture Acts, zahrnuje nejen přístavbu samotného koncertního sálu, ale součástí je i kompletní rekonstrukce stávající budovy Domu kultury města Ostravy. Janáčkova filharmonie se tak vrátí zpět – jen do prostor, které orchestru i posluchačům budou slušet více. A nové budově bude slušet bezpochyby i nový název – ten musí pojmout významově nejen koncertní sál jako takový, ale celý komplex, jehož využití má výrazný přesah. Věřím, že adekvátní nový název vznikne, na druhou stranu je „Dům kultury“ neboli „Kulturák“ v Ostravě určitý pojem, symbol.
Nový sál bude mít kapacitu přibližně 1300 míst k sezení, což je na české poměry něco nevídaného. Filharmonie jej bude předpokládám spravovat. Máte plán, jak jej produktivně provozovat, aby hospodaření nebylo minusové? Koncertní sál samotný bude akusticky natolik dokonalý, že vedle velkých filharmonií zde bude dobře znít i rock, pop nebo komorní koncerty. Právě kvalitní akustika přiláká do Ostravy tělesa, sólisty a umělce, pro které stávající akustický stav společenského sálu Domu kultury Ostrava atraktivní prostě není. Dramaturgie Janáčkovy filharmonie bude v sezonách, kdy budeme již hrát v novém sále, velmi ambiciózní, a proto nemáme z kapacity 1300 míst obavy. Víme, že i nyní umíme vyprodat sál větší než ten, kde hrajeme nyní. Sál bude navíc sloužit i filharmonii i ke komerčním aktivitám jako nahrávací studio. Ale jak jsem zmiňoval, nebudeme na to sami – sál je akusticky i prostorově natolik variabilní, že se počítá také s dalším komerčním využitím mimo program naší filharmonie. JFO zdaleka nebude jediným subjektem, který bude nový sál využívat. Vzniknou tím zcela nové možnosti například pro organizátory festivalů jako MHF Leoše Janáčka nebo Colours of Ostrava či Ostravské dny nové hudby. Pole působnosti všech těchto subjektů se neuvěřitelně rozšíří.
V novém sále budete lákat nejen na výjimečnou architekturu a akustiku a jistě i hudební výkony, ale předpokládám že budete chtít veřejnost oslovit výtvarným uměním a gastronomií. Řekl bych, že sál postavený v režii světového architekta Stevena Holla je sám o sobě uměleckým dílem a nabízí se otázka, jakým způsobem bude korespondovat s jakýmkoli jiným druhem vizuálního umění. Sám Steven Holl si ovšem velmi cení tradice českého užitého umění a má v plánu zapojit výtvarníky, zejména například skláře k vytvoření originálních interiérových prvků.
Co je ovšem nutné zmínit, je okolní park Dr. Milady Horákové. Je to obrovská a krásná zelená plocha, která je už nyní uměním naplněna. Jen se tomto faktu moc neví. V parku je totiž umístěno kolem desítky mimořádných soch a objektů, které vznikly v šedesátých a později v devadesátých letech na Sympoziu prostorových forem. Potenciál symbiózy parku a koncertního sálu je neuvěřitelný a sám o sobě velkou výzvou. Vím, že se nyní uvažuje i o revitalizaci tohoto parku. A dovedu si představit, že se na tradici sympozií v rozměrech mezinárodní úrovně naváže.
Sám jsem velkým obdivovatelem soudobé české výtvarné scény. Ovšem určitě se nebudu pokoušet v této oblasti nějak diletovat. Vidím zde zejména další prostor pro spolupráci s jinými subjekty, jako je třeba vynikající městská galerie Plato.
Toto je zkrácená verze, kompletní text k dispozici v HARMONII V/2022.
