Luboš Soukup je přední jazzový saxofonista, který má základnu v Kodani, nicméně v Česku pravidelně vyučuje i koncertuje s nejrůznějšími projekty. Své skandinávské dojmy nyní shrnul na albu Scandinavian Impressions, což je jeho pravděpodobně nejambicióznější nahrávka, se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.
V září Soukup zahraje v Česku se svou česko-dánskou sestavou Machina Mundi, jež má za sebou dosud jedno vydané album pro Animal Music: kapela zahraje 12. září na Svatováclavském hudebním festivalu v Kopřivnici (Muzeum nákladních automobilů) a o den později v pražském Jazz Docku. Nejen o tomto projektu byla řeč v rozhovoru Luboše Soukupa s Petrem Vidomusem.
PV: V materiálech k projektu Machina Mundi jsou zmiňovány různé inspirace, třeba i kapela Chrise Pottera – Underground. Lze popsat, čím tě inspiroval? Ať už zvukem, skladbou, či konkrétně danou kapelou?
LS: Chris Potter mě inspiruje jako skladatele například v tom, jak staví melodické linky – používá dlouhé melodické groovy. Skladby jsou poměrně prokomponované s prostorem pro velká sóla. Ta kapela má podobný zvuk i obsazení, takže se to hned nabízí.
Mohl bys přiblížit, jak vypadá typická zkouška Machina Mundi? Jakým způsobem společně pracujete na nových skladbách?
Obvykle přinesu novou skladbu, kterou si zahrajeme, a kluci mi k ní řeknou své názory – co se jim líbí nebo co by změnili. Některé skladby se rychle ujmou, u jiných je potřeba více práce nebo úprav. Jsou skladby, u kterých stačilo najít ten správný groove a jenom je nazkoušet. Samozřejmě byly i skladby, u kterých měli dojem, že se do zvuku Machina Mundi prostě nehodí. Já jsem ale vděčný za to, že kluci mají jasnou představu o tom, jak by naše hudba měla znít a hlídají to.
Očekáváš nějakou zásadní změnu, když do kapely na podzimních koncertech v Česku přijde basista Jaromír Honzák?
V repertoáru nedojde k velkým změnám, přidáme jen jednu skladbu od Weather Report. Těším se na to, protože Jaromír je jeden z nejlepších basistů v Česku a jeho hra je velmi pevná a stabilní – přesně to, co Machina Mundi potřebuje. Navíc má svůj osobitý zvuk, takže jsem zvědavý, jak to všechno dohromady sepne a co nového to přinese.
Na vašem albu pro Animal Music hostovala estonská zpěvačka Karmen Rõivassepp. U nás nepříliš známá, nicméně v severských zemích vycházející hvězda. Čím tě hudebně oslovila a co sis sliboval od jejího hostování?
Karmen jsme si vybrali před několika lety jako ideálního spolupracovníka. Je naprosto úžasná, perfektně se naučila všechny linky, které jsme jí zadali. Její hudba není tak komplikovaná jako naše, ale přesto ji to zajímalo a bavilo ji s námi vystupovat. Přinesla do kapely větší rovnováhu – jednak díky svému ženskému elementu, jednak tím, že zdublovala některé moje linky, které tak získaly na síle. Rýsují se také náznaky, že by stálo za to jít spolu znovu do studia a natočit další materiál. Chtělo by to dopracovat nové kompozice, ona by musela napsat texty, ale vlastně čekám jen na ten správný moment k realizaci.
Koncert v Kopřivnici proběhne v neobvyklém prostředí Muzea nákladních automobilů. Nabízí se otázka, jak je pro tebe důležitý prostor, v němž hraješ. Může interagovat s tím, co se děje na pódiu? A máš třeba nějaké inspirativní příklady z minulosti?
Prostor je nesmírně důležitý, stejně jako zvukař, který koncert zajišťuje. Rád vzpomínám na koncert na střeše Muzea moderního umění v dánském městě Aarhus, kde jsme hráli mimochodem s Karmen. Mají tam takovou duhu, která obepíná celý prostor. Baví mě hrát si s vibem místa, protože má obvykle vliv na to, jak kapela hraje. Také jsme nahráli živou desku v Christiania Jazz Clubu v Kodani, což je velmi specifické, svobodné místo, kde si každý může hrát po svém a dovolit si překračovat hranice možného.
Mám pocit, že stále pendluješ mezi Kodaní a Prahou. Čím by se mohla či měla česká scéna inspirovat tou dánskou? Ať už jde o kluby, školy, přístup hudebníků…
Dánští hudebníci jsou hudbě oddaní. Rádi hrají sessiony prostě jen tak, poněvadž se z toho někdy může vyloupnout nový band. U nás se to bohužel neděje tak často. Měl bych také zmínit výjimečnou dánskou školu, Rytmickou konzervatoř, kde jsem studoval. Ta se za poslední léta stala jednou z nejotevřenějších škol na světě a zaměřuje se na unikátní umělecký projev. V Česku máme také kvalitní školy, které učí dobře hudební řemeslo, což je neméně důležité. A je zde také řada zajímavých umělců. Nakonec tedy záleží na tom, k jakým lidem se člověk dostane, ať už je v Česku, nebo v Dánsku.
Koncerty s Machina Mundi určitě nejsou jediné, které na podzim chystáš. Na co bys ještě rád upozornil?
Určitě stojí za zmínku křest desky Scandinavian Impressions, který proběhne 6. října v pražském klubu Jazz Dock. Vystoupí na něm Vít Křišťan, David Dorůžka, Kamil Slezák a Jaromír Honzák. Bohužel nebude možné pokřtít desku s celou sestavou včetně symfonického orchestru. Dále máme v plánu koncert s duem Levitas 27. října v Beseder Gallery.
