Zažít Bachovo duchovní veledílo ve velikonočních Drážďanech je mimořádné. Co zapůsobí asi na každého, je síla tradice: Matoušovy pašije se takto provádějí se železnou pravidelností už mnoho let – jednou na Zelený čtvrtek a jednou na Velký pátek. Navíc v hlavním saském protestantském chrámu Kreuzkirche; první kostel toho jména měly Drážďany už v roce 1388. Ještě o něco starší je Kreuzchor, umělecký garant provedení a jeden z nejlepších chlapeckých sborů vůbec.
Sedíte v ohromném kostele, který pojme tři tisíce věřících; posluchačů Matoušových pašijí je na Velký pátek kolem dvou tisíc. Očekáváte koncert, zažijete však něco docela jiného. Jako by se shromáždila obec (ne nutně obec věřících) a vzniklo společenství lidí, kteří si nezašli jen tak z kratochvíle poslechnout dobrou hudbu, ale kteří považují za důležité a jaksi patřičné slyšet právě na Velikonoce pašijový příběh podle evangelisty Matouše a podle kantora Johanna Sebastiana.
Je to celé tak neobvyklé, že si to našinec zprvu ani nemusí uvědomit. O to víc si všímá – jak je zvyklý – různých nedotažeností ve výkonech hudebníků: Drážďanská filharmonie nezní vždy sehraně, a když posloucháte evangelistu, nemůžete si nepovzdechnout, kde že jsou ty časy, kdy svoji životní roli zpíval jeden z odchovanců Kreuzchoru Peter Schreier… Pak vám konečně dojde, že jsou situace, kdy není nejpodstatnější sledovat tuhle stránku věci, protože to odvádí od sdělení, které nese hudba a příběh. Stačí vědět a cítit, že všichni zúčastnění jsou poctiví a snaží se o to nejlepší. Jsou všichni zvláštně vážní.
A závěr? Když Matoušovy pašije dozní, zůstává vše téměř bez hnutí. Snad dvě nebo tři minuty je ticho. Pak se dirigent a současně kantor Kreuzkirche Thomas Kreile otáčí a odchází, spolu s ním sólisté, orchestr, sbor… Ztišeně opouštějí kostel také posluchači. Má to velkou působivost. Potlesk by byl zbytečný a rušivý. Je přece jasné, že dílo promluvilo. A s ním ještě jedna tradice, jejímž ztělesněním svatotomášský kantor v Lipsku a tvůrce Matoušových pašijí je – tradice, v níž je hudba službou.
