Ruský pianista, dirigent a skladatel zazářil na hudebním poli v roce 1978 vítězstvím v Čajkovského mezinárodní klavírní soutěži v Moskvě. Od té doby je žádaným pianistou po celém světě. Ve spolupráci s EMI/Virgin Classics a hlavně Deutsche Grammophon vydal řadu desek. Roku 1998 byly jeho nahrávky zařazeny do antologie „Great Pianists of the 20th Century“ (Philips Classics). V roli dirigenta debutoval Michail Pletnev v roce 1980.
Maximálně vytížený umělec působí na první pohled klidně, zdrženlivě až téměř ostýchavě. Uvážlivě volí slova, nehovoří zbytečně. S rozvahou také přistupuje k volbě vlastního repertoáru. Podle blízkých spolupracovníků u Pletneva „rozvážné není pomalé a opatrné není nudné“. V profesi staví na první místo koncentraci a osobní nadšení. Při komponování a interpretaci je Michail Pletnev puristou. Odvrací se od lesku obchodních zájmů, své umění zakládá výhradně na elementární síle hudby. Když hraje na klavír, zcela se oddává nástroji. „Nehraji nic, co bych necítil od začátku do konce,“ říká. „Cílem každého mého koncertu je snaha ztvárnit hudební prvky přirozeněji, spontánněji a výmluvněji.“ Domnívá se, že má mluvit hudba, ne on. Jak sám dodává: „Plně se pouštím do božského konání hudby.“
(s použitím zahraničních materiálů)
