Po dvou letech se ve dnech 27. 10. – 8. 11. do Brna navrátí mezinárodní hudební festival Moravský podzim. Pro brněnské – ale doufejme, že zdaleka ne pouze brněnské – milovníky vážné hudby by tato akce měla, po několika poněkud „hubenějších“ letech, znamenat znovuobnovení hlubšího kontaktu se světovou hudební kulturou a přehlídku interpretačního umění nejvyšší kvality.
Festival, zaštítěný spolu s Velikonočním festivalem duchovní hudby a Expozicí nové hudby pod hlavičkou Mezinárodního hudebního festivalu Brno, je znovu po devatenácti letech organizován Filharmonií Brno, a to jako bienále (střídá se s festivalem Janáček Brno). Předchozímu pořadateli festivalu, umělecké agentuře ARS/KONCERT, byla vyčítána postupná ztráta pracně vydobyté a ještě v devadesátých letech trvající mezinárodní úrovně a prestiže festivalu, jakož i určitá dramaturgická rozplizlost spočívající v „posbírání“ umělců, kteří jsou „po ruce“, tedy projíždějí v době konání festivalu kolem Brna v rámci turné, případně jsou prostě ochotni přijet zahrát za relativně málo peněz. Kromě toho byl festival sužován obecnějším stavem ostudně podfinancované české kultury. Právě prodloužená periodicita by měla být krokem k řešení nedostatku financí, který samozřejmě úroveň Podzimu výrazně determinuje: pokud bude probíhat jednou za dva roky, nebude si zbytečně konkurovat s janáčkovským festivalem a bude do něj možné vložit dvojnásobné množství peněz.
Tento ročník tak bude prvním testem plánovaných dramaturgických, marketingových a vůbec obecně koncepčních změn směrem k větší kvalitě (skutečný festival pro fajnšmekry, nikoliv pouze kompromisní všehochuť z toho, „co dům dal“) a z ní odvozené širší návštěvnosti. „Jednou z našich priorit je snaha přivézt do Brna světovou špičku a konfrontovat ji s prvotřídními tuzemskými hudebníky, se zvláštním zřetelem na brněnskou scénu. Nemenší důraz však klademe i na neotřelost koncertních programů,“ říká dramaturg Moravského podzimu Vítězslav Mikeš.
Hlavním dramaturgickým specifikem letošního ročníku je odklon předchozí linie převáženě atematického a veskrze interpretačního festivalu. „S tímto pojetím jsem se těžko vyrovnával,“ říká Mikeš, „snahou tedy bylo vytvořit jakési tematické bloky.“ Letošní ročník především zohledňuje množství výročí (Jílek, Górecki, Berlioz, Lutosławski, Penderecki, Grieg, Kalabis aj.), v jeho programu nalezneme „národní dny“ (ten český připadá na den státního svátku) a více hudby 20. století; důležité místo v něm mají koncerty prvotřídních komorních ansámblů.
Zahajovací koncert (27. 10.) k dvojnásobnému výročí významného brněnského, nejen janáčkovského, dirigenta Františka Jílka (1913–1993) bude sestávat z dvou velkých „brněnských“ prvorepublikových sinfoniett, slavné Janáčkovy a v mnoha ohledech na ni navazující „Vojenské“ sinfonietty Vítězslavy Kaprálové z roku 1937, a dvou klavírních koncertů – Lisztova druhého a Ravelova pro levou ruku – v interpretaci jednoho z nejvýznamnějších současných klavíristů, Borise Berezovského . Filharmonii Brno povede v Janáčkově divadle kdo jiný než její šéfdirigent Aleksandar Marković .
Hudební oslavou 95. výročí vzniku samostatného československého státu (28. 10.) bude „Český den“, sestávající z dvou komorních koncertů konaných v Besedním domě. V kvartetním matiné k devadesátému výročí skladatele Viktora Kalabise se představí Graffovo kvarteto ; kromě šestého kvartetu Kalabisova uslyšíme Smetanův druhý, Janáčkův první a také méně známý kvartet Karla Stamice. Večer pak bude věnovaný nonetům a kvintetům z per Fibicha, Háby, Martinů a Jana Nováka; své síly v něm spojí Dechové kvinteto Phoenix s jinými instrumentalisty a také legendárním basistou Richardem Novákem .
Následující večer (29. 10.) bude věnován netypickému zvuku vzniklému spojením harfy (Ivana Dohnalová ) a komorního ansámblu (Ensemble Lumineux ). Příbuznou atmosféru v pozadí jednotlivých skladeb – Debussyho Sonáty pro flétnu, violu a harfu , Ravelovy Introdukce a Allegra pro harfu, flétnu, klarinet a smyčcové kvarteto a Schoenbergova Pierrot lunaire – vystihuje název večera: „Měsíční Pierot“.
Ve středu 30. 10. rozezní prostory Besedního domu přední komorní orchestr současnosti, Kremerata Baltica , tentokrát nikoliv pod vedením Gideona Kremera, nýbrž violoncellisty Maria Brunella . Ten uplatní svou virtuozitu – ať už jako sólista, nebo jako člen Kremeraty – v u nás zřídka hraných skladbách převážně italské provenience nebo s italskou tematikou. Konkrétně půjde o dvě díla Rossiniho, sonátu pro dvoje housle, violoncello a kontrabas La tempesta (Bouře) a Une larme (Slza), téma s variacemi pro violoncello a smyčce. Dále zde zazní výběr z cyklu Viaggio in Italia současného skladatele Giovanniho Sollimy, Sinfonietta č. 2 Moiseje Vajberga (mj. autora hudby k skvělému Kalatozovovu filmu Jeřábi táhnou ) a Verdiho Smyčcový kvartet e moll .
Interpretaci a překvapivé „dekonstrukci“ Debussyho klavírních Preludií se budou ve čtvrtek 31. 10. opět v Besedním domě věnovat klavírista Alexej Ljubimov a jazzový bubeník Vladimir Tarasov .
Na rezonanci různorodého repertoáru pro soprán, flétnu a klavír v podání ISHA tria , tří mladých absolventek JAMU, ve vile Tugendhat se můžeme těšit 1. listopadu. Zazní zde skladby J. S. Bacha (Was Gott tut, das ist wohlgetan ), Wagnera (Adagio pro flétnu a klavír ), Verdiho (Composizioni da camera ), Ravela (La flûte enchantée ), Joaquina Rodriga (2 poemas de Juan Ramon Jimenez ), ale též 2 texty různě Miloše Štědroně, Ancient Stories Ivo Medka, Ligetiho Der Zauberlehrling , 4 canzoni popolari G. Ligetiho a výběr z Písní dcery Sionské mladé klavíristky a skladatelky Sáry Žalčíkové (nar. 1983), členky ISHA tria.
Dalším „národním“ bodem programu, konkrétně víkendem, bude polský, naplánovaný na sobotu 2. listopadu a neděli 3. listopadu. Sobota se bude celá odehrávat v Janáčkově divadle. Nejprve zde dopoledne zahraje Štěpán Filípek skladby pro sólové violoncello: Pendereckého Capriccio per Siegfried Palm , Per Slava a Divertimento a Deset preludií Sofie Gubajduliny. Večer pak Národní symfonický orchestr polského rozhlasu Katovice pod taktovkou Tadeusze Strugała rozezní dvě velká symfonická díla Henryka Góreckého, seriální Muzyku staropolsku (1969) a veleoblíbenou Třetí symfonii (1976). V druhém z nich se partu sólového sopránu ujme Ewa Vesin .
V návaznosti na Góreckého zazní následující den (3. listopadu) v Besedním domě smyčcové kvartety dvou hlavních exponentů polské školy, K. Pendereckého a W. Lutosławského, spolu s Beethovenovým druhým „Razumovským“ kvartetem . A to v podání proslulého polského Apollon Musagète Quartett .
Přechod k ryze duchovní tematice představuje pondělní koncert (4. 11.), uspořádaný ke 40. výročí partnerských vztahů mezi Brnem a Lipskem. V minoritském kostele sv. Janů lipské vokální kvinteto Amarcord představí svůj program „Aus dem Notenschrank der Thomaner – Vom Mittelalter bis Heinrich Schütz“ složený, jak název napovídá, ze středověkých, renesančních a barokních skladeb reflektujících Kristův život, zpívaných v průběhu staletí v lipském chrámu sv. Tomáše.
Následující, poněkud „maďarský“, den (5. 11.) bude zaměřen na skladby pro trubku a klavír. Očekáváme svrchovaně mistrovskou interpretaci skladeb Wilhelma Brandta, Chopina, Oskara Böhmeho, Stanleyho Friedmana, Wagnera, Enesca, Liszta a Frigyese Hidase v podání slavného trumpetisty Gábora Boldoczkého (který bude v dané sezoně hostujícím sólistou brněnské filharmonie) a klavíristy Gergelyho Bogányie .
Středa 6. 11. bude „norská“. Po úvodní populární Griegově historizující suitě Z časů Holbergových zazní u nás šířeji neznámé skladby norských skladatelů Lasse Thoresena (Sprang ), Geirra Tveitta (Reisebilleder ) a Gjermunda Larsena (Osa-suite ). Známé Trondheimské sólisty bude dirigovat Øyvind Gimse ; na housle zahraje Einar Olav Larsen .
Dalším z dnů zaměřených na specifické zvukové barvy, tentokrát hoboje a klavíru, bude čtvrtek 7. 11. Kromě skladeb Brittena, Klementa Slavického, Francise Poulenca a Ligetiho se můžeme těšit na pozoruhodnou Suitu pro hoboj a klavír (1939) Janáčkova geniálního žáka Pavla Haase, obžalobu nacismu, původně určenou pro tenor a klavír (hoboj – Vilém Veverka , klavír – Martin Kasík ).
Očekávaným vrcholem festivalu je závěrečný monotematický, „anglicko-ruský“ koncert věnovaný orchestrální hudbě Hectora Berlioze, dalšího z letošních jubilantů (narozen 1803). Vedle dvou ryze orchestrálních skladeb, předehry Waverley a Fantastické symfonie , uslyšíme také písňový cyklus Letní noci ve verzi pro mezzosoprán a orchestr. Především však můžeme očekávat oslnivou hru London Symphony Orchestra pod taktovkou Valerije Gergijeva , dirigenta, kterého netřeba představovat. Písně zazpívá specialistka na Berlioze, znamenitá Karen Cargill .
Jednotlivým koncertům budou předcházet besedy, většinou s dramaturgy Filharmonie Brno, Jiřím Benešem a Vítězslavem Mikešem, součástí doprovodného programu budou také promítání televizního dokumentu a vernisáž výstavy o Viktoru Kalabisovi.
„Věřím, že naplníme očekávání, která byla do Filharmonie Brno vkládána, když jí byla předána organizace Moravského podzimu, a že přilákáme nejen stálé příznivce festivalu, ale i početné nové publikum,“ shrnuje dramaturg Mikeš. „Do budoucna bych se rád vrátil k tomu, že by festival měl vždy jednu hlavní tematickou linii – ale ne na bázi oslích můstků (jak někdy působila témata předchozích ročníků). Velmi podstatným bodem je pro mě také zvýšený podíl hudby 20. století, což vychází z koncepce nadcházející sezony filharmonie a obecně z našich dramaturgických plánů. Zkrátka aby se stalo přirozeností, že lidi na jednom koncertě uslyší Beethovena spolu s aleatorickým Lutosławským…“
