Silvestrovský koncert 31. prosince 2005 a novoroční symfonický koncert 1. ledna 2006 v Salcburku budou magickým startem k dosud největší kulturní slavnosti nového tisíciletí. V pátek 27. ledna 2006 totiž uplyne dvě stě padesát let od narození Wolfganga Amadea Mozarta . Mozartovská mírumilovná tsunami zaplaví na rok celý svět. Očekává se jeden z největších hudebních projektů v dějinách lidstva a světoví manažeři doufají, že Mozart bude vyživující injekcí pro skomírající vážnohudební svět. Když budete chtít, tak si můžete poslechnout v živém provedení nebo na nahrávce každou notu, kterou Mozart zkomponoval. Osm evropských zemí se podílí na akci Mozartova cesta Evropou . „Kdyby tento skladatel dostával tantiémy za veškerá provedení svých děl, mohl by si za to koupit celá města,“ poznamenal všetečně jeden zahraniční novinář. (lub, jv)
Praha mu vždy rozuměla
Hlavní česká pocta Mozartovi bude přirozeně v Praze. Zde vytvořil nebo dotvořil několik nesmrtelných děl, cítil se zde nejspíš skutečně dobře. Na rozdíl od rakouských mozartovských metropolí bude méně peněz a projekt Mozart Praha 2006 je magnetickým polem pro různé dílčí projekty řady institucí, tedy má trochu jinou filozofii. Organizátoři nechtějí, aby zůstalo Mozartovo dílo prázdným symbolem, souhrnem několika populárních skladeb. Naopak nabídnou zájemcům díla málo hraná nebo u nás zcela neznámá. Vedle toho ovšem zazní několikrát nezbytné Requiem a řada dalších dobře známých titulů. Koordinátorem akce, která svou obrovitostí vzdáleně připomíná loňský Český rok hudby, je firma BVA International, která proslula jednak vydáváním hudebních DVD, jednak organizací Dnů Antonína Dvořáka 2004. Nabídka je počtem úctyhodná, umělecky pak odpovídá ekonomické situaci jednotlivých členů „patnáctky“, organizátorů a spolupořadatelů projektu. Počínaje 12. lednem začne kulometná palba koncertů, oper, výstav a filmových projekcí. Rok Mozarta v Praze pak završí orchestr FOK a Jiří Kout s Evou Urbanovou 14. prosince 2006. Nechme se překvapit, zda-li se všechny plány uskuteční, neboť něco mi připadá vis maior. Ono totiž nezáleží jenom na tom, jestli například Cecilia Bartoli nebude mít chřipku, ale jestli ji zaplatíme. Jak dopadnou jednání se sponzory, bylo v říjnu ještě nejasné a vklad ministerstva kultury a hlavně pražského magistrátu, zdá se, nebude odpovídat unikátnosti projektu. V Praze se totiž ještě nikdy neuskutečnila celoroční oslava jednoho skladatele. Salcburká, vídeňská a rakouská byrokracie je přece jen vstřícnější. Celý program a další informace najdete na adrese: www.mozartpraha2006.cz (lub)
Salcburk – jeviště světa
Ústředním městem mozartovského roku bude Salcburk. V roce 1997 bylo celé historické centrum – Staré město salcburské – prohlášeno organizací UNESCO za světové kulturní dědictví. Zámek Hellbrunn, katakomby sv. Petra, pevnost Hohensalzburg na Mnišské hoře, Salcburský chrám, Mirabellský zámek, Festivalové domy, samozřejmě dům obývaný Mozartovými v letech 1773-1780 a zvláště Mozartův rodný dům na Getreidegasse – to jsou magnety, které přilákají tisíce lidí. Zdejší mozartovské bacchanálie začnou 20. ledna týdenním festivalem, během něhož bude uvedena opera La finta giardiniera (www.mozarteum.at). Pod heslem „Město jako jedno velké jeviště“ vnikne festival nejen do prestižních festivalových sálů, ale na náměstí, do uliček, pasáží a vnitřních dvorů starých domů – tam všude se bude hrát, tančit a zpívat. Aby byla atmosféra lidové veselice úplná, tak budou mít děti a mládež bezplatný přístup k řadě pořadům a mnoho institucí uspořádá u příležitosti Mozartova roku „dny otevřených dveří“ (www.mozart2006.net). Na tuto akci naváže Týden soudobé hudby pro mladé tvůrce do třiceti let. (www.mozarteum.at). Nejširšímu spektru posluchačů je určena série koncertů „Best of Mozart“. Na třiceti koncertech od února do konce listopadu budou znít ve Velkém sále Mozartea jeho nejznámější melodie v podání orchestru Mozartea a špičkových sólistů. Současní umělci budou hledat nové způsoby, jak přiblížit svému publiku Mozartovu tvorbu prostřednictvím netradičních forem na avantgardním festivalu Kontra.com (6. 5. – 16. 7. 2006).
Vrcholem bude samozřejmě Salcburský festival (21. 7. – 31. 8. 2006). K programu se vyjádřil pro HARMONII intendant festivalu Peter Ruzicka: „U Mozartovy tvorby se většina interpretů a posluchačů domnívá, že ji v její zdánlivé jednoduchosti pochopili, že se v jejích sférách pohybují po bezpečném terénu. Mozartovy skladby jsou obecně známé, žijeme s jejich akordy, zvuky a melodiemi. Teprve při podrobnějším studiu široké plejády skladeb docházíme postupně k názoru, že mnoho umělcových děl se ještě neprosadilo do obecného povědomí a nestalo se součástí standardního repertoáru. Zvlášť nápadné je to u oper. Sedm jeho velmi hraných titulů – od Idomenea přes Únos ze Serailu až po Kouzelnou flétn u a Tita – defiluje opakovaně v seznamu často hraných oper. Patnáct dalších děl, scénických dramat a singspielů, chybí v živém sledu nových inscenací. To nás přivedlo na myšlenku připravit v souborném celku k jubilejnímu roku kompletní cyklus celé jevištní tvorby. Nazvali jsme tuto akci 'Mozart 22'. Těch 22 operních děl tvoří poprvé ucelený soubor, jaký se dosud na Salzburger Festspiele nehrál. Ke spolupráci na jubilejním mozartovském cyklu se zapojily symfonické a operní kolektivy z Brém, Benátek, Vídně, Salcburku, Norimberka, Basileje, Mnichova, Klagenfurtu, Drážďan a Grenoblu. Tyto ansámbly budou často posíleny osvědčenými sólisty, jako jsou Barbara Bonney, Thomas Hampson, Anna Netrebko, Thomas Allen nebo Magdalena Kožená. Dirigenty budou jak renomovaní odborníci (Riccardo Muti, Nikolaus Harnoncourt, Marc Minkowski), tak v mozartovském světě zatím málo známí umělci (Ivor Bolton, Elisabeth Fuchs, Robin Ticcati).“ Figarovou svatbou pod vedením Harnoncourta pak bude 26. 7. otevřen nově rekonstruovaný Malý festivalový dům, nazývaný též Dům pro Mozarta (www.salzburgfestival.at). Koncertní programy festivalu budou mít na starosti Vídeňští a Berlínští filharmonikové s Danielem Barenboimem a Simonem Rattlem a dalších osm symfonických a komorních orchestrů. Salburský festival se otevře i nové tvorbě a objednal skladby u deseti skladatelů. „Snažíme se v jubilejním roce prokázat, že hudební talent není v historii nikdy osamocen, musí se vyvíjet ve spojení s aktuální dobou…,“ dodává Peter Ruzicka. Mimochodem abonentka na Mozartovy opery stojí od 21 000 korun do přibližně 30 000 korun.
Samozřejmě kromě festivalů poběží v Salcburku běžný hudební provoz „pro turisty i domácí“: cykly komorní hudby, zámecké koncerty, cyklus Mladí umělci, Mozartova hudba jako tapeta pro kulinářské hostiny v restauracích, chrámová hudba v kostelích (www.salzburg.info). Hlavní salcburskou výstavou bude Viva!Mozart! (27. 1. 2006 – 7. 1. 2007), kde uvidíte vzácné exponáty soustředěné z celého světa včetně autografu první skladatelovy skladby – KV 1 (www.vivamozart.at). (lub, jv)
Mozartovská bašta Vídeň
Vídeň bude v roce 2006 určitě Salcburku tvrdě konkurovat. Začněme výstavnictvím. Prvním vrcholem bude 27. ledna znovuotevření Mozartova domu v ulici Domgasse 5. Pohledy na Mozarta, jeho rodinu, přátele i nepřátele prý budou fascinující. Jistě zajímavá výstava proběhne v Albertině. Virtuální instalace architektky Zahy Hadid, kurátorky výstavy, by měly seznámit návštěvníka se životem od šestiletého dítěte k svobodnému zednáři a nastavit zrcadlo mnohým klišé.
Proslulé Divadlo na Vídeňce se v příštím roce promění z muzikálového divadla na Mozartův operní dům. Pro Mozartovy operní fanoušky je připraveno 80 představení s interprety první třídy (Ozawa, Harnoncourt, Rattle). Například už na prvním koncertu 8. ledna vystoupí Plácido Domingo a Julian Rachlin. Divadelní tým ředitele Rudolfa Bergera nabídne v Lidové opeře pět Mozartů – v italštině La Clemenza di Tito a v němčině Kouzelnou flétnu , Figarovu svatbu , CosĚ fan tutte a Dona Giovanniho . Také Vídeňská státní opera uvede výše uvedenou obligátní čtveřici, jenže v italštině a ve spolupráci s Burgtheatrem i Únos ze serailu . Určitě dojemné bude provedení Requiem Christianem Thielemannem, hudebním ředitelem Mnichovských filharmoniků, v den Mozartova úmrtí 5. prosince 2006.
Akustickým a intelektuálním zážitkem by mohl být díky slavnému režisérovi Peteru Sellarsovi Mozartův festival „New Crowned Hope“ (říjen až prosinec 2006). Tak se nazývala svobodná zednářská lóže, kterou v roce 1791 Mozart pomáhal založit. S Mozartem se budou moci Vídeňané i turisté setkat v červenci a v srpnu na Radničním náměstí, kde budou volně přístupné filmové projekce oper a koncertních vystoupení nejlepších světových souborů. Na tomto náměstí bude též 12. května tradičně zahájen festival Wiener Festwochen, věnovaný jak jinak než Mozartovi. Centrem vídeňských Festwochem Konzerte budou Mozartovy klavírní koncerty. Někdejší „zázračné dítě“ Rudolf Buchbinder jich zahraje s Vídeňskými filharmoniky ve zlatém sále Musikvereinu celkem dvanáct (www.wien.info). (lub)
Obchodování s Mozartem
Znáte nechuť a potupu, kterou zažívají mnozí Pražané, kráčející Karlovou ulicí, Celetnou, Železnou…, když míjejí panoptikální obchody s ruskými babuškami, ušankami, „českým křišťálem a jantarem“, „jugoslávským zlatem“…, nebo když nadháněč před Obecním domem v quasi mozartovském kostýmu láká nic netušící cizince na podprůměrné Requiem ? Podobný, i když ne tak zničující pocit jsem měl v Salcburku z Mozartem v nejrůznější podobě – od všudepřítomných Mozartkugeln, Mozartových růží, pálenky, trička seriózního i obscénního, náhrdelníku až k fiktivní „posmrtné masce“. V roce Mozartova návratu do ohniska světového zájmu bude vše ještě báječnější, lepší a blyštivější. Firtuální formanovský Mozart by byl nadšený, skutečnému by snad bylo trapně. Obchoduje se samozřejmě i s nahranou hudbou. Úspěšný byl už rok 1956, kdy vyšla řada skvělých nahrávek, které ostatně dnes vycházejí v podobě různých reedic. Philips Classics udělal v roce 1991 díky soubornému vydání Mozarta jeden z nejlepších obchodů v historii gramofonového průmyslu. Už půl roku před oslavami 250. výročí zrození génia začal mezi labely „boj o Mozarta“. Protože je málo peněz, tak pravděpodobně zvítězí firmy, které ještě mají peníze na zásadní projekty a zároveň vlastní velké archivy. Jedním z kandidátů na marketingové vítězství je Deutsche Grammophon. Díky holdingu s Deccou a Philipsem má z čeho vybírat, a tak na podzim vydal objemnou kompilaci s 20 CD The Mozart Collection (477 5756). Proti někdejšímu soubornému vydání je to trpaslík, ale v dnešní krizi to stojí za povšimnutí. Není to sice box pro sběratele, ale jsou to výborné nahrávky, které vždy něčím zaujmou, technicky dobře ošetřené – prostě výmluvné dokumenty doby. Ostatně řada snímků je plně konkurenceschopná dodnes. K houslovým koncertům s Gidonem Kremerem, klavírním s Marií Jo°o Pires nebo s Alfredem Brendelem, k áriím s Cecilií Bartoli, Annou Netrebko nebo Brynem Terfelem, k Requiem s Gardinerem nemám výhrad, protože jsou ve zlatém řezu. Dokonce i výrazově diskutabilní pohled Mehty, Perlmana a Zukermana na koncertantní skladby, Bernsteina na pozdní symfonie nebo Karajana na Adagio a fugu či Velkou mši c moll je v rámci tohoto „Mozart forever“ přínosný. Předjímku šachové partie s názvem Rok Mozarta lze hodnotit jako vydařený tah.
