Několik let v Čechách a na Moravě úspěšně vydělává projekt MET in HD. Na počátku byl dobrý odhad lidí kolem pražských artových kin Aero a Světozor, že je zde dost lidí, kteří by šli na operu do kina, kde by ji viděli v téměř dokonalé obrazové a zvukové kvalitě. Specifikem přenosů z Metropolitní opery je princip live. Samozřejmě jsou s tím spojena rizika, že něco nevyjde umělcům, technikům, že selže přenos přes satelit, ale kouzlo přímého přenosu, rozhovorů s umělci, pohledů do zázemí divadla je vzrušující.
Už na počátku bylo jasné, že za čas přibude MET konkurence. Letos odstartovaly dva projekty. Prvním je CineMaestro společnosti Cinema City. V jednom svém multiplexu v Praze a dále v Pardubicích a Plzni promítají pod odborným dohledem českého muzikologa opery a balety z Královské opery Covent Garden v Londýně. I zde mají HD kvalitu a Dolby Digital zvuk, ale jsou to záznamy. Toto zdánlivé manko je vyváženo velmi kvalitní filmovou režií, za kterou stojí lidé z BBC. Londýnská opera sice není tak ekonomicky silná jako MET, záznamy nemají tak skvělý obraz, zato umělecky jsou srovnatelné a co se týká šéfdirigenta, tak je na tom Královská opera lépe – Antonio Pappano! Není tedy divu, že orchestr je stejně dobrý jako v MET a sbor je dokonce lepší. V květnu jsem měl možnost vidět první opus CineMaestro – záznam Carmen v sugestivní režii Francesky Zambello. V přenosech z MET mi často vadí absence skutečně hlubokého a koncepčního režijního vedení zpěváků. V Carmen byl každý detail zajímavý, od výstupů dětí v prvním obraze až po drama ústřední dvojice v závěru. Navíc výkony Anny Cateriny Antonacci a zvláště Jonase Kaufmanna překonaly moje očekávání. Sympatickým záměrem projektu CineMaestro je vůle nabízet za snížené vstupné operu i školám a seniorům. Sezona přenosů záznamů končí až v srpnu, a tak diváci uvidí ještě Romea a Julii (Covent Garden je známá i tím, že má jeden z nejlepších klasických baletních souborů), Dona Giovanniho, Šípkovou Růženku, Figarovu svatbu a Traviatu.
Dalším multiplexem, který rozjel v květnu promítání oper, je Palace Cinemas. Podobná kvalita (satelitní přenos, Dolby 5.1.), ale jiné zdroje. Jedná se o přenosy oper, baletů, případně i koncertů, z různých lokací. Nejčastěji to je milánská La Scala, ale najdeme zde i Liceu Barcelona, L‘Opera de Paris, Salzburg Festival ad. Po přenosech Simona Boccanegry a Zlata Rýna budou následovat Pucciniho Il Trittico, 22. 6. Don Giovanni ze Salcburku (den poté tatáž opera z Covent Garden v Cinema City), Piková dáma, Evžen Oněgin a na konci sezony v červenci Così fan tutte.
Milovníci opery tak mají konečně na výběr zajímavou nabídku: Buďto zajet do tuzemského divadla s těžko nahraditelnou atmosférou přímého kontaktu s divadlem, nebo volit mezi přímým přenosem z MET, svrchovaně uměleckým záznamem z Covent Garden a nebo několik evropských divadel v jednom balíčku, který se nejspíš bude rozrůstat. V kinech se vždy setkáte s kvalitou, která u nás bohužel není a i když předsálí filmových multiplexů sálá popkornem, tak doufám, že operní a baletní projekce budou tohoto pachu uchráněny.
