První České sny byly v roce 2004 zamýšleny jako jednorázová mezinárodní část festivalu Concentus moraviae, související s řadou významných jubileí skladatelů z českých zemí a také se vstupem České republiky do Evropské unie. Jejich těžiště spočívalo v repertoáru, předsevzaly si „objevovat staré skladby v zaprášených archivech či nová díla v šuplících žijících autorů“. Velký mezinárodní ohlas byl inspirací pro uspořádání druhého ročníku v roce 2007, který reflektoval ustrnutí české interpretační tradice v důsledku mnohaleté izolace českých hudebníků od dění ve světě a jejich obtížné prosazování se na mezinárodní scéně a zaměřil se proto na propojování českých umělců s jejich nejlepšími zahraničními vrstevníky.
Třetí ročník se zaměřuje na klíčové hudební zážitky českých, z Čech pocházejících nebo zde působících hudebníků. Při hledání dramaturgie jednotlivých koncertů jsme se vraceli hluboko do jejich dětství a dospívání a vybírali skladby, které v nich probudily sen stát se profesionálním hudebníkem. Každý koncert festivalu tedy nabízí vhled do formování osobnosti dnes mezinárodně respektovaných interpretů, reflektuje jejich rodinné zázemí, první silné zážitky z návštěv koncertů a poslechu hudebních nosičů. I pro některé z nich bylo překvapivé a vzrušující odkrývat důvody pro volbu konkrétního nástroje a hudby jako svého životního poslání, uvědomovat si zpětně, jak jejich první vědomé setkání s hudbou nasměrovalo jejich životní dráhu, a zjišťovat, co z tehdejších emocí je i po mnoha letech a společenských proměnách stále součástí jejich uměleckého profilu.
Propojenost s předcházejícími dvěma ročníky se projevuje jednak návratem k některým skladbám, vzniklým na objednávku Českých snů 2004 a 2007, jednak dalšími objednávkami nových děl českých autorů. Vedle toho letos pokračují některé rozsáhlé projekty dřívějších ročníků, z nichž tím nejvýraznějším je nastudování zbývajícího třetího dílu Responsorií Jana Dismase Zelenky, jejichž první dvě části byly nastudovány pro České sny 2004 a 2007. Tato mimořádná skladba zazní dokonce hned ve dvou rozdílných nastudováních, jednom „moderním“ v podání chlapeckého sboru Boni pueri s varhaníkem Waclawem Golonkou a na závěr festivalu znovu, tentokrát v historicky poučené interpretaci Václava Lukse a jeho souborů Collegium 1704 a Collegium vocale 1704 .
Dirigent Kaspar Zehnder uvede na zahajovacím koncertu s Filharmonií Brno a Českým filharmonickým sborem Fibichovu málo slýchanou půvabnou Missu brevis a monumentální Te Deum Antonína Dvořáka, oblíbeného skladatele svého otce. Schubertovou nádhernou árií Salve regina si připomene svou maminku, kterou v dětství často slýchával zpívat chrámový repertoár. 
Dramaturgie letošního festivalu záměrně téměř úplně vynechává formu klasického sólového recitálu a místo toho upřednostňuje neobvyklé kombinace dobře známých sólistů. Na koncertu Pražské komorní filharmonie přednesou houslista Roman Patočka a violoncellista Jiří Bárta málo uváděnou Sinfonii concertante , kterou slavný filmový skladatel Miklósz Rosza komponoval současně s hudbou k filmu Ben Hur. Pro Tomáše Netopila , dirigenta tohoto koncertu, představuje 6. symfonie L. van Beethovena jedno z určujících děl jeho uměleckého zrání. Sbormistr Lukáš Vasilek a jeho nový komorní sbor Martinů Voices uvedou Čtyři písně o Marii B. Martinů a duchovní skladby G. Allegriho, B. Brittena a M. Tippeta.
Několik snů si splnil i dramaturg festivalu – stejně jako v předcházejících dvou ročnících Českých snů například objednal nové dílo od skladatele Pavla Nováka Zemka. Jeho trio pro hoboj, harfu a klavír s názvem O kráse pozemské a kráse Ráje III přednesou Vilém Veverka , Kateřina Englichová a Ivo Kahánek. Na dalších komorních koncertech vystoupí hornista Radek Baborák s komorním souborem Baborák Ensemble , se kterým se věnuje hudbě posledních tří staletí s důrazem na hudbu soudobou (B. Martinů, Ch. Koechlin, C. Nielsen a M. Ravel), kterou doplňuje slavná Mozartova Serenáda KV 407.
Pro Renátu a Igora Ardaševovy byly první zásadní skladbou pro čtyřruční klavír Slovanské tance Antonína Dvořáka, ke kterým později přibyly Uherské tance Johannese Brahmse. Velmi brzy je také zaujaly transkripce původně orchestrálních skladeb. Na letošním ročníku festivalu přednesou úpravy děl P. Dukase a I. Stravinského. Drásnění pro ně napsal Vít Zouhar na objednávku 1. ročníku Českých snů v roce 2004 a od té doby ho úspěšně hráli na mnoha koncertech doma i v zahraničí.
Dříve obvyklou praxi transkripce skladeb pro velká obsazení připomenou i členové Afflatus kvinteta , kteří vystoupí v úpravách Bizetovy Carmen a Figarovy svatby W. A. Mozarta. Při provedení Poulencova Sextetu pro klavír a dechové kvinteto se k nim přidá Martin Kasík. Fagotistu Václava Vonáška výrazně formovala instrumentální díla baroka a klasicismu, proto přednese se členy souboru Barocco sempre giovane Vivaldiho Koncert C dur RV 472 a Mozartův Kvartet F dur KV 370 v úpravě pro fagot a smyčcové trio. Z hudby 20. století provede díla Jeana Francaixe, Gordona Jacoba a Víta Zouhara.
Mozartův klavírní Koncert C dur i Milhaudova suita z baletu Stvoření světa zazní v autorských úpravách pro klavír a smyčcový kvartet na koncertu Zemlinského kvarteta s klavíristou Karlem Košárkem , který si tím připomene jazz 20. let a hudbu W. A. Mozarta jako dva z určujících momentů svého hudebního zrání. Zemlinského kvarteto přednese jedno z ikonických děl českého a světového repertoáru, Smetanův Kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ .
Mezinárodně úspěšné Haasovo kvarteto kombinuje díla S. Prokofjeva a P. I. Čajkovského se Smyčcovým kvartetem Smrt a dívka Franze Schuberta, které je jedním z „otisků“ jejich hudebního zrání. Nejranější hudební vzpomínkou členů Smetanova tria jsou Variace na slovenskou lidovou píseň B. Martinů (violoncellista Jan Páleníček ) a Obrázky z výstavy M. P. Musorgského (klavíristka Jitka Čechová ). Houslistka Jana Vonášková-Nováková splní další sen dramaturga festivalu a uvede vedle Tématu a variací O. Messiaena též jeho nejranější hudební vzpomínku – Císařova slavíka od V. Trojana. Společně pak všichni tři přednesou Ravelovo Klavírní trio a moll.
Monika Knoblochová bude střídat ve skladbách J.-Ph. Rameaua, F. Couperina, J. S. Bacha, L. Koželuha a B. Martinů cembalo a kladívkový klavír. Spolu s ní vystoupí flétnistka Clara Nováková , houslistka Adéla Štajnochrová a violoncellistka Hana Fleková , hrající v některých skladbách programu na violu da gamba. Clara Nováková a její mezinárodní trio Prisma ukáže osobnostní a stylové souvislosti mezi skladbami C. Debussyho, A. Roussela, B. Martinů, J. Nováka a V. Kaprálové.
Výborní mladí sólisté Martina Bačová , Tomáš Jamník a Slávka Pěchočová sestavili pro letošní festival soubor, se kterým představí důležitá díla jejich uměleckého dospívání – Máchovu Elegii pro housle a klavír, Variace na slovenskou lidovou píseň B. Martinů, Novákovo Klavírní trio č. 2 d moll „Quasi una ballata“ a Schumannův Klavírní kvartet Es dur op. 47. Nastupující generaci vynikajících mladých talentů představí koncert houslistů Jana Mráčka , Ondřeje Lébra a klavíristy Lukáše Klánského.
Mimořádnou akcí v rámci letošního festivalu budou tři vícežánrové varhanní koncerty, pořádané ve spolupráci s holandským projektem Connecting Arts. Interpretka prvního z nich, varhanice Markéta Schley Reindlová pochází, sice z varhanické rodiny (maminka varhanice, otec varhanář), nicméně teprve v době vstupu na konzervatoř si sama zvolila tento nástroj a opustila myšlenku stát se klavíristkou. Obklopena od dětství hudbou J. S. Bacha a francouzských romantiků (C. Franck), přidávala k nim postupně skladatele soudobé (O. 
Messiaen, M. Duruflé, P. Eben, M. Kabeláč). Její vystoupení obohatí světelný designér David Vrbík , který bude projektovat scénografie legendárního Josefa Svobody (výběr Jakub Hejna a Kateřina Svatoňová ) přímo na varhany a na stěny kostela. Výtvarník Petr Nikl ozvláštní svými „světelnými partiturami“, projektovanými na stěny kostela, koncert polského varhaníka Waclawa Golonky. Zazní na něm sólová díla J. S. Bacha a M. Sawy a již zmíněný závěrečný díl Responsorií J. D. Zelenky v podání Boni pueri. Mezinárodně renomovaná mladá varhanice a cembalistka Kateřina Chroboková je nadmíru povolanou interpretkou soudobé hudby. Pro svůj koncert objednala nové skladby od několika soudobých zahraničních autorů, které zkombinuje s klasickými díly 20. století a hudbou J. S. Bacha.
Po loňském ročníku, v němž dramaturgové Václav Luks a Jaromír Honzák hledali spojnice mezi jazzem a hudbou období baroka, přichází i letošní ročník s řadou projektů, překračujících hranice různých žánrů. Patří k nim například koncert Zuzany Lapčíkové , která ve spolupráci se špičkovými jazzmany kombinuje v projektu Balady a janáčkovské parafráze klasickou hudbu s folklórem a jazzem. Iva Bittová si svou originální nadžánrovou hudbou již dávno získala publikum na celém světě, tentokrát vystoupí se souborem Čikori. Vynikající Epoque Quartet , doplněný o nejlepšího mladého českého klarinetistu Irvyna Venyše , vystoupí s programem na hranici klasické hudby, jazzu a world music (W. A. Mozart, D. Balakrishnan, A. Shulman, S. Bodorová), virtuózní hudebníci souboru Clarinet factory se představí se svým novým programem Out of Home , crossoverový soubor Bardolino (Pavel Fischer , Margit Klepáčová a Camilo Caller ) přednese originální úpravy děl skladatelů 20. století v kombinaci s vlastními skladbami. Program festivalu obohatí též Ondřej Havelka a jeho Melody Makers s pořadem Písně krásné až k nesnešení a sólový taneční večer Lenky Bartůňkové (mimo jiné na hudbu Sylvie Bodorové). O budovatelských snech 50. let minulého století, prosazovaných lží a násilím, pojednává opera Zítra se bude… v nastudování Soni Červené , Jana Mikuška a dalších aktérů inscenace Národního divadla v Praze.
Stejně jako oba předcházející ročníky chtějí České sny 2011 opět docílit zejména toho, aby posluchači odcházeli z každého jednotlivého koncertu s pocitem mimořádného zážitku z poslechu krásné hudby ve vynikající interpretaci.
