Zábavné i dojímavé, inteligentní a noblesní, ohromně muzikální a překvapivě plastické bylo představení tanečního divadla Nederlands Dans Theater II v Národním divadle. Nizozemský soubor přijel do Prahy na oslavu českého rodáka Jiřího Kyliána, který 29. a 30. září na scéně „Zlaté kapličky“ oslavil své životní jubileum – šedesáté narozeniny.
Jiří Kylián, absolvent Pražské taneční konzervatoře a Královské baletní školy v Londýně, spojil svůj umělecký život se souborem Nederlands Dans Theater v roce 1973, kdy v něm uvedl svou první choreografii Viewers (Diváci ). O dva roky později se stal spoluředitelem a v roce 1977 jeho uměleckým ředitelem a choreografem. Vytvořil pro něj na devět desítek choreografií velkého žánrového rozsahu, které se rozšířily do celého světa. Jméno Jiří Kylián se stalo reprezentantem umělecké kvality baletní současnosti. Z jedné skupiny Nederlands Dans Theater se postupem času stala tři samostatná tělesa, odlišená věkovým rozmezím svých členů a římskou číslicí za názvem souboru – I, II, III. I když Jiří Kylián v roce 1999 z funkce uměleckého šéfa odstoupil, nadále v Nederlands Dans Theater zůstává jako choreograf a umělecký poradce.
Nederlands Dans Theater II, soubor nejmladších tanečníků, uvedl tři choreografie z Kyliánova posledního tvůrčího období: Sleepless (Nespaví) , Chapeau (Klobouk ) a 2705200 . Zážitek z představení byl ohromující, neboť všichni ze sedmnáctičlenného kolektivu byli naprosto dokonalí a svým tancem uměli přenést na diváky subtilní pocit lehkosti a radosti z dokonale ovládnutého tanečního pohybu. Těžko lze vystihnout slovy specificky taneční jazyk, hovořící beze slov. Každé číslo bylo jiné, vždy však nabité vnitřní energií. To první evokovalo pocity jakýchsi tajuplných nočních vizí, to druhé zase rozverné veselí z noblesního šantánu, kdy se klobouky Jejího Veličenstva holandské královny Beatrix mohou stát zdrojem zábavy v pulsujícím drivu (ústřední part zatančila s neodolatelným šarmem Sabine Kupferberg j.h.). Poslední choreografie, nazvaná podle délky svého trvání 2705200, využívala hru světel, stínů, drapérií a tajemných zvuků hlasu ke zbásnění proměnlivosti partnerských vztahů.
Kyliánova taneční řeč v jeho zralém tvůrčím období dosáhla kvalit ryze hudebních, neboť časoprostorovou architekturu tance formuje ve vlastních rytmických strukturách. Zatímco hudební doprovod tvoří mnohdy jen monotónně rytmizované údery bubnu a adaptované hudební pasáže (skladatel Dirk Haubrich – Sleepless a 2705200 ), taneční pohyby se odvíjejí v důmyslných kombinacích pohybových osmin, čtvrtek, šestnáctin nebo půlek, oddělených césurami či svázaných legatem. Taneční akcenty korespondují naprosto přesně s lakonickou osnovou hudební struktury a uvádějí diváka-posluchače do stavu subtilního emocionálního napětí. Plynulé a průzračné linie Kyliánova pohybového textu, srůstajícího do akordů různě početných skupin a zasazené vždy přesně do prostoru scény, oslovují diváka svou harmonickou krásou. Z jiného soudku své invence naservíroval Jiří Kylián svou taneční hříčku s klobouky zvanou Chapeau , když ji realizoval na hudbu Prince z CD Musicology.
Od prvního zájezdu na hudební festival Pražské jaro v roce 1981 se Nizozemské taneční divadlo do Prahy několikrát v průběhu let vrátilo. Očekávání té nejvyšší umělecké kvality bylo v jeho představeních vždy nejen naplněno, ale také překvapivě okořeněno novými přístupy, nekonvenčním řešením, neotřelými nápady a kultivovanou inteligencí. Tři choreografie, uvedené nyní v Praze, jsou jen nahlédnutím do široké Kyliánovy umělecké palety, která je známá více po celém světě než u nás doma.
Díky za večer patří nejen jubilujícímu Jiřímu Kyliánovi a souboru Nederlands Dans Theater II, ale také agentuře Jiří Opěla Real – International Arts Services, která vše zorganizovala na potřebné úrovni a sehnala na projekt nezbytné finance.
