Čtvrtý ročník festivalu Hudební fórum Hradec Králové nabídl posluchačům v rámci pěti koncertních večerů ve dnech 12. – 19. listopadu 2008 symfonické a komorní koncerty soudobé hudby s předními českými i zahraničními interprety. Festivalová dramaturgie tentokrát akcentovala hudbu skladatelů z postsovětských zemí, především z Arménie, Litvy, Lotyšska, Ruska, Ukrajiny a Uzbekistánu.
Tematicky koncipované večery uplynulých ročníků, na nichž se většinou prolínala klasická díla starých mistrů se skladbami soudobých skladatelů, zaznívajících většinou v úzkém hudebním sepětí na bázi historických souvislostí, vystřídalo letos jednotné hudební téma spojující všechny koncerty. Ve srovnání s minulými ročníky, kdy festival ještě více sázel na jistotu s cílem získat si rychleji posluchače a prezentoval díla skladatelů ze Západu, se obrátil nově k tvorbě umělců z Východu.
Na zahajovacím večeru zazněly v podání Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Kaspara Zehndera skladby litevských umělců, k nimž patřil Vladimír Tarasov, Anatolij Šenderovas a Onuté Narbutaité (12. 11.). Druhý den hostoval na festivalu Moskevský ansámbl pro soudobou hudbu s uměleckým vedoucím Jurijem Kasparovem , který přivezl tvorbu ruskou, arménskou a uzbeckou s díly vybraných předních skladatelů, mezi něž se v postsovětských zemích řadí Alexandr Ščetinskij, Anton Safronov, Edison Děnisov, Dmitrij Janov – Janovskij, Ašot Zohrabjan a Jurij Kasparov (13. 11.). Na komorních večerech se představili Vladimir Martynov a Vladimir Tarasov (14. 11.) a Komorní orchestr Berg s dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem (18. 11.) Všechny koncerty v přímém přenosu byly vysílány spolupořadatelem festivalu, kterým je od prvního ročníku Český rozhlas 3 – stanice Vltava.
Vrcholem letošního festivalu se stal závěrečný večer věnovaný 10. výročí úmrtí Alfreda Schnittkeho, na kterém byla provedena skladba „Seid nüchtern und wachet…“ , kantáta pro kontraalt, kontratenor, tenor, bas, smíšený sbor a orchestr (1982). Rozměrné dílo komponované v hudební polystylovosti dramaticky zpracovává nosné faustovské téma. K aplausu ve stoje svým výkonem posluchače strhli zejména Iva Bittová , Jan Mikušek , Roman Janál a Tomáš Kořínek , kteří kantátu nejen sugestivně gradovali, ale i citlivě svými hlasy dokázali rozzářit lyrické i dramatické emocionální proporce každé z deseti částí; Pražský filharmonický sbor výborně připravil sbormistr Lukáš Vasilek . Hudebně náročné dílo znělo v podání sboru mimořádně nádherně v mnoha odstínech zvukových barev partitury. I po výrazové stránce vydali sboristé ze sebe to nejlepší. Filharmonie Hradec Králové odvedla za řízení dirigenta Petra Vrábela skvělý výkon. Slavnostní večer byl zakončen Schnittkeho Koncertem pro violoncello a orchestr č. 1 (1985 – 1986) s vynikajícím litevským violoncellistou Davidem Geringasem . Obě skladby byly doprovázeny světelným designem, který je ovšem již stabilní součástí festivalových koncertů. Bylo by ale mylné se domnívat, že slouží jen efektnímu koloritu večera. Světelný design je důležitým technickým prvkem, který přispívá k lepší koncentraci publika. Vždyť dvouhodinový soustředěný poslech soudobé hudby bývá náročný i pro milovníky hudby.
Pražské publikum může zatím jen doufat, že Pražský filharmonický sbor začne usilovat o provedení této skladby i s Českou filharmonií. Až se v nadcházejících sezonách urovnají jejich pracovní spory a obě tělesa budou spolu opět pravidelně a častěji vystupovat a natáčet, provedení této kantáty by mohlo být jejich společným mimořádným úspěchem.
Za svou poměrně krátkou historii si festival získal své posluchače, nicméně nemá jich mnoho, protože na kapacity sálů, kde jsou koncerty provozovány (koncertní sál Filharmonie Hradec Králové a Divadlo Drak) připadá většinou stále očividně nízká návštěvnost. V Hradci Králové tak stále zůstává otázkou, zda si tamní srdce hradeckého publika stále nezískají především naši přední interpreti, kteří přijedou do regionu se zajímavým a neotřelým repertoárem. Letos k nim bezesporu patřili Iva Bittová a Pražský filharmonický sbor. S dobrým zájmem diváků se setkávají každoročně nejrůznější symfonické festivalové koncerty a koncerty Filharmonie Hradec Králové. Tradičně nejnižší návštěvnost mají komorní večery. Příčiny kolísavého zájmu jsou spjaté samozřejmě nejen se zaměřením festivalu na soudobou hudbu, ale i s dramaturgickým výběrem a marketingovou prezentací.
