V průběhu roků se ukázalo, že roztroušené koncertní akce s jedním květnovým mezinárodním setkáním nemohou dostatečně pokrýt požadavky domácího a zahraničního publika. Na mezinárodním kalendáři se objevily zářijové Svatováclavské slavnosti a téměř souběžně inicioval kulturní znalec Pavel Špiroch velkoryse koncipovaný festivalový cyklus Pražský podzim , jejž přijali s povděkem zvláště zahraniční posluchači. Pražské jako tak získalo umělecky ambiciózního partnera. Jak se po letech ukazuje, nesehrává tento programově příbuzný Pražský podzim úlohu konkurenta, nýbrž cítí se rovnocenným partnerem a vítaným propagátorem českého hudebního a interpretačního umění, který může sehrávat významnou roli v současné sjednocené Evropě. Potvrzují to i snahy odpovědných pořadatelů Pražského podzimu, díky nimž si festival zachovává svůj vybraný vkus, náročnost a populární zaměření do budoucna. Hledání nových dramaturgických momentů vede jeho přání a nové pokusy.
Pražský podzim si vydobyl respekt především žádanými orchestrálními pořady s výjimečnými sólisty, kteří v Praze dosud nehostovali nebo jsou zde málo známi, ve vybraných večerech často zaznívají málo hraná nebo neobvyklá díla. Se zahraničními tělesy se často dostávají do prvního uměleckého styku naši mladí sólisté a získávají své první umělecké ostruhy. Dlouhou dobu spolupracuje festival s cizími orchestrálními soubory a přispívá jejich prostřednictvím k šíření české hudby ve světě. Tato vazba přivádí na naše pódia mnohé výtečné umělce, které Praha dosud nepoznala.
Letos to bude hned v úvodním týdnu Symfonický orchestr z Monte Carla s šéfdirigentem Markem Janowskim a českou houslistkou Hanou Kotkovou , samozřejmě v nově nastudovaných skladbách letošních jubilantů české hudby. Vedle hostů z Monte Carla nepochybně zaujme britský orchestr BBC Philharmonic se svým italským dirigentem Gianandreou Nosedou nebo Rozhlasový orchestr z Frankfurtu nad Mohanem , který uvede Hobojový koncert Bohuslava Martinů s naší laureátkou Janou Brožkovou .
Další uměleckou špičkou budou Berlínští symfonikové pod vedením dirigenta Liora Šambadala opět s výhradně českým repertoárem a Moskevská filharmonie s nám dobře známým Jurijem Simonovem , jejichž vystoupením Pražský podzim vyvrcholí. Ve spolupráci s Fialovým Českým filharmonickým sborem připravuje kromě Smetanových a Dvořákových děl proslulou Prokofjevovu kantátu Alexander Něvský . Kromě zmíněných sólistů a dirigentů vystoupí na festivalu řada dalších mezinárodně etablovaných umělců: cellisté David Geringas , Paul Watkins a Alban Gerhardt , pianisté Gerhard Oppitz , Ian Fountain a Adam Skoumal , violista Gérard Caussé a houslisté Vadim Gluzman a Julia Fischer . Zážitkem překračujícím hranice vážné hudby bude vystoupení flamenkové skupiny Paco Peni a večer rockových hitů v symfonickém kabátě od Jaze Colemana , jenž bude dirigovat SOČR . Sugestivní houslové sólo zahraje Bohuslav Matoušek . Přehlídka mladých a zkušených mistrů slibuje připravit v pražském Rudolfinu nezapomenutelné večery.
Podruhé ve své historii uvede Pražský podzim dvě původní díla soudobých českých skladatelů – Boháčovo symfonické drama Cyrano a Lukášův cyklus písní s doprovodem orchestru.
Pro mladé posluchačstvo uchystal festival dvě zámořské rarity: představení čínského operního souboru z Xiamenu s klasickým dílem Píseň o věčném žalu, pojednávajícím o tragické lásce císaře s konkubinou, a představení velkého kytarového souboru Xalapal z Mexika, které bude reprízováno v Karlových Varech. Mezinárodní festival Pražský podzim hledí s výraznými plány vpřed s nadějemi získat nové okruhy mladého publika, na něž pamatuje i výraznými slevami na vstupném. Svůj exkluzivní charakter si však jako mezinárodní událost nové Evropy hodlá uchovat.
