V roce 2013 si celý svět připomíná 300. výročí úmrtí jednoho z největších a nejuznávanějších skladatelů italského vrcholného baroka 17. století Arcangela Corelliho .
Arcangelo Corelli spatřil světlo světa 17. února 1653 ve vesničce Fusignano v provincii Ravenna v severní části Itálie nedaleko města Bologna. Jeho otec byl prosperující statkář, ale bohužel malý Arcangelo nikdy otce nespatřil, zemřel pět týdnů před jeho narozením. O jeho výchovu a ostatní starší čtyři sourozence se starala v dalších letech matka. Neměla to však jednoduché. Proto za nějaký čas poslala malého Arcangela na výchovu k tetě do města Faenzy v provincii Ravenna. Zde Corelliho při kostele naučil jeden kněz základům hry na housle. Chlapec si housle zamiloval a zde se již projevili první známky výjimečného talentu. V roce 1666 ve svých třinácti letech se přestěhoval do města Bologna, hlavního centra hudby, kde započal své hudební studium pod vedením Giovanniho Battisty Bassaniho. Zde si ho také všiml špičkový hudební mistr Giovanni Benvenuti, člen Akademie, na jeho nabídku chlapec studoval techniku. Do té doby hrál převážně instinktivně, hru bylo však třeba ukáznit, podložit ji také znalostí teorie. Cenné rady mu předal další skvělý učitel a zpěvák papežské kapely Matteo Simonelli. Kronika Hudební Akademie v Bologni ukazuje, že Corelli byl v roce 1670 ve svých pouhých sedmnácti letech přijat za člena, ale důvěryhodnost tohoto přiřazení je sporná. První velký úspěch zažil již v osmnácti letech v Paříži a otevřel mu dveře do Evropy. Jistou dobu pobýval též v Německu. Kurfiřt falcký Johann Wilhelm mu dokonce propůjčil šlechtický titul markýz z Ladenburgu a Corelli mu jako projev díku věnoval skladbu op.6. V roce 1681 se usadil v Římě a prožil zde většinu svého plodného života. Zprvu vedl kostelní a chrámové orchestry, potom se prosadil jako dirigent velkého orchestru 150 hráčů na strunné nástroje na dvoře Švédské královny Kristiny pobývající v exilu v Římě. Pro určité příležitosti na dvoře zkomponoval několik symfonií a koncertů. Jeho velkým příznivcem se stal kardinál Pietro Ottoboni, příbuzný jiného Pietra Ottoboniho, který se stal v roce 1689 papežem Alexandrem VIII. V roce 1689 a 1690 pracoval v Modeně pro vévodu Modenského. Nicméně se Arcangelo Corelli vrátil do Říma a žil v paláci kardinála Ottoboniho. Pravidelně organizoval pondělní koncerty v paláci kardinála, na nichž uváděl nejen svá díla, ale i díla svých současníků. O dva roky později Corelli a Alessandro Scarlatti se staly členy Congregazione dei Virtuosi di S. Cecilia; Corelli byl vedoucí hudební sekce v roce 1700. V roce 1706, spolu s Pasquinim a Scarlattim byl uveden do literárně – hudebního kroužku Arcadian akademie. Během téhož období se setkal s Händlem.
Arcangelo Corelli byl neobyčejně všestranný, houslista byl ve své době asi nejvýznamnější, dále skladatel, dirigent, ale i učitel. Jako virtuóz nevynikal oslňující technikou tou měrou, jako ušlechtilým tónem a výrazným přednesem. Jeho dílo v poměru k jiným barokním skladatelům je početně nevelké, obsahuje 6 opusů po 12 skladbách, tedy celkem 72 skladeb, ovšem vynikající umělecké úrovně. Největší část jeho skladatelského odkazu tvoří sonáty- složil 48 sonát triových, 12 sólových. Významný je opus 5, obsahuje 6 chrámových a 6 komorních sonát. Závěrečná sonáta č.12 La Folia, je variací na tehdy populární španělskou folie d´espagne. Vrchol jeho díla však představuje opus 6, 12 concerti grossi. Corelliho velikou předností zejména v homofonních částech, je dar neobyčejně ušlechtilé zpěvnosti, polyfonní části vynikají poddajnou, nepřetíženou kontrapunktickou prací. Corelli sice formu převzal od Alessandra Stradellyho, ale dovedl ji k formální dokonalosti, takže se stala vzorem pro díla takových skladatelů, jako byl Antonio Vivaldi (dokonce Vivaldi byl Corelliho žák a jeho nástupce v paláci kardinála Ottoboniho), Johann Sebastian Bach a Georg Friedrich Händel.
Jeho concerti grossi jsou často populární v západní kultuře. Například část vánočního koncertu, op 6 č. 8, je použito v soundtracku k filmu Master and Commander: Odvrácená strana světa nebo film Mandolína kapitána Corelliho, stejně jsou četně nahrávány v nahrávkách barokní hudby a hrány na koncertních vystoupeních.
Arcangelo Corelli zemřel jako mimořádná a ctěná osobnost 8. ledna 1713 a byl slavně pochován na jeho přání vedle Raffaela v Pantheonu v Římě.
Ivana Píšová
