Na týdenní soustředění, jehož hlavním tématem bude intenzivní studium Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast, pojedou příští rok v březnu studenti Pražské konzervatoře. Před sebou mají totiž náročný a jedinečný úkol – prestižní provedení Mé vlasti na tradičním zahajovacím koncertu festivalu Pražské jaro. Soustředění se má odehrát ve východočeské Poličce, rodišti Bohuslava Martinů. Zúčastní se ho i nejúspěšnější český dirigent současnosti Jiří Bělohlávek, pod jehož taktovkou studentský orchestr Mou vlast přednese. Pro konzervatoř je to podle slov ředitele Pavla Trojana mimořádně významná událost, která nemá obdoby v její dvousetleté historii. „Jde samozřejmě o velmi náročný úkol jak po interpretační, tak po organizační stránce. Smetanova Má vlast je jedinečným romantickým dílem, ovšem velmi rozsáhlým a interpretačně ne právě jednoduchým. Zejména na výdrž v případě dechových nástrojů. Není však nad síly mladých interpretů,” míní ředitel. Škole tím zároveň vyvrcholí oslavy dvoustého výročí, které si od roku 2008 připomíná.
Vedení školy spolupracuje s pořadateli na přípravách již dva roky a ani studenti nezahálejí, začali se prý již učit své party. Méně trémy, více profesionálního nadhledu i zkušeností by jim měli zajistit jejich starší „spolužáci“ – absolventi, kteří se již v oboru prosadili. A tak například v sekci lesních rohů zasedne světoznámý český hornista Radek Baborák. Má vlast se uvádí na největším českém festivalu klasické hudby téměř každoročně; nehrála se pouze v roce 1948, a v letech 1946 a 2006 zazněla až druhý festivalový den. Původně byla rezervována výhradně České filharmonii a českým dirigentům, už řadu let je ale zahájení svěřováno i jiným tělesům včetně hostujících zahraničních dirigentů.
Letos doznalo zahájení festivalu navíc několik změn. Svěží, mladistvý nádech jakoby příštímu ročníku předznamenala Pražská komorní filharmonie se svým šéfdirigentem Jakubem Hrůšou. Ačkoli ani hráči ani Hrůša, který 23. července oslaví teprve své 29. narozeniny, neměli s Mou vlastí osobně dosud velké hráčské zkušenosti, z jejich pojetí vyzařovala energie, nekonvenčnost i vřelý zájem o věc. Sám Hrůša přistoupil k nastudování básní zjevně promyšleně, bez zbytečného patosu s důrazem na zajímavé detaily a vznešenost skladby. Pořadatelé Pražského jara letos poprvé nabídli dvě opakování zahajovacího koncertu, a tak se festivalové publikum mohlo těšit hned ze tří provedení. Na prvním, tradičně pořádaným ve Smetanově síni Obecního domu, usedli s prezidentem republiky i další pozvaní hosté. Další dva koncerty se následující dny uskutečnily již v akusticky vhodnějším prostředí Dvořákovy síně Rudolfina, kde vynikl zvuk i podstata komorní filharmonie. Pokud zvolí pořadatelé tentýž koncept zahájení i v příštím roce, bude to pro konzervatoristy jedině dobře.
