Sedmnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica odstartoval 17. září a celkem nabízí dvaadvacet programů hudby klasické i současné v rozmanitých uskupeních včetně experimentálních programů. Ředitel festivalu Martin Prokeš přibližuje počátky festivalu, který čím dál silněji propaguje kulturu nejen v Libereckém a Ústeckém kraji, ale i ve spolupráci s německými kolegy: „Z původních pěti projektů je festival nyní prezentován třiadvaceti projekty, které se konají na osmnácti různých místech, a to nejen v kraji Libereckém, ale také Ústeckém a v sousedním Sasku. Můžeme se pochlubit každoroční pětitisícovou návštěvností, která reprezentuje 90% kapacitu koncertních míst. Máme za sebou vystoupení jak české kulturní elity, tak i vzácná setkání se světovými umělci. Žijeme v krásně době a já bych chtěl s pokorou poděkovat všem našim přispěvatelům, posluchačům, kolegům, přátelům a Bohu za to, že můžeme být již sedmnáct let ve společnosti hudby.“
Jaká je původní idea stojící za festivalem Lípa Musica? V roce 1999 jsem jako sedmadvacetiletý zatoužil přenést vlastní zkušenost z koncertování po celé Evropě do vlastního města, ke kterému mám hluboký vztah. V té době jsem měl za sebou již deset let bohaté hudební praxe s ansámbly Pražští madrigalisté a se Scholou Gregorianou Pragensis. Pozorně jsem tehdy sledoval a vnímal festivaly, které jsme při svých cestách navštěvovali. Mnohdy byly pořádány místními nadšenci a patrioty na malých místech a v netradičních prostorách. Právě to mě motivovalo k myšlence pokusit se o něco takového v České Lípě. 14. září 2000 se uskutečnil historicky první koncert festivalu. V té době jsme byli malým projektem, čítajícím pět koncertů, které se konaly výhradně v České Lípě. Dostal název Festival duchovní hudby, a jako takový byl prezentován až do roku 2006. Původně měl být pořádán jednou za dva roky, nakonec jsme se rozhodli jej uvádět každoročně. Již od druhého ročníku se začal zvyšovat zájem okolních měst a obcí, což dalo pevný základ nové, tehdy ojedinělé tradici. Festival začal objevovat nejen krásy sakrální architektury našeho kraje, ale dával především příležitost k vzájemnému setkávání. Začal oživovat malá zapomenutá místa, která po stránce kulturní strádala.
Ke zcela zásadní změně došlo v roce 2007, kdy jsme se rozhodli festival přejmenovat. Dostal název Lípa Musica, který symbolizoval nejen strom české státnosti, ale především definoval srdce festivalu – město Českou Lípu. Od této chvíle se mohl festival směle vydat i do neprobádaných vod klasické hudby, a nedržet se tak striktně cesty duchovní. Otevřela se nám dramaturgicky velmi široká paleta, kterou jsme začali hojně využívat. Je však třeba zmínit, že duchovní aspekt festivalu nevymizel a je pro nás dodnes jedním ze stavebních kamenů každého ročníku.
Jakým způsobem jste navázali přeshraniční spolupráci? V roce 2011 přišla inspirace od prezidenta nadačního fondu Bohemian Heritage Fund, doktora Pavla Smutného, zabývat se spoluprací s našimi německými sousedy. O rok později byla do dramaturgie festivalu zařazena první dvě německá města a na nás bylo, abychom německé posluchače přesvědčili, že Lípa Musica je nositelem špičkového umění. Za dobu následujících sedmi let, kdy se stala Lípa Musica festivalem česko-německým, vznikla mnohá přátelství, spolupracujeme se šesti koncertními místy a zájem publika je stále větší.
Jak hodnotíte spolupráci s německými městy, partnery a kolegy? Velice kladně. Když jsme do ní vstupovali, měl jsem již zkušenost s důvěrou publika ve festival a věděl jsem, že je to běh na dlouhou trať. Že je skutečně potřeba vytrvat několik let, kdy představíte svůj záměr, propojovat publikum, přivážet recipročně špičkové umělce a setkávat se právě na platformě zážitků s klasickou hudbou s pečlivým výběrem koncertních míst. To se potvrdilo a nyní po šesti letech této spolupráce můžeme směle hovořit o tom, že ledy jsou prolomeny. Máme vynikající spolupráci s panem Peukerem, starostou Großschönau, skvělou spolupráci s evangelíky v Johanniskirche v Zittau, kde se také neustále rozvíjí spolupráce se samostatným městem. V loňském roce jsme rovněž navázali velmi příjemnou spolupráci s Lužickými Srby v Bautzenu. Za pomoc s financováním naší přeshraniční spolupráce vděčíme Česko-německému fondu budoucnosti, Ministerstvu kultury ČR – zahraničnímu odboru a Nadačnímu fondu Bohemian Heritage Fund.
Jaké další aktivity provozuje spolek ARBOR (spolek pro duchovní kulturu, který je od roku 2015 hlavním pořadatelem MHF Lípa Musica), hudební i jinak kulturní? Mimo festival pořádáme či zprostředkováváme koncerty pro obce, které mají zájem o takový druh spolupráce. Připravujeme besedy, přednášky, pěveckou soutěž Lípa Cantantes ve spolupráci se ZUŠ Česká Lípa v sólovém a komorním zpěvu, divadelní představení a komponované pořady, jež mohou přispět k pozitivnímu duchovnímu klimatu, zvýšení kulturní úrovně a kulturního povědomí a prohloubení hudebního a uměleckého vzdělání dětí a mládeže. Další aktivitou spolku je i spolupráce na pořádání událostí tohoto charakteru, zprostředkováváme umělce a ansámbly a i je zastupujeme. Dále vyhledáváme vhodné partnerské subjekty pro mezinárodní spolupráci ve výše zmíněné oblasti, a to vzhledem k lokalizaci spolku zvláště na německé straně. Usilujeme o spolupráci s městy a církvemi v oblasti organizování kulturně-duchovních událostí, a o takových pak veřejnost informujeme. Spolupracujeme s dalšími spolky, společnostmi, nadacemi a agenturami, s nimiž nás spojuje společný zájem ve výše zmíněných oblastech.
Vedle hudby hrané na tradiční nástroje se pouštíte i do zajímavých experimentů, letos například s thereminem. Máte v plánu další podobné nezvyklé programy, ať už by šlo o nástroje či současnou tzv. „novou hudbu“? Ano i v příštím roce chystáme zařazení netradičního propojení klasické hudby s novými prvky elektroniky. O projektu nebudu více prozrazovat, ale vnímavému čtenáři prozradí mnohé již samotný název: Gregorian Dub Foundation CZ/DE. I tentokrát tedy půjde o česko-německou spolupráci.
