Dny Bohuslava Martinů již třicet let dotvářejí podzimní hudební nabídku v Praze. Na jedinečné atmosféře koncertů, které se konají v Lichtenštejnském paláci, Rudolfinu a kostele sv. Šimona a Judy, se podílí jak vytříbená dramaturgie, tak elita domácích umělců – sólistů, komorních souborů a již tradičně zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů. Obsah i zaměření letošního jubilejního ročníku, který se uskuteční ve dnech 14. listopadu až 7. prosince, přibližuje ředitel Nadace Bohuslava Martinů Irvin Venyš.
Festival letos oslaví třicet let. Brali jste toto výročí při výběru skladeb a umělců v potaz? Chtěli jste toto jubileum zvýraznit?
V letošním roce zažíváme Rok české hudby, který je opravdu nabitý skladbami Martinů, Janáčka a samozřejmě Smetany a Dvořáka. My jsme navíc zařadili například hudbu Jana Nováka, Josefa Suka, Petra Ebena či světovou premiéru Jiřího Temla. Vše v podání skvělých českých interpretů. Na našem festivalu však oslavujeme českou hudbu a české interpretační umění každoročně a téměř výlučně.
Velkým počinem bude vokální koncert českých skladatelů s Pražským filharmonickým sborem a vynikajícím českým tenoristou Pavlem Černochem. Čím bude výjimečný?
Koncert má velmi zajímavou dramaturgii, kterou spolu s Pražským filharmonickým sborem představíme domácímu publiku dříve, než sbor odcestuje na turné po USA, které završí ve slavné Carnegie Hall. Kvůli velkému obsazení sboru a instrumentalistů, kteří se sborem vystoupí, opustíme náš „festivalový“ Sál Martinů a přesuneme se do kostela sv. Šimona a Judy, který má větší pódium i kapacitu. Se sborem vystoupí členové České filharmonie pod vedením Lukáše Vasilka a také skvělý český tenorista Pavel Černoch.
Vrcholem festivalu jistě bude závěrečný koncert se světovou premiérou klarinetového koncertu Jiřího Temla a provedením Smyčcového kvartetu s orchestrem Bohuslava Martinů. Zůstaňme u Temlova Koncertu pro klarinet a orchestr. Co skladatel připravil sólistovi a co posluchačům? Temlova hudba je posluchačsky přívětivá. Je taková i interpretačně?
Vrcholů festivalu je určitě několik, skoro bych při pohledu na skvělé interprety, kteří u nás hrají či zpívají, řekl, že všechny, včetně Koncertu laureátů soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Mám velké štěstí, že Jiří Teml přistoupil po několika letech mírného přemlouvání k činu a koncert pro klarinet mi napsal. Navíc začal psát zrovna v době, kdy jsem koncipoval projekt Hledání českého klarinetového koncertu, kterým jsem coby interpret zamýšlel spolu se současnými skladateli oslavit Rok české hudby. Jiřího hudba je interpretačně opravdu přívětivá a hlavně, Jiří je přívětivý a laskavý k interpretům. Připravil orchestru i posluchačům dílo, ve kterém uslyší jeho hudební jazyk, v rychlé části překvapivou citaci české lidové písně, samozřejmě neprozradím které, a sólistovi dvě varianty kadence. Klarinetový koncert zazní společně s Pohádkou Josefa Suka a Martinů Smyčcovým kvartetem s orchestrem, H 207 (zahraje Pavel Bořkovec Quartet) v podání zlínské filharmonie pod taktovkou Roberta Kružíka. Mám nesmírnou radost, že přivezeme Filharmonii Bohuslava Martinů do Prahy. Orchestr je ve vynikající kondici a pro pražské publikum je do Zlína přece jen poměrně daleko.
Když sólista hraje světovou premiéru skladby a v témže městě žije její autor, nabízí se možnost konzultací. Probíhaly mezi vámi a Jiřím Temlem? V čem spočívaly?
Dnes mají sólisté naštěstí možnost konzultovat se skladateli na jakoukoliv vzdálenost. Sólové koncerty navíc s autory dost často konzultujeme ještě dřív, než je skladatel začne psát. Osobně nechávám skladatelům velkou svobodu a snažím se zahrát vše, co mi napíší, i pokud jde něco vyloženě „proti“ nástroji. Mám pocit, že jsem tam od toho. Jen ojediněle předvedu skladateli, že nevybral ideální vazbu tónů nebo že jsem schopný zahrát rychleji či ve vyšší oktávě a že mi to třeba činí i radost. V případě nevhodně zvolených spojů pak ti vnímavější sami přijdou na to, že bude třeba udělat dílčí změny. A Jiří patří rozhodně k těm nejvnímavějším. Co si pamatuji, tak právě vzhledem ke zmiňovaným konzultacím jsme zatím nic neměnili. A samozřejmě se nemohu dočkat, jak dílo bude znít naživo.
Zmiňoval jste projekt v rámci Roku české hudby, řeknete o něm víc?
Projekt Hledání českého klarinetového koncertu měl podnítit vznik nových klarinetových skladeb s orchestrem. Oslovil jsem výše zmiňovaného Jiřího Temla, Jiřího Gemrota a Michala Rataje. Díky Janu Simonovi jsem „znovuobjevil“ Koncert pro klarinet a orchestr jeho otce Ladislava Simona, který pravděpodobně nebyl nikdy interpretován. Koncert jsem objednal i u našeho předního vědce v oboru nanotechnologií a skvělého skladatele s obrovskou hudební fantazií Petra Cíglera, tomu však bude vzhledem k jeho detailně analytickému přístupu a především obrovské zodpovědnosti ve výzkumné oblasti trvat tvorba díla déle. Koncert Jiřího Gemrota nahrajeme se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením Jakuba Hrůši, dílo Ladislava Simona pak se stejným orchestrem pod taktovkou Ondřeje Vrabce. Světová premiéra koncertu Jiřího Temla zazní 7. prosince na Závěrečném koncertě festivalu Dny Bohuslava Martinů v podání Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením šéfdirigenta Roberta Kružíka.
Několik koncertů připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Proč je tato připomínka pro Dny Bohuslava Martinů důležitá?
Připomínka obou výročí, která se slaví 17. listopadu, je důležitá nejen pro náš festival, ale především pro naši společnost, která zdá se ráda zapomíná. Životopis Bohuslava Martinů je ztělesněním všeho zlého, co oba totalitní režimy přinesly. Útěk s chotí Charlottou před nacisty doslova se dvěma kufry, zákaz návratu do vlasti, ztráta možnosti osobního kontaktu s rodinou – matkou a sourozenci, pokus o vymazání tvorby v tehdejším Československu, nemoc a pochování v cizí zemi a následný boj o ostatky za účelem politické propagandy, to je jen heslovitě životní osud, který Bohuslavu Martinů oba totalitní režimy přinesly. Před deseti lety jsme s Radkou Proškovou založili na HAMU tradici Koncertu proti totalitě, který se v Sále Martinů koná právě 17. listopadu. Vzhledem k jeho osudu a samozřejmě geniální hudbě, zněl Martinů na každém z koncertů 17. listopadu, dávno před tím, než jsem začal pracovat v Nadaci Bohuslava Martinů.
Jak byste formuloval význam Dnů BM?
Dny Bohuslava Martinů prezentují tvorbu geniálního českého skladatele, a proto klademe důraz i na uvádění děl dalších českých autorů. Jsme hrdí na to, že můžeme uvádět skvělé české interprety a hudební tělesa. V posledních letech jsme si také, i díky podpoře Intergramu, předsevzali zvát do Prahy kvalitní orchestry z regionů naší vlasti. V neposlední řadě pořádáme interpretační soutěž, během níž mají mladí čeští či slovenští interpreti možnost zakusit soutěžní výstup, tak jak se odehrává na světových soutěžích, samozřejmě se zařazením díla Bohuslava Martinů. V letošním roce se soutěž koná ve dvou oborech, cembalo a dechové nástroje. Na Koncertě laureátů 24. listopadu se mimo těch letošních představí i loňští, skvělý klavírista Pavol Praženica a smyčcové Siebeneichener kvarteto, které se dalo dohromady právě za účelem našeho soutěžního klání roku 2023. Snad by se náš festival dal charakterizovat jako festival široké
rodiny Bohuslava Martinů.
Rozhovor byl psán pro časopis Harmonie 10/2024
