Představme si hudbymilovného Čecha, kterého zajímá, co nového se v hudbě děje? Není třeba vyhraněným a pravidelným návštěvníkem festivalů soudobé hudby, ale prostě si rád poslechne i novější hudbu než symfonie klasicismu a romantismu. Zajímalo mne, jaké postavení má soudobá hudba v sezoně českých orchestrů. Ponechala jsem stranou soubory, které se profilují jako zaměřené na soudobou hudbu (Prague Modern, Konvergence, MoEns…) a tentokrát i hudbu komorní. Výsledek mne příliš nepřekvapil, ale není snad nutné propadat pesimismu. Přestože skladatelské osobnosti typu Wolfganga Rihma, Matthiase Pintschera nebo i staršího Iannise Xenakise je stále vidět pouze na programech specializovaných festivalů, myslím, že nabídka se přece jen rok od roku rozšiřuje.
Úvodem konstatuji, že jednoznačně nejhranějším autorem 20. století je Dmitrij Šostakovič. Mají ho v repertoáru této sezony téměř všechny české orchestry. Kromě symfonií č. 7, 8 a 10 (Česká filharmonie, Filharmonie B. M. Zlín) se bude hrát také Komorní symfonie c moll a Houslový koncert č. 2 (Filharmonie Brno), Klavírní koncert č. 2 (FOK a SOČR) a Šest písní na texty Mariny Cvětajevové (Česká filharmonie). SOČR pak věnuje jeho dílu celý koncert pod taktovkou Maxima Šostakoviče (6. prosince).
Světová hudba
Jedním z odvážnějších počinů sezony českých orchestrů je uvedení části skladby …explosante/fixe… pro flétnu, live elektroniku a orchestr Pierra Bouleze, kterou má na programu orchestr FOK 14./15. 12. spolu s Poèmes pour Mi Oliviera Messiaena a Honeggerovou 1. symfonií . Messiaen je na programu i dalšího koncertu Pražských symfoniků (26./27. 1.), skladba Trois petites liturgies de la présence divine , a za pozornost stojí i ve stejný večer uvedená koncertní verze Bartókovy opery Modrovousův hrad . Dále v sezoně uslyšíme tvorbu finských skladatelů Kaleviho Aho (1949), jehož Symfonii č. 7 uvede Česká filharmonie (26./27. 4.) a Einojuhaniho Rautavaary, kterého představí FOK a Fiharmonie Hradec Králové – oba orchestry vybraly stejnou skladbu Cantus arcticus . Brněnská filharmonie uvede skladbu San Francisco Polyphony György Ligetiho (2./3. 3.), Klarinetový koncert Aarona Coplanda (1./2. 12.) a Koncert pro saxofonové kvarteto Philipa Glasse (17./18. 5.). Americká hudba je v českých orchestrech zastoupena právě především Glassem, Leonardem Bernsteinem (Česká filharmonie – Symfonie č. 3 , Moravská filharmonie Olomouc – Symfonie č. 2 ) a Johnem Cagem, jehož skladba 4‘33 se bude hrát v sezoně hned dvakrát (Severočeská filharmonie Teplice a Moravská filharmonie Olomouc). Orchestr Berg provede Dvojkoncert pro hoboj, harfu a orchestr korejsko-německého skladatele Isanga Yuna (2. 11.). SOČR zařadil na svůj čtvrtý abonentní koncert symfonický cyklus Metaboles Henriho Dutilleuxe (28. 11.), Komorní filharmonie Pardubice Fratres Arvo Pärta (11./12./13. 6.).
Premiéry
Uvedení zcela nových orchestrálních děl je vždy prestižní událostí jak pro autory, tak pro tělesa. Pražská komorní filharmonie uvede hned dvě české premiéry, a to skladbu ve Francii působícího Kryštofa Mařatky (1972) Praharphona na svém zahajovacím koncertě, v dubnu pak další novinku Jiřího Kadeřábka (1978) Adagio a fuga pro dechy . Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK měl vždy v uplynulých sezonách na programu alespoň jednu novou skladbu (Jaroslav Krček, Zdeněk Šesták, Jan Málek, Sylvie Bodorová). Pro stávající sezonu si zvolil jako rezidenčního skladatele Juraje Filase (1955). Jeho skladbu Don Quijotte aneb autoportrét uvede na závěr sezony, premiérovou skladbu zařadil do komorní řady. Koncert pro violu a orchestr byl napsán přímo pro prvního violistu FOK Pavla Peřinu, kterého doprovodí Komorní orchestr Pražských symfoniků. Dvě premiéry v rámci jednoho koncertu nejsou ničím neobvyklým pro Orchestr Berg, který 2. listopadu uvede nové skladby Jany Vörösové (1980) a Petra Koronthályho (1985). Talichův komorní orchestr zařadil hned na úvod sezony premiéru skladby Aleše Pavloreka (1971) Čtyři obrazy pro klarinetové kvarteto a smyčce. Plzeňská filharmonie slaví 65. výročí a oslaví ho premiérou Koncertu pro hoboj a orchestr skladatele Vladimíra Vlny (1973).
Čeští autoři
Dva největší pražské orchestry, Česká filharmonie a orchestr FOK, vsadily na stejná jména velkých českých symfoniků: Vladimíra Sommera, Luboše Fišera a Viktora Kalabise. Česká filharmonie uvede Sommerův Koncert pro housle a orchestr g moll , FOK velkolepou Vokální symfonii . Od Luboše Fišera zazní jako obvykle 15 listů podle Dürerovy Apokalypsy (ČF), s FOKem Double pro orchestr . Tvorba Viktora Kalabise je zastoupena koncertantními díly – Klavírní koncert č. 2 uvede Česká filharmonie, FOK Koncert pro housle a orchestr č. 1 . FOK má navíc na programu Concerto grosso III. Zdeňka Lukáše v rámci svého nedělního rodinného cyklu, o Juraji Filasovi byla již v souvislosti s tímto orchestrem zmínka. Filasův Koncert pro trubku piccolo uvede v březnu příštího roku také Filharmonie Hradec Králové.
Filharmonie Brno se zaměřila na tvorbu moravských skladatelů Jana Nováka (Symphonia bipartita) , Milana Slimáčka (Symfonický triptych) a Jiřího Kadeřábka (In me la morte) . Zlínská filharmonie uvede skladby Václava Riedlbaucha, Adama Skoumala, Ladislava Simona, Moravská filharmonie Olomouc Jiřího Temla, Ondřeje Kukala. Čeští autoři se budou hrát i v Plzni, Teplicích či Ostravě (Jiří Pauer, Sylvie Bodorová, Jan Kučera, Václav Bůžek, Jiří Gemrot, Miroslav Kokoška). Z nejmladší generace skladatelů dostali příležitost kromě výše zmíněných premiér také Slavomír Hořínka (1980), jehož skladbu Agapas me uvede dirigent Marko Ivanović s Pardubickou filharmonií, a Martin Hybler (1977), kterému Plzeňská filharmonie provede Symfonii na příchodnou .
Otázka pro ředitelku Plzeňské filharmonie Lenku Kavalovou: V nové sezoně uvedete několik soudobých skladeb. Jak vznikal jejich výběr a jak přijímá vaše publikum soudobou hudbu? Uvádění soudobých skladeb by mělo být přirozenou součástí repertoáru orchestru. Při výběru se snažíme, aby byli rovnoměrně zastoupeni skladatelé léty prověření, tedy ti, kteří jsou v hudebním životě již etablováni, ale také aby dostali příležitost k uměleckému růstu i skladatelé nastupující generace jako je například Martin Hybler. V právě probíhající sezoně máme i jednu premiéru – Hobojový koncert Vladimíra Vlny, který je zároveň členem Plzeňské filharmonie. Koncert je dedikován orchestru k jeho 65. výročí. Všeobecně v celé republice je publikum spíše konzervativní a není tomu jinak ani v Plzni. Pochopitelně nepočítám ty, kteří se specializují a chodí poslouchat cíleně soudobou hudbu. Snažím se, aby kompozice soudobých autorů měly dostatečný prostor v programech koncertů a volbu skladeb v rámci celkového programu záměrně koncipuji tak, abych pokud možno neodradila konzervativní část publika od návštěvy koncertu.
Skladby Miroslava Srnky zazní ve Washingtonu
Autorský koncert skladatele Miroslava Srnky (1975) se bude konat 13. října 2011 v sále muzea moderního umění The Phillips Collection, Washington, D.C. Koncert se koná v rámci projektu s názvem The Leading European Composers, který několikrát do roka prezentuje přední skladatele evropských zemí. Umělci mají vždy možnost vybrat si sami své interprety a také své skladby představit osobně na tzv. Coda Session následující po každém koncertě. Skladby Miroslava Srnky (Smyčcový kvartet , Engrams , Tree of Heaven, that long town of White to cross ) zazní ve Washingtonu v interpretaci českého souboru Fama Quartet.
Soudobá hudba na podzimních festivalech
Hudební forum Hradec Králové 1./4./8./ 11. 11. (www.hfhk.cz) • Contempuls 4./11./ 16. 11. (www.contempuls.cz
