K dramaturgickým ziskům hudebních večerů na Berliner Festwochen je nutné zařadit skladatelský portrét mladé představitelky současné umělecké generace – Olgy Neuwirth . Pětatřicetiletá Rakušanka ze Štýrského Hradce představuje osobnost, jejíž talent je nepřehlédnutelný. Letos to prokázaly dva mezinárodní festivaly – v Luzernu a v Berlíně. Jako „esteticky přesvědčivé tušení“ a „zisk ze zdánlivého zklamání“ ji shodně přijali berlínští kritici, kterým pozitivně imponovala svým autorským koncertem se dvěma novinkami.
Zajímavý je její profesní životopis. Po studiu hry na trubku, které musela ukončit pro zranění, studovala v San Francisku výtvarné umění a filmovou vědu. Ve Vídni a v Paříži ji zaujali Luigi Nono a Pierre Boulez. Úspěšně se pokusila o scénické drama ve futuristickém stylu pod názvem Bählamská slavnost podle předlohy Elfridy Jelinek, jež uvedla hamburská scéna. K inspirativní spolupráci ji přivedla spolupráce se známým vídeňským souborem Klangforum. Slibně vyvíjející se Olga Neuwirth je nabita myšlenkami téměř absurdního zaměření, vyjadřuje se ovšem vždy přesně. Znakem jejího hudebního jazyka je stálé kolísání mezi zvukovými extrémy. Nevyhýbá se vědomým banalitám a všednostem a polemizuje s nimi. Užívá hudebních klišé, aby je mohla napadat a proměňovat. V mohutných kontrastech a strmých tónových montážích dociluje až groteskních momentů. Přitom si autorka uvědomuje, že vtip musí být v hudbě uměřený, aby nezploštěl. V tom se zřejmě poučila od svých učitelů Luigi Nona a Helmuta Lachenmanna. Autorský večer Olgy Neuwirth patřil nesporně ke kladům letošních Berlínských mezinárodních slavností.
