S prvním lednem získává evropská kultura vždy dvě nové metropole. Pro rok 2012 to jsou dvě města zdánlivě z periférie, dvě města, která nehrají prim v evropském kulturním životě, města, která se neobjevují v denním zpravodajství médií. O Mariboru – mimochodem druhém největším městu Slovinska, v němž žije zhruba 100 tisíc obyvatel – se často říká, že je to místo ospalé, pomalé. Organizátoři akce Maribor 2012 (www.maribor2012.si) ovšem namítají, že kultura není ospalá, a chystají se to i svým programem dokázat. V programu bude mít bohaté zastoupení hudba, včetně klasické; a nebudou jí vyhrazeny jen koncertní sály, ale také nádvoří hradů, zámků, náměstí starobylých center. Množné číslo je na místě: do akce se totiž zapojuje i dalších pět míst historicky pozoruhodného regionu, v němž se mísil slovanský, německý i maďarský živel. Na jedné straně je to Ptuj, nejstarší slovinské město, s tradicí sahající až do římských dob, na druhé Velenje, založené na sklonku padesátých let. Mezi města připojená k akci se řadí také Slovenj Gradec. Zde se roku 1860 – tehdy se město ještě jmenovalo Windischgräz – narodil Hugo Wolf, hudební skladatel, k němuž se hlásí zejména Rakousko (viz www.hugowolf.at). Právě Wolfova díla ožijí znovu během Mariboru 2012. Nebude to jediná spojnice s Rakouskem, do Grazu je to z Mariboru hodina jízdy autem. V roce 2003, kdy štýrská metropole dominovala i evropské kultuře, zapojil se do programu i Maribor. Letos si to města oplatí.
Dalším slovinským rodákem, ke kterému se Maribor 2012 výrazně hlásí, je renesanční skladatel Jacobus Gallus, k němuž máme vazby i my. Působil v Čechách a na Moravě, byl ředitelem kůru u pražského sv. Jana Na zábradlí, v Praze zemřel. O jeho působení například zde: http://www.proglas.cz/detail-clanku/osobnosti-arcidieceze-olomouc-skladatel-jacobus-gallus.html. (Než Slovinsko zavedlo euro, byl Gallus dokonce zobrazen na bankovce v hodnotě 200 tolarů. Kterému českému skladateli se to poštěstilo?)
A jméno do třetice: Marij Kogoj. Expresionistický skladatel, vystudovaný ve Vídni, inspirující se u Arnolda Schönberga. Ukázky z jeho tvorby na www.youtube.com/watch?v=hEr2kCLb05g nebo na www.youtube.com/watch?v=HwMfelIvCAg. Už v polovině ledna bude mít v mariborském divadle (www.sng-mb.si) obnovenou premiéru Kogojova opera Črne maske , který vznikla roku 1929 podle námětu ruského spisovatele Leonida Andrejeva. Představení je chystáno v koprodukci s lublaňskou operou (www.opera.si). O přípravě inscenace blíže (žel jen slovinsky zde: http://www.rts.si/video/2430/ZGODBE_EPK_Crne_maske).
Kogoj, stejně jako další slovinští skladatelé staré i nové doby, jsou pro nás velkou neznámou. Ostatně i téměř celá slovinská kultura – snad s výjimkou Laibachu. Přitom máme v dějinách slovinské hudby i svá želízka v ohni – působili tam například Antonín Foerster či otec a syn Maškovi. Mariborské „metropolování“ by jistě bylo vhodnou příležitostí si nejen připomenout dávné vazby, ale dozvědět se i něco nového. Podobné příležitosti ale u nás zůstávají nevyužity. Letos tomu bude asi stejně. Druhou evropskou metropolí kultury v roce 2012 je portugalské Guimarães. O něm v únoru.
