Surfujte! Evropou za operou

Antverpská Vlaamse Opera (www.vlaamseopera.be ) sice sídlí v budově inspirované přebujelým stylem Ludvíka XVI., ale na jejím programu to vidět není. V nacházející sezoně na čtyři klasické autory (Cavalli, Verdi, Čajkovskij, Puccini) připadají čtyři kusy, které můžeme označit za moderní či dokonce soudobé. Bergova Vojcka , Bernsteinova Candida a Brittenova Petera Grimese doplní novinka od australské skladatelky narozené v Taškentu Eleny Kats-Cherninové nazvaná The Rage of Life . Poslední titul byl nastudován v koprodukci stuttgartské Staatsoper, která je jednou ze tří složek zdejšího Státního divadla (www.staatstheater.stuttgart.de ). Ta sice klade důraz na klasický repertoár – v nové sezoně se objeví premiéry Donizettiho (Lucia di Lammermoor ), Strausse (Růžový kavalír ), Wagnera (Parsifal ), Janáčka (Káťa Kabanová ), ale alespoň jedním novým titulem zamíří do moderních vod. V červnu 2010 uvede operu Pnima od izraelské skladatelky, rodačky z Haify Chayi Czernowinové. A neopomene ani nejmladší diváky, pro které připravuje Pinocchiova dobrodružství , jimž operní podobu dal anglický autor Jonathan Dove.

Hitem evropského operního, či přesněji hudebně divadelního, podzimu jeví se být inovovaná Mozartova Kouzelná flétna , nastudovaná hudebníky a zpěváky z Kapského města s využitím tradičních afrických nástrojů a tradičních hudebních postupů Afriky. Připomene spíše muzikál podle Mozarta. Šíří ji londýnská produkční společnost Erika Abrama, který se podílel na Svěrákových filmech Kolja či Tmavomodrý svět. Kouzelná flétna à la Afrika se objeví například na programu Rotterdamské opery (www.operarotterdam.nl ) či v pařížském hudebním domě La Châtelet (www.chatelet-theatre.com ).

Kdo dává v Paříži přednost žánrové čistotě, zamíří ovšem spíše do Národní opery, která obývá hned dva domy – klasicky velkolepý Palace Garnier a moderní Operu Bastille. Na internetových stránkách www.operadeparis.fr můžete oběma prostory virtuálně procházet.

Zdánlivě minimalistické internetové stránky londýnského domu English National Opera (www.eno.org ) plně využívají možností, které elektronická prezentace nabízí. Najdeme tu videa, zvukové ukázky, podcast, můžeme listovat v elektronické sezonní brožuře. Ta nám nabízí Brittenovo Utahování šroubu i Händelova Mesiáše . První premiérou se stane Ligetiho opera La Grande Macabre .

Operním světem hýbou koprodukce. Například na inscenaci Janáčkovy opery Z mrtvého domu , kterou na jaře 2010 uvede La Scala (www.teatroallascala.org ), se kromě milánského domu a newyorské Metropolitní opery podílely Wiener Festwochen, Holland Festival a Festival d‘Aix en Provence.

Zajímavou protiváhou metropolitního „kamenného“ domu jeví se soubor English Touring Opera (www.englishtouringopera.org.uk ). Zrodil se před třiceti lety s myšlenkou šířit kvalitní operní umění v rozličných koutech Anglie – takže na ni narazíte nejen v Londýně, ale i v Cambridgi, Warwicku, Perthu, Cheltenhamu, Sheffieldu. Zkrátka všude tam, kde mají odpovídající divadelní prostory. A jeho ambice nejsou právě nejmenší. Novou sezonu zahajuje s malým festivalem pěti Händelových oper (Flavio , Alcina , Ariodante , Teseo , Tolomeo ).

Janáčkova Káťa byla loni i na programu madridského Teatro Real (www.teatro-real.es ). V nové sezoně se diváci mohou těšit na Její pastorkyňu – v sousedství Berga (Lulu ), Haydna (La vera constanza ), Gordana (Andréa Chenier ), Belliniho (Puritáni ) a dalších děl. Mezi premiérami se objeví i Mrtvé město brněnského rodáka Ericha Korngolda.

Opéra nation du Rhin, zvaná též Opéra de Europe (www.operanationaldurhin.eu ), která obhospodařuje publikum ve Štrasburku, Kolmaru a Mylhúzách, má naplánovány kromě klasiky dva nové kusy soudobých italských skladatelů, Richarda III od Giorgia Battistelliho a Aladina a kouzenou lampu od Nina Roty. U nás málo známý je také Gustavo Charpentier a jeho sociálně kritická Luisa z roku 1900. Hned na titulní stránce opery je videoukázkou prezentována Její pastorkyňa , kterou štrasburští připravili společně s Vlaamse Opera.