Česká média jen pramálo zajímala zpráva o úmrtí Henryka Góreckého (6. 12. 1933 – 12. 11. 2010). Přitom to byla snad nejvýraznější postava polské soudobé hudby. Máme-li věřit internetovým vyhledavačům, pak u nás skladatelovu smrt zaregistrovala jen agentura Mediafax, internetový deník Aktuálně a Český rozhlas 3-Vltava. Z tištěných deníků a týdeníků žádný. To ve světě o Góreckém psala všechna významná média, a nevěnovala mu zdaleka jen nějakou noticku. Velké nekrology otiskly 12. nebo 13. listopadu všechny seriózní listy v Británii i ve Spojených státech – například Guardian (www.guardian.co.uk/music/2010/nov/12/polish-composer-henryk-gorecki-dies ) či New York Times (www.nytimes.com/2010/11/13/arts/music/13gorecki.html?_r=1 ). Právě v anglosaském prostředí byl Górecki velmi populární. Postarala se o to zejména jeho Třetí symfonie , které se v celosvětovém měřítku prodalo na půl milionu nosičů, což je bezesporu zatím největší úspěch, kterého soudobá polská hudba dosáhla.
Ukázky ze skladby – v různých provedeních – lze najít například na You Tube (www.youtube.com/watch?v=ymuF7uG6wis nebo www.youtube.com/watch?v=mvXjo9x0xtg&feature=related ). Slovy „čistá mystika, kontemplace, modlitba“ charakterizoval Třetí symfonii ve skladatelově nekrologu polský list Gazeta wyborcza. Padesátiminutová freska vznikla na zakázku jihoněmeckého rozhlasu v Baden-Badenu. Premiéra se konala roku 1977 ve francouzském Royan. V Polsku se pak poprvé hrála téhož roku na Varšavském podzimu – přijetí bylo rozporuplné, pro jedny to bylo arcidílo, pro druhé nuda. Světový věhlas ovšem Góreckého Třetí získala až po letech, když její nahrávka – pořízená orchestrem London Sinfonietta a Davidem Zinmanem – vyšla na značce Nonesuch. Pro anglosaské publikum to bylo zjevení: denně si nahrávku kupovaly tisíce lidí. Zásluhu na tom měla anglická komerční stanice s vážnou hudbou Classic FM. Hudba uhranula všechny, pouštěli si ji dokonce i řidiči kamionů. Nahrávka se ocitla na první příčce žebříčku vážné hudby, ale dobře si vedla i v popových hitparádách. V Top 200 renomovaného časopisu Billboard předstihla Nirvanu i Stinga. Górecki se rázem stal ikonou masové kultury. Sám skladatel to v žertu komentoval slovy: „Papír snese všechno.“
Nonesuch vydal ovšem nejen Třetí, ale i další skladby (viz www.nonesuch.com/artists/henryk-gorecki ). Úspěch slavily například kompozice napsané Henrykem Góreckim na objednávku slavného Kronos Quartetu. Před třemi lety přijel Kronos dokonce do Katovic, aby tu na festivalu Ars Cameralis zahrál všechny kompletně. Setkání skladatele s „báječnými kluky z Kalifornie“, jak jim říkal, bylo velmi radostné, téměř rodinné. Tehdy Górecki pronesl větu, kterou citovaly všechny polské nekrology: „Než umřu, chtěl bych se dozvědět, co je to hudba.“ Na stránkách Nonesuch vzpomíná na toto setkání David Harrington (www.nonesuch.com/journal/kronos-quartets-david-harrington-remembers-henryk-gorecki-2010-11-12 ).
Kompletní skladatelovu diskografii lze nalézt na www.usc.edu/dept/polish_music/VEPM/gorecki/g-disc-f.html . A úplný soupis díla na www.culture.pl/pl/culture/artykuly/os_gorecki_henryk_mikolaj . Další audioukázky pak najdete na www.boosey.com/pages/cr/audiovisual/sample.asp?composerid=2732 .
