Pamětníci si jistě vzpomenou na písničku Děti z Pirea. U nás ji (otextovanou Zdeňkem Borovcem) kdysi zpívali Yveta Simonová a Milan Chladil, později sestry Elefteriadu, ještě později Eva a Vašek. Původně vznikla pro film Pote tin Kyriaki (Nikdy v neděli), který v řecké produkci roku 1960 natočil americký režisér Jules Dassin. Tam si ji zazpívala představitelka hlavní role Melina Mercouriová (viz http://www.youtube.com/watch?v= VcTdvBr30xY ). Ale Mercouriová byla nejen úspěšná herečka, ale také řecká ministryně kultury. A v její hlavě se zrodil nápad pro každý rok ustanovit evropskou metropoli kultury.
Podmínky, které musí město usilující o tento titul splnit, lze nalézt na internetových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/culture/pdf/doc633_cs.pdf ). Pořadí jednotlivých zemí až do roku 2019 je určeno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady Evropy č. 1622/2006/ES (http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:304:0001:0006:CS:PDF ). Z něho vyplývá, že v roce 2009 se dostalo na Rakousko a Litvu, která si zároveň připomíná tisíc let od prvního písemného zaznamenání svého jména, což se stalo v textu arcibiskupa Brunona z Querfurtu, mimo jiné životopisce našeho svatého Vojtěcha.
Konkrétní volba pro letošek pak padla na Linec a Vilnius, dvě města s bohatou historií a bohatým kulturním zázemím. Metropolitní program v obou místech výrazně počítá s hudbou: Linec (či chcete-li Linz) je k tomu téměř předurčen. Vždyť dal jméno nejen slavnému koláčovému těstu, ale i jedné ze symfonií Wolfganga Amadea Mozarta. Pyšní se však zejména působením Antona Brucknera, kterého dnes připomíná moderní koncertní dům (http://www.brucknerhaus.at ). V něm se bude konat i tradiční Brucknerfest, který si zakládá na spojení klasické hudby a obrazu, většinou vytvářeného moderními médii. Pro letošek je připraveno opticko akustické představení na Haydnovo Stvoření , které zazní pod taktovkou amerického dirigenta Dennise Russella Daviese, toho času hudebního ředitele Brucknerova orchestru v Linci. Ten se postará také o hudební nastudování operní novinky Philipa Glasse Kepler , která vznikla pro linecké Zemské divadlo – viz internetový Glass Notes (http://philipglass.typepad.com/glass_notes/2008/09/kepler-2009.html ). Podrobný program akcí chystaných letos v Linci je dostupný na http://www.linz09.at , česky pak (ovšem jen výběrově) na http://www.austria.info/xxl/_site/cs/_area/424754/_subArea/536402/home.html . A protože je Linec pro nás vlastně za humny, stojí za to si objednat mailovou „donášku“ aktuálních informací.
O litevské metropoli Vilniusu toho u nás naopak moc nevíme. Česky dostupné informace obecnějšího rázu (včetně stručné vizitky tamního kulturního života) uvádí například Kateřina Hošková v internetovém vydání časopisu Na východ (http://www.navychod.cz/?req=article&id=369 ). Její článek byl sice napsán už v roce 2005, ale to podstatné v něm stále platí. Je možno si je doplnit (litevsky a anglicky vedené) stránce http://www.vilnius-tourism.lt .
Samotná agenda evropské metropole kultury 2009 je dostupná na http://www.culturelive.lt nebo na http://www.kulturagyvai.lt . Všechny články a programové informace tu lze číst v šesti jazycích – litevsky, anglicky, německy, francouzsky, polsky a rusky.
Vilniuský program je bezesporu zajímavý, včetně výrazné hudební části. Celkem je připraveno na devět set akcí. Do jejich financování může ovšem nepříznivě zasáhnout krize, s níž se potýká světová ekonomika. Pořadatelé na to upozornili už na sklonku loňského roku.
Od ledna do května budou u Litevského státního symfonického orchestru (http://www.lvso.lt ) hostovat vítězové mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. Má to být zároveň připomínka stého výročí narození slavného hudebníka. Druhý vilniuský orchestr – Vilniuská národní filharmonie (http://www.filharmonija.lt ) – uvítá květnu Londýnské symfoniky s dirigentem Valerijem Gergijevem. Britský orchestr poté se stejným programem objede několik dalších evropských měst. Pod křídly Vilniuské filharmonie se uskuteční také program Via Baltica, který představí díla pobaltských skladatelů v interpretaci mladých hudebníků z Litvy, Lotyšska, Estonska, Polska, Ruska a Švédska. Speciální multimediální program chystá Svaz litevských skladatelů (http://www.lks.lt ), kromě děl domácích tvůrců v něm zazní i skladby Briana Ena či Steva Reicha. Litevská hudba různých žánrů by měla být na přelomu září a října šířena také v síti Euroradia prostřednictvím Litevského národního rozhlasu a televize (http://www.lrt.lt ) – mimochodem v jeho rámci působí pod názvem Klasika kvalitní kulturní a hudební stanice, kterou lze poslouchat i na internetu.
Litevské národní divadlo opery a baletu (http://www.opera.lt ) přispěje do metropolitní agendy prvním ročníkem mezinárodního Vilniuského operního festivalu. Koná se od 9. června do 4. července a nabídne mimo jiné operu barokní i současnou litevskou či experimentální program Gidona Kremera a jeho slavného souboru Kremerata Baltica.
